4. Nutnost obnovy, regenerace
Nikodém, židovský náboženský vůdce, napříč své teologické vzdělanosti a detailní znalosti Starého zákona byl ztracen, nebyl spasen! Ježíš tuto pravdu nijak neskrýval a nezmírňoval. Jenom krutá pravda otevírá oči.

Nikodém v sobě choval veliký hřích, aniž by si jej uvědomoval. Nebyla to malověrnost, ale nevíra. Když mu Ježíš řekl:

• "Nediv se, že jsem ti řekl: Musíte se narodit znovu."... Nikodém se ho otázal: "Jak se to může stát?" (Jan 3:7-9)

což vlastně znamená, nerozumím. Co však měl Nikodém ve skutečnosti na srdci bylo "tomu nevěřím." Nevíra vždy zplodí nevědomost a nepochopení. Ježíš však tuto znalost od Nikodéma požadoval, protože je jasně zapsaná ve Starém zákonu. Následující verše zřetelně potvrzují Nikodémův problém. Ježíš na Nikodémovo překvapení, neznalost a nevíru odpověděl následovně:

• ..."Ty jsi učitel Izraele, a tohle nevíš? Amen, Amen pravím tobě, že mluvíme o tom co známe, a svědčíme o tom co jsme viděli, ale vy naše svědectví nepřijímáte. Jestliže nevěříte, když jsem k vám mluvil o pozemských věcech, jak uvěříte budu-li mluvit o nebeských?" (Jan 3:11-12)

"Nepřijímáte a nevěříte" je totéž. Nikodém tvrdil, že nerozumí, "jak se to může stát?". Ježíš chtěl, aby Nikodém přišel na to, že víra předchází plné pochopení. Pavel napsal Korintským:

• Přirozený člověk nemůže přijmout věci Božího Ducha; jsou mu bláznovstvím a nemůže je chápat, protože se dají posoudit jen Duchem. (I Kor 2:14)

Duchovní pravda se neusídlí v duchu, který nevěří. Nevíra nerozumí ničemu. A tohle byl Nikodémův problém. Nevěřil, divil se, proto nerozuměl. Proto mu Ježíš odpověděl: "Nepřijímáte a nevěříte..."

To musel být nesnesitelný úder pro Nikodémovo sebeospravedlňování. Nikodém přistoupil k Ježíšovi se strojenou, nalíčenou vírou. "Mistře, víme, že jsi učitel, který přišel od Boha." Ježíš však odpověděl: Ne, nevíte to, nerozumíte vlastnímu písmu. Neznáte základy spasení, ačkoliv jsou zapsané v písmu. Nerozumíte ani pozemským věcem. Co mi prospěje, povím-li vám o věcech nebeských?

Množství dnešních lidí je na stejné bárce, na které stál Nikodém před dvěma tisíciletími. Nikodém nechtěl přiznat, že byl bezmocný hříšník. Ježíš tuto pravdu samozřejmě znal. Nikodém si o sobě myslel, že je velký náboženský vůdce a Ježíš jeho postavení zredukoval vniveč. Takovou sprchu bychom čas od času potřebovali všichni, kdo si myslíme, že to máme s Pánem Bohem v pořádku. Ježíš pokračoval v dialogu:

• Nikdo nevstoupil na nebesa, leč ten, který sestoupil z nebes, Syn člověka. (Jan 3:13)

Tímto prohlášením Ježíš Nikodémovi odhalil svůj Božský původ a pokáral Nikodéma za jeho povrchní víru, rozbil Nikodémovi jeho systém pobožné, zákonické gymnastiky. Kolik zbožných gymnastů máme dnes? Vždyť jsme právě četli, že Ježíš řekl: "Nikdo nevstoupil na nebesa."

To v podstatě znamená, že si nikdo na nebe nevydělal a nevydělá! Naopak, Bůh sestoupil z nebes a promluvil k lidem skrze svého Syna:

• Mnohokrát a mnohými způsoby mluvíval Bůh k našim otcům ústy proroků; v tomto posledním čase k nám promluvil ve svém Synu, jehož ustanovil dědicem všeho a skrze něhož stvořil i věky. (Žd 1:1-2)

Nikdy nemůžeme získat právo se vynést do nebe a nalézt pravdivé odpovědi sami. Nikdy nepostavíme Babylonskou věž, která by dosahovala nebes, ani si nemůžeme vyrobit dostatečně dlouhé chůdy, abychom dosáhli nebe. Žádný strom nám do nebe nevyroste a žádný námi vyrobený žebřík do nebe nedosáhne. Jediný přístup do nebe, k Bohu, nám zaručuje ten, kdo sestoupil z nebes, totiž Syn člověka. Tak to jasně Ježíš Nikodémovi vysvětlil. Nikdo nevyskočí do padesátého poschodí mrakodrapu, ať jsou jeho svaly nábožné gymnastiky vytrénované sebelépe. Do padesátého patra se dostaneme jenom tehdy, když přijede výtah, my nastoupíme, jsme v něm a ten nás vyveze nahoru. Syn člověka, Ježíš, který není pouze učitel poslaný od Boha, nýbrž Bůh sám v lidské podobě je tím výtahem, do kterého musíme nastoupit, do kterého musíme být pokřtěni, to jest potopeni, aby nás mohl vyvézt nahoru. Buď přijmeme co Ježíš řekl Nikodémovi, nebo zůstaneme ve svém hříchu v přízemí. Do výtahu vstupujeme dobrovolně. Nikdo nás proti vlastní vůli do výtahu nevtlačí. Ježíšova novina je jasná.

• "Amen, Amen pravím tobě, nenarodí-li se kdo znovu, nemůže spatřit království Boží." (Jan 3:3)

Duchovní obroda není výběrová, nýbrž povinná pro ty, kdo chtějí být spaseni Bohem. Nikdo, ani ten nejnábožnější židovský farizej ani rabín, ani protestantský kazatel nebo katolický kardinál není vyjmut z Ježíšovy nabídky a poznání duchovní obrody, zkrátka znovuzrození. Spása je nemožná, není-li podložena Bohem obrodou ducha.

- pst -