Pavel z Tarsu se stal po svém obrácení apoštolem, Božím vyslancem. Z jazykového hlediska, apoštol, z řeckého »apostolos,« znamená posel z něhož snad každý jazyk odvozuje slovo pro »poštu.« A Pavel je opravdový pošťák! Vyslal a doručil nejméně dvanáct biblických dopisů (epištol), které byly zařazeny do Nového zákona. Skeptici přijdou s pochybami proč by měli přijímat osobní korespondenci nějakého člověka a nazývat jí Božím slovem? Proč si vybereme jen dvanáct dopisů? Vždyť jich určitě Pavel napsal víc? Vy i já si můžeme myslet cokoliv. Co si však o sobě myslel Pavel? Co o sobě a svých dopisech tvrdil? Svůj dopis Galátským otevírá slovy:

• Pavel, apoštol povolaný a pověřený nikoliv lidmi, ale Ježíšem Kristem a Bohem Otcem.

V 1. dopise Korintským Pavel odpovídá na pochybnosti adresátů:

• Nejsem snad svoboden? Nejsem apoštol? Neviděl jsem Ježíše našeho Pána? Nejste vy mým dílem v Pánu?

Pavel byl bez pochyby poslem, apoštolem Boha. Vždyť viděl i Ježíše, našeho Pána. Pavel měl autoritu v ranné církvi. Pavel byl předurčen ke svému poslání jako každý z nás, kdo jsme zakotveni v Kristově skále. Nic se neděje chaoticky. Bůh má svůj plán pro každý fyzický i duchovní pohyb. Pavel píše Galátským:

• ... ten, který mě vyvolil v těle mé matky a povolal mě svou milostí, rozhodl, se zjevit mě svého Syna, abych radostnou zvěst o něm nesl všem národům.

Bůh se rozhodl pro Pavla. Nevím proč si vyvolil právě Pavla, ale domnívám se, že Pavlova tvrdohlavá průraznost a zapálenost farizeje jej předučila k nejdůležitějšímu evangelickému dílu, které mohlo být vytesáno jen ostrým dlátem. Bůh miluje neúnavnou lásku a z ní vyvěrající práci.

V dopise Galátským Pavel odhaluje zdroj svých informací, odhaluje zdroj evangelia, které jediné vede ke spáse.

• Vždyť já jsem je nepřevzal od ŽÁDNÉHO člověka, ani se mu nenaučil od lidí, nýbrž zjevil mi je sám Ježíš Kristus.

Boží novinu evangelia předal Pavel nezkresleně dál církvím i jednotlivcům. Pavel píše Titovi:

• ... abyste měli naději na věčný život, jejž slíbil pravdomluvný Bůh před věky a ve svůj čas zjevil své slovo v kázání, které mi bylo svěřeno z rozkazu našeho Spasitele Boha.

Pavlova argumentace a logika uchvacuje:

• Naše poselství nepochází z omylu, ani z nekalých úmyslů, ani vás nechceme podvést. Bůh nás uznal za hodné svěřit nám evangelium a proto mluvíme tak, abychom se líbili ne lidem, ale Bohu ...

Pavel říká, nekážeme evangelium, které se lidem líbí, ale evangelium, které se lidem nelíbí! Naše novina se líbí Bohu. Kdybychom vás chtěli podvést, jistě bychom kázali omyl a naše nekalé úmysly. A podvést vás, to je to nejlehčí. Stačí kázat, co se vám líbí.

Moje maminka vždy říkala: »Svět chce být klamán«. A je tomu tak. Jako malý kluk jsem tomu moc nerozuměl, ale teď v té větě vidím sílu pravdy. V kolika církvích a shromážděních si mažeme med kolem úst a pláčeme dojetím nad svým pseudobratrstvím? Kdyby mezi nás přišel Pavel, osprchoval by nás jako tesalonické a řekl něco jako:

Nelžu, proto se vám moje zpráva protiví!" Moje zpráva vás obviňuje z hříchu a odpuštění nemůžete dosáhnout svým vzorným chováním. Odpuštění je vám darováno, bez vašeho chlubného přičinění, darováno skrze Ježíšovu smrt na kříži.

Spásonosná novina, kterou Bůh vyjevil osobně Pavlovi (Pavel si jí nemohl přečíst v Matoušovi, ani Markovi, ani v Lukášovi, ani v Janovi) se stala metrem, jímž se ostatní tzv. zjevení měřila. V dopise Galátským čteme:

• Jak jsem právě řekl, a znova to opakuji: "Jestliže vám někdo hlásá jiné evangelium než to, které jste přijali, budiž proklet!"

Pavlova zpráva byla zpečetěna Boží svrchovaností.

• Pokládá-li se někdo z vás za proroka, nebo za člověka obdařeného duchem, měl by poznat, že to, co vám píšu, je přikázání Páně.

Co si o Pavlovi mysleli ostatní apoštolové? Ti, kteří jej pamatovali jako jednoho z nejzuřivějších pronásledovatelů církve? Učedník Šimon Petr potvrzuje fakt, že Pavlovy listy mají Boží autorství. Petr píše:

• A věřte, že ve své trpělivosti nám Pán poskytuje čas ke spáse, jak nám napsal i náš milý bratr Pavel podle moudrosti, která mu byla dána. Mluvil tak o tom ve všech svých listech. některá místa jsou v nich těžko srozumitelná a neučení a neutvrzení lidé je překrucují, jak i ostatní Písmo k vlastní záhubě.

Takový výrok pobuřuje. Petr hájí Pavlovy dopisy s ostatním písmem tak, že jejich překrucování vede k záhubě překrucovatelů. Pavel byl vybrán Bohem, aby odhalil a osvětlil starozákonná tejemství Ježíše Krista. Bez Pavlových dopisů by pochopení Ježíšovy smrti a Jeho zmrtvýchvstání bylo neúplné. Jeho argumentace je brilantní, jeho logika by se měla vyučovat.

• Židé žádají zázračná znamení, Řekové vyhledávají moudrost, ale my kážeme Mesiáše ukřižovaného.

Úžasné prohlášení. Je ušito na míru, obzvláště pro dnešní dny. Židé jako všichni pobožní lidé nevidí v Ježíši svého obhájce a Spasitele. Pro ně je Ježíš kámen úrazu. Řekové jsou intelektuálové, ti rozumbradují a pochybují bez ustání. Pavel dokončuje myšlenku:

• Ale pro povolané, jak pro Židy, tak i pro Řeky je Kristus Boží moc a Boží moudrost. Neboť bláznovství Boží je moudřejší než lidé.

- pst -