Dívka jménem Marie byla snoubenkou Josefa, který pocházel z Davidova královského rodu. Anděl ji oslovil: "Blahopřeji ti, Marie, Bůh ze všech žen vyvolil právě tebe k velikému úkolu!" Jeho slova ji znepokojila a nechápala jejich smysl. Posel pokračoval: "Neboj se, Marie! Bůh ti chce nevídaně požehnat. Narodí se ti syn a dáš mu jméno Ježíš (Bůh vysvobozuje). Nebude to obyčejný člověk, ale právem bude nazýván 'Syn nejvyššího'. Usedne na trůn Davidův a bude nejen vládce Izraele, ale založí království, které nikdy neskončí." ...Nedaleko Betléma pásli pastýři ovce. V noci se střídali v hlídkách u svých stád. Najednou se před nimi objevil anděl a celá krajina se rozzářila odleskem Boží slávy. Velice se ho ulekli, ale anděl je uklidňoval: "Nebojte se, nesu vám dobrou zprávu, ze které se mohou radovat všichni lidé. V Betlémě, ze kterého před dávnými časy vyšel David, se vám dnes narodil Kristus, Spasitel poslaný od Boha. Jak ho poznáte? Najdete malé dítě v plenkách, položené do jeslí v chlévě." Potom se k andělu připojilo mnoho dalších andělů a všichni provolávali: "Sláva Bohu na nebi! Pokoj lidem na zemi! Zjevil lásku všem!" (Slovo na cestu, Lukáš 1-2 kapitola)

Lidé na celém světě oslavují Vánoce, touží po tom, co jim Bůh v osobě Ježíše Krista před dvěma tisíci lety poslal, přestože Boha nehledají, neznají a odmítají.

Války utichnou jen na pár hodin. Člověk zachová mír a pokoj během vánočních svátků, aby v příštím okamžiku bojoval, zabíjel a ničil dál. Ježíš Kristus zachovává poselství lásky a pokoje na věky.

Od události, které Písmo popisuje ve dvou kapitolách Lukášova evangelia, uplynulo téměř 2000 let. Byl to Bůh, který dal člověku opravdový dar pokoje a míru. Jen Bůh může přinést lidem a národům usmíření, odpuštění, odpočinek a království míru. Narození Ježíše je počátkem křesťanství, které přináší poselství spásy, míru a lásky:

• Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný. Vždyť Bůh neposlal svého Syna na svět, aby svět soudil, ale aby skrze něj byl svět spasen. Kdo v něho věří, není souzen. Kdo nevěří, již je odsouzen, neboť neuvěřil ve jméno jednorozeného Syna Božího. Soud pak je v tom, že světlo přišlo na svět, ale lidé si zamilovali více tmu než světlo, protože jejich skutky byly zlé. (Jan 3:16-19)

Vánoční poselství, narození Pána Ježíše Krista, nespočívá v množství a ceně darů, které dáváme nebo přijímáme. Pro mnohé, obzvláště pro děti, jsou Vánoce nekonečně dlouhý osobní seznam snů a nesplněných přání. Veďme děti k tomu, aby nebyly zklamané tím, co nedostaly, ale aby se radovaly z pozornosti a štědrosti k druhým. Myslet jen na sebe, tomu nás nemusí nikdo učit, ale myslet na druhé, to vyžaduje velké úsilí. Málokdo má upřímné a nezištné přání potěšit někoho, kdo nepatří mezi jeho nejmilejší. Dovedeme sami sobě něco odepřít, abychom potěšili druhého? Otevřme svá srdce i domovy osamělému člověku a ne jenom v době Vánoc. Rodina, která nemá babičku nebo dědečka, může navázat přátelství s těmi, kteří nemají děti a vnuky. Vy starší prokažte laskavost mladším. Umění rozdávat lásku a laskavost se musí učit každý z nás i děti. Ukažme aspoň jednomu člověku kolem nás, že nemyslíme pouze na své nejbližší, ale máme na mysli i jeho. Vánoční poselství osvětluje náš vztah k Bohu a v něm je shrnuto v největším přikázání:

• 'Miluj Hospodina, Boha svého, celým svým srdcem, celou svou duší a celou myslí.' To je největší a první přikázání. Druhé je mu podobné: 'Miluj svého bližního jako sám sebe.' (Matouš 22:37-39)

Vánoce jsou období pokoje s Bohem a lásky k bližnímu, které můžeme vyjádřit tisíci různými způsoby. Kdo miluje Boha celým svým srdcem, celou svou duší, celou svou myslí, musí zvěstovat Boží lásku všem lidem kolem sebe. Nestačí dodržovat rodinné tradice a navštěvovat sváteční bohoslužby. Dar pokoje, míru a lásky by nás měl provázet po celý rok. Mějme na mysli ty, kteří jsou nějakým způsobem odděleni od rodiny, přátel a ještě nepřijali dar milosti a spásy, který přišel skrze narození Pána Ježíše Krista. Někdy stačí tradiční vánoční pozdrav, nebo telefonní hovor, pro jiného dárek, drobná pozornost, či malé překvapení. Tvořivosti se meze nekladou. Pokud je nám líto vyhodit krásné vánoční pohlednice, můžeme dětmi vystřižené motivy použít jako ozdobu vánočního obalu příštím rokem. Děti mohou připravit krásné jmenovky s biblickým veršem pro každého hosta, který zasedne ke štědrovečerní tabuli. K hezkým zvykům patří rodinná sbírka vánočních ozdob - i ty mohou posloužit jako drobný dárek a pozornost. Přemýšlejme, hledejme příležitost, jak nejlépe potěšit. Vždyť oslavujeme narození Božího Syna.

V Americe bývá pěkným zvykem, kdy jednou za rok lidé přikládají k vánočnímu přání obšírnější dopis, v němž popisují celoroční události. Někteří prokládají obsah dopisu i fotografiemi rodiny nebo ilustrací. Dnes máme možnosti tiskového rozmnožení textu neomezené. Právě touto formou máme jedinečnou příležitost sdílet naši víru a požehnání, které nám Bůh připravil. Nenechme se pohltit pouze shonem, jídlem a světských ruchem.

Dříve, než se potěšíme s dárky u vánočního stromečku, udělejme si chvilku s celou rodinou a projděme všechny vánoční přání a pozdravy, které do naší domácnosti přicházejí. Vzpomeňme v modlitbách na každého, kdo vstoupil do našeho života a ještě nepoznal Boží milost. A co je hlavní, nenechávejme vánoční přípravy na poslední chvíli. Přemýšlejme jak koho povzbudit a potěšit po celý rok.