Televizor je můj pastýř, nic mi nechybí. Doma si sedím a nikam nechodím. Můj zrak se pase na lákavých reklamách, v pohodě si užívám, nic užitečného nedělám. Denně vymývá mou hlavu. Vede po nejistých chodnících seriály plnými nepravosti. I kdybych sledoval ty nejtemnější horory, nebudu se bát. Televizní hvězdy jsou vždy se mnou, jejich skandály a show mne rozveselují. Předestírá přede mne televizní program, nesmysly bohatě plní mou hlavu. Satelitní nabídka překypuje. Nevím, co mě bude provázet po všechny dny mého života, ale jedno vím určitě: dokud budu žít, dálkový ovládač z ruky nepustím.

Nepřítel počká třeba i čtyřicet let, pak v případě potřeby nastraží past.

– Joe Aldrich –