Pokračujme dnes už desátým pořadem o Ježíši Kristu. Probíráme zázračný a bezhříšný život Pána Ježíše Krista. Posledně jsme si pověděli, že Ježíš Kristus proměnil vodu ve víno, kráčel po moři, zmnožil chleby a ryby, uzdravil chromé a navrátil zrak slepým. Pokračujme. Tak tedy:

6. Pán Ježíš Kristus vyháněl démony, kteří mu byli plně podřízeni. Kromě toho dobře věděli na rozdíl od duchovních vůdců Židů a mnoha Židů, kdo je Ježíš Kristus:

A nečistí duchové, jakmile ho viděli, padali před ním na zem a křičeli: "Ty jsi Syn Boží!" On však jim přísně nakazoval, aby ho neprozrazovali. (Marek 3:11-12)

Vidíte, i démoni se mu klaněli a padali na kolena. Ježíš žil mimořádný bezhříšný a zázračný život, jak se na Boha sluší.

Chtěl bych zde zdůraznit jednu "naddůležitou" věc. Věřit, že existuje Bůh, věřit, že existuje druhá Boží osoba Ježíš Kristus, věřit, že On za lidstvo nesl potrestání za všechny naše hříchy, pouze v toto věřit nikoho nezachrání. Zdá se vám to nebiblické? V tohle přece věří také démoni a spaseni stejně nejsou. Jakub to potvrzuje:

Ty věříš, že je jeden Bůh. To je správné. I démoni tomu věří, ale hrozí se toho. (Jakubův 2:19)

Pravda, démoni jsou na rozdíl od člověka nespasitelní, nemáme čas se s tím teď zabývat, ale spásná víra je ta, která miluje Boha Ježíše Krista. Ta, která má osobní manželský vztah ke Kristu, jaký má nevěsta ke svému ženichovi. Ženich dobře ví, která nevěsta se mu oddala, která se za něj provdala. Ženich však také dobře ví, která si s ním jen pohrává jako kočka s myší. Přesto i tato nevěsta věří a ví, že ženich existuje a co pro ní dělá nebo udělal. Takové manželství je však mrtvé. Manželé se navzájem neznají. Jak to popsal Matouš?

Mnozí mi řeknou v onen den: ,Pane, Pane, což jsme ve tvém jménu neprorokovali a ve tvém jménu nevymítali zlé duchy a ve tvém jménu neučinili mnoho mocných činů?" A tehdy jim prohlásím: ,Nikdy jsem vás neznal; jděte ode mne, kdo se dopouštíte nepravosti.` (Matouš 7:22-23)

Farizejové také věřili v Boha, ale neznali ho. Věřit v Boha není intelektuální znalost. Že je, to ví kdekdo. Věřit v Boha je osobní intimní vztah k Bohu vteřinu po vteřině! Pojďme ale k dalším Ježíšovým zázrakům.

7. Ježíš Kristus své evangelium utvrzoval opravdovými léčebnými zázraky. Když On uzdravil, nikdo nepochyboval.

Ježíš obcházel všechna města i vesnice, učil v jejich synagógách, kázal evangelium království a uzdravoval každou nemoc a každou chorobu. (Matouš 9:35)

Mezi očividné choroby patřilo tehdy velmi rozšířené malomocenství:

Přijde k němu malomocný a na kolenou ho prosí: "Chceš-li, můžeš mě očistit." Ježíš se slitoval, vztáhl ruku, dotkl se ho a řekl: "Chci, buď čist." A hned se jeho malomocenství ztratilo a byl očištěn. (Marek 1:40-42)

Když jsme u uzdravování, nemohu se nezmínit, že ani uzdravení, ani prosperita, a na druhé straně ani strach z pekla, nemusí nutně pohnout člověka ke spásné víře, jak jsme ji výše definovali. Příklad:

Když přicházel k jedné vesnici, šlo mu vstříc deset malomocných; zůstali stát opodál a hlasitě volali: "Ježíši, Mistře, smiluj se nad námi!" Když je uviděl, řekl jim: "Jděte a ukažte se kněžím!" A když tam šli, byli očištěni. Jeden z nich, jakmile zpozoroval, že je uzdraven, hned se vrátil a velikým hlasem velebil Boha; padl tváří k Ježíšovým nohám a děkoval mu. A to byl Samařan. Nato Ježíš řekl: "Nebylo jich očištěno deset? Kde je těch devět? Nikdo z nich se nenašel, kdo by se vrátil a vzdal Bohu chválu, než tento cizinec?" (Lukáš 17:12-18)

Láska se nedá koupit zdravím a prosperitou, ani vynutit strachem. Spásnou víru může vyvolat jen Ježíš ukřižovaný.

8. Ježíš Kristus konal zázraky, které byly neslýchané. Mohl obživit mrtvé:

Když to řekl, zvolal mocným hlasem: "Lazare, pojď ven!" Zemřelý vyšel, měl plátnem svázány ruce i nohy a tvář zahalenu šátkem. Ježíš jim řekl: "Rozvažte ho a nechte odejít!" (Jan 11:43-44)

Zde nejde o vzkříšení, ale o obživení. Vzkříšení je obléknutí neporušitelného těla, jaké měl po Svém vzkříšení Kristus. Konec konců ve slově vzkříšení je Kristovo jméno zakódováno! Obživení je obléknutí vyspraveného porušitelného těla, které je smrtelné, a obživený znova zemře.

Další příklad obživení je:

Hned nato odešel do města, které se nazývalo Naim. S ním šli jeho učedníci a veliký zástup lidí. Když se blížil k městské bráně, hle, vynášeli mrtvého; byl to jediný syn své matky a ta byla vdova. Velký zástup z města ji doprovázel. Když ji Pán uviděl, bylo mu jí líto a řekl jí: "Neplač!" Přistoupil k márám a dotkl se jich; ti, kteří je nesli, se zastavili. Řekl: "Chlapče, pravím ti, vstaň!" Mrtvý se posadil a začal mluvit; Ježíš ho vrátil jeho matce. (Lukáš 7:11-15)

9. Ježíš činil zázraky především proto, jak jsme si již dříve pověděli, aby zvěrohodnil evangelium, aby bylo evangelium autentické. Tento princip je protkán celým Novým zákonem. Znova, zvěrohodnění evangelia sice potvrdí jeho pravdivost, ale v žádném případě není zárukou hromadného přijmutí evangelia:

Ježíš jim odpověděl: "Jděte, zvěstujte Janovi, co slyšíte a vidíte: Slepí vidí, chromí chodí, malomocní jsou očišťováni, hluší slyší, mrtví vstávají, chudým se zvěstuje evangelium. (Matouš 11:4-5)

Kristovo uzdravování byla také předehra nebo jen malý vhled, co se bude dít po Jeho druhém příchodu, až zde bude na této zemi vládnout po tisíc let:

Tehdy se rozevřou oči slepých a otevřou se uši hluchých. Tehdy kulhavý poskočí jako jelen a jazyk němého bude plesat. Na poušti vytrysknou vody, potoky na pustině. (Izajáš 35:5)

A co farizej Nikodém! Tomu byly Kristova bezhříšnost a všemocné božství úplně jasné nad jakékoliv pochyby:

Ten přišel k Ježíšovi v noci a řekl mu: "Mistře, víme, že jsi učitel, který přišel od Boha. Neboť nikdo nemůže činit ta znamení, která činíš ty, není-li Bůh s ním." (Jan 3:2)

Židům prvního století byly zázraky jasným znamením, že Bůh potvrzuje pravdivost evangelia, které bylo hlásané tím, kdo zázraky činil. Evangelista, ať to byl Ježíš Kristus, Petr nebo Pavel, často zvěrohodnil svou dobrou novinu opravdovým znamením. Zázraky pro zázraky se nekonaly. Pod čarou zázraků stála vždy cesta ke spáse. Tou cestou je jenom Ježíš Kristus, náš Bůh a Pán, abychom použili Tomášova slova. Ježíšovy zázraky potvrzovaly Jeho opravdové božství. Uznání Jeho božství je klíčové ke druhému kroku, což je pokřtění, doslovně potopení se do Krista skrze Ducha svatého.

VZKŘÍŠENÍ JEŽÍŠE KRISTA

Další svědectví, které podporuje božství Ježíše Krista, je, řekněme, nejgrandiosnější. Ani jedno náboženství světa nemá nic podobného a žádný jiný zázrak nemá tolik historických svědectví jako právě Ježíšovo vzkříšení. Ježíš Kristus byl vzkříšen do oslaveného těla třetího dne. Jak vypadá naše přetransformované tělo do oslaveného stavu? Nemohu být příliš specifický, ale v každém případě to bude tělo dokonalé. Vzkříšení lidé v neporušitelných tělech se navzájem poznají, stejně jako učedníci poznali Pána Ježíše Krista. Jakoby nové tělo bylo navléknuto na nepomíjející šablonu duchovního těla.

Ježíš se v tomto oslaveném těle ukázal více než 500 svých následovníků nejméně při osmi různých příležitostech po dobu čtyřiceti dnů.

Ježíš ve svém oslaveném těle mluvil tak jako každý jiný člověk o normálních dennodenních pracovních záležitostech:

Ježíš jim řekl: "Přineste několik ryb z toho, co jste nalovili!" (Jan 21:10)

Ježíš ve svém oslaveném těle uvařil snídani a jedl. Tak lidské je oslavené tělo:

Ježíš jim řekl: "Pojďte posnídat!" A nikdo z učedníků se ho neodvážil zeptat: "Kdo jsi?" Věděli, že je to Pán. Ježíš šel, vzal chléb a dával jim; stejně i rybu. To se již potřetí zjevil učedníkům po svém vzkříšení.(Jan 21:12-14)

Oslavené tělo je hmotné. Je z masa a kostí. Není to žádné těkavé nenahmatatelné tělo. Zaposlouchejme se do následujících velmi známých veršů:

Tomáš, jinak Didymos, jeden z dvanácti učedníků, nebyl s nimi, když Ježíš přišel. Ostatní učedníci mu řekli: "Viděli jsme Pána." Odpověděl jim: "Dokud neuvidím na jeho rukou stopy po hřebech a dokud nevložím do nich svůj prst a svou ruku do rány v jeho boku, neuvěřím." Osmého dne potom byli učedníci opět uvnitř a Tomáš s nimi. Ač byly dveře zavřeny, Ježíš přišel, postavil se doprostřed a řekl: "Pokoj vám." Potom řekl Tomášovi: "Polož svůj prst sem, pohleď na mé ruce a vlož svou ruku do rány v mém boku. Nepochybuj a věř!" Tomáš mu odpověděl: "Můj Pán a můj Bůh." Ježíš mu řekl: "Že jsi mě viděl, věříš. Blahoslavení, kteří neviděli, a uvěřili." (Jan 20:24-29)

Tomáš nahmatal Ježíšovo tělo. Tělo bylo hmotné, přesto bylo sestaveno z jiné hmoty než ta, kterou známe dnes. Ježíš se totiž mohl přemisťovat z místa na místo a vstoupit do místnosti, aniž by otevřel dveře, přestože byl z masa a kostí:

Zděsili se (tj. učedníci) a byli plni strachu, poněvadž se domnívali, že vidí ducha. Řekl jim: "Proč jste tak zmateni a proč vám takové věci přicházejí na mysl? Podívejte se na mé ruce a nohy: vždyť jsem to já. Dotkněte se mne a přesvědčete se: duch přece nemá maso a kosti, jako to vidíte na mně." To řekl a ukázal jim ruce a nohy. Když tomu pro samou radost nemohli uvěřit a jen se divili, řekl jim: "Máte tu něco k jídlu?" Podali mu kus pečené ryby. Vzal si a pojedl před nimi. (Lukáš 24:37-43)

Zde je koncentrát našeho budoucího oslaveného těla. Jsem z toho až nesvůj, jak lidští budeme po našem vzkříšení. Život v Kristu s Kristem bude realita realit, na kterou si budeme moci zaťukat. Navíc přímo z Ježíšových úst se dovídáme, že duch nemá hmotné tělo z masa a kostí, ale současně, snad by se tak dalo usuzovat, Ježíš připustil, že by duch mohl vypadat jako člověk.

Pojďme ale dále. Ježíšovo vzkříšení bylo předpovězeno v obou zákonech, ve Starém i Novém. Ve Starém zákonu je předpověděli proroci, v Novém zákonu samotný Ježíš Kristus. Tato skutečnost zvyšuje význam vzkříšení Ježíše Krista. Jestliže lidé odmítají přijmout Ježíše Krista, ačkoliv Jeho zázraky jsou jasným důkazem Jeho božství, potom nezbývá než poukázat na Jeho vzkříšení. Popření Jeho božství na základě Jeho vzkříšení je neomluvitelné.

STARÝ ZÁKON A VZKŘÍŠENÍ

Starý zákon předpověděl Ježíšovo vzkříšení jak přímo v jistých verších, tak nepřímo, což vyplývá z logického odvození.

V Novém zákonu jsou místa, v kterých se apoštolé přímo odvolávají na citace Starého zákona, jež se vztahují k Ježíšovu vzkříšení. Například Petr říká v Novém zákonu:

...neboť mě nezanecháš v říši smrti a nedopustíš, aby se tvůj Svatý rozpadl v prach. Dal jsi mi poznat cesty života a blízkost tvé tváře mne naplní radostí.` Bratří, o praotci Davidovi vám mohu směle říci, že zemřel a byl pohřben; jeho hrob tu máme až dodnes. Byl to však prorok a věděl o přísaze, kterou se mu Bůh zavázal, že jeho potomka nastolí na jeho trůn; viděl do budoucnosti a mluvil tedy o vzkříšení Kristově, když řekl, že nezůstane v říši smrti a jeho tělo se nerozpadne v prach. (Skutky 2:27-31)

Petr se odvolává na starozákonní proroctví krále Davida:

Hospodina stále před oči si stavím, je mi po pravici, nic mnou neotřese. Proto se mé srdce raduje a moje sláva jásá, v bezpečí přebývá i mé tělo, neboť v moci podsvětí mě neponecháš, nedopustíš, aby se tvůj věrný octl v jámě. Stezku života mi dáváš poznat; vrcholem radosti je být s tebou, ve tvé pravici je neskonalé blaho. (Žalmy 16:8-11)

Pavel Židům dokazoval, že Kristus je Mesiáš:

Pavel jako obvykle přišel do jejich shromáždění a po tři soboty k nim mluvil, vykládal Písmo a dokazoval, že Mesiáš musel trpět a vstát z mrtvých. "A ten Mesiáš", řekl Pavel, "je Ježíš, kterého já vám zvěstuji". (Skutky 17:2-3)

A když ho zvěstoval jistě, předčítal Davidův 16. žalm.

Ve 22. Žalmu nebo v Izajášovi 53 se jasně dovídáme, že Mesiáš zemře. Co by to ale bylo za Mesiáše, kdyby byl mrtev. Tyto pasáže písma vlastně nepřímo odvozeně učí, že Mesiáš musí být tedy vzkříšen, protože mrtvý nemůže zachránit ani Židy ani pohany, jako jsme my.

Podobně následující starozákonní proroctví:

Jeho vladařství se rozšíří a pokoj bez konce spočine na trůně Davidově a na jeho království. Upevní a podepře je právem a spravedlností od toho času až navěky. Horlivost Hospodina zástupů to učiní. (Izajáš 9:6)

Jak muže Mesiáš vládnout ve Svém království bez konce, když v jiných částech písma je předpovězena Jeho smrt? Jediné přímo potvrzené řešení je, že byl vzkříšen. Nebyl-li vzkříšen potom jsou v Bibli neurovnatelné nesrovnalosti. Bible je však bezchybná. Spoléhejme na ni, naučí nás, že Kristus je Bůh, Mesiáš, a jen ten nás může vytrhnout z obejmutí pekla.