Můj drahý,

dříve, než budu psát dále, zapřísahám tě, abys nemyslel na to, že ti píše tvá žena, ale spíše tvůj přítel. Doufám, že svou manželku i děti jsi poručil do rukou Boha, který řekl slovy proroka Jeremjáše 49,11: „Zanech své sirotky, já je zachovám při životě, ať ve mne doufají tvé vdovy.“ Tvůj Stvořitel bude mým manželem a Otcem tvým dětem.

Ó, kéž by tě Pán ušetřil všech znepokojivých myšlenek ohledně tvých nejbližších. Přeji si tě svěřit ochotně do rukou tvého Otce a nevidět jen tvou korunu slávy, až ztratíš svůj život pro Krista, ale kéž to může být čest i pro mě, že jsem mohla svého muže nechat ke Kristu odejít.

Neodvažuji se mluvit ani pomyslet ve svém srdci na svou nevyslovitelnou ztrátu, spíše cele upřít svůj zrak na nepopsatelný a nepředstavitelný zisk. Ty opouštíš jen hříšnou, smrtelnou ženu, abys byl navždy spojen svazkem se samotným Pánem slávy.

Ty odcházíš jen od dětí, bratří a sester, abys šel k Pánu Ježíši, svému nejstaršímu Bratru. Opouštíš pozemské přátele, aby ses v radosti připojil ke svatým a andělům a duším spravedlivých, kteří již byli uvedeni do slávy.

Odcházíš z pozemského života do nebe a měníš vězeňskou celu za komnaty v paláci. A kdyby se snad chtěly probudit přirozené city, doufám, že Duch milosti, který je v tobě, je umlčí věda, že všechno tady dole je jen pouhá mrva a škvár ve srovnání s tím, co je nahoře. Vím, že tvůj zrak je upřen na naději slávy, ve které nebudeš litovat odchodu z této země.

Můj drahý, vím, že Bůh nejen připravil slávu pro tebe a tebe pro slávu, ale jsem přesvědčena, že tě povede po cestě, abys po ní došel do její plné radosti. Až si to ráno budeš oblékat onen šat, ach jen si řekni ve své mysli: „ Oblékám si nyní svatební šat, abych mohl být navždy spojen se svým Vykupitelem.“

A až k tobě přijde posel smrti, ať ti nepřipadne jako strašlivý. Dívej se na něj jako na posla, který ti přináší zvěst věčného života. A po cestě nahoru na popraviště mysli na to (jak jsi mně říkával), že je to jen ohnivý vůz, který tě odveze do Otcova domu.

A až skloníš svou vzácnou hlavu, abys přijal Otcovu vůli, vzpomeň si, cos mně říkával: „I kdyby ti oddělili hlavu od těla, v té chvíli bude tvá duše spojena s tvou Hlavou, Pánem Ježíšem v nebesích.“

Ačkoli to může být trpké, že rukama lidí budeme předčasně odloučeni, mějme na paměti, že takové je rozhodnutí a vůle našeho Otce a nebude to trvat dlouho a budeme se opět společně radovat v nebesích.

Potěšme se vzájemně těmito slovy. Buď potěšen, můj milovaný. Bude to jen malá rána a budeš tam, kde znavení dojdou odpočinutí a kde svévolníkům již nebude dovoleno škodit. Nezapomeň, že i když tvůj oběd bude chutnat hořce, tvá večeře s Kristem bude té noci sladká.

Můj drahý, tím, co ti zde píši, tě nechci nikterak poučovat; avšak tato potěšení jsem pro tebe dostala od Pána. Už nebudu psát ani ti dále působit starosti. Poroučím tě do rukou Božích, kde zanedlouho budeš ty i já.

Sbohem, můj drahý, již neuvidím více tvou tvář, dokud nespatříme společně tvář našeho Pána Ježíše v onen slavný den.

Mary Love