Na osobní (mikro) úrovni má každý své problémy, své těžkosti, obavy a úzkosti. Někteří lidé mají finanční problémy, jiní fyzické, další duchovní a někdo má problémy ve všech třech oblastech!

Na celosvětové (makro) úrovni to není o nic lepší. Každý den čteme, že Islámský stát zaútočil na dalším místě. Tisíce lidí opustily své domovy a vydali se do země zaslíbené – do Evropy. Jejich očekávání a počty jsou znepokojivé. V Rusku se president Putin zapojil do dalšího konfliktu. Proti komu je namířena ruská letecká kampaň v Sýrii, není zřejmé, zatímco situace na Ukrajině zůstává neradostná. Amerika začíná být znepokojena čínskými námořními aktivitami a budováním umělých ostrovů v Jihočínském moři. Írán se blíží k tomu, že bude mít atomové bomby.

Na mikro nebo makroúrovni se zdá, že nás obklopují jen samé špatné zprávy. Jak má na takové události reagovat křesťan? My všichni potřebujeme pevnou půdu pod nohama, potřebujeme pevnost, hrad, a skálu, kde se můžeme skrýt.

V Písmu máme jeden úžasný vzor. Pokaždé než Bůh někoho postavil do těžké situace nebo zkoušky, dal mu krátce spatřit svou obrovskou moc a slávu. Mojžíš viděl hořící keř, který nebyl stravován ohněm. Viděl, jak se mu hůl změnila v hada a jako mu ruka zbělela malomocenstvím. Předtím, než Bůh svěřil Mojžíšovi velkou odpovědnost, aby vyvedl Jeho lid z otroctví, ukázal mu svou moc, ukázal mu, kdo je. Předtím, než Bůh nařídil Izajášovi, aby kázal lidem s tvrdým srdcem, dal mu spatřit svou zářivou slávu. Když Bůh povolal Ezechiela, aby kázal vzpurným lidem v exilu, zjevil mu svou moc. Ezechiel byl v přítomnosti Hospodinovy slávy tak ohromen, že padl na tvář a zůstal němý (Ez 3:23-27).

A přesto, když Bůh tyto muže pověřil konkrétním úkolem, byli naplněni vášní a silou, která převážila každé břemeno a těžkosti. Každá překážka se rozplynula při pohledu na Boha. Každá těžkost přestala být překážkou při pomyšlení na to, kdo je Bůh. Jediné, co viděli a co cítili, byla velikost, svatost a sláva všemohoucího Boha.

V komentáři ke knize Ezechiel napsal Ralph Davis:

Bůh se Ezechielovi ukázal ve své majestátnosti, aby ho připravil ke službě. Hospodin se podobně zjevuje v celé knize, aby ho povzbudil a ujistil, že je služebníkem všemohoucího Boha. Boží proroci byli v průběhu Starého zákona vystaveni zjevení Boží slávy, což přineslo do jejich služby nesmazatelný otisk. Když byli pověřeni určitým úkolem a ztráceli odvahu, připomněli si zjevení Boží slávy, kterou zažili. To je povzbudilo natolik, že pokračovali ve službě svému Hospodinu.

Podobně i dnes, když je někdo povolán do služby Pánu, měl by prožít povolání a setkání s Bohem na osobní úrovni. Pouze ve světle takového poznání může čerpat sílu a vytrvalost, aby pokorně sloužil – bez ohledu na to, za jakou cenu. Setkání s Bohem dodává vážnost a smysl povolání ke službě. Nemusí to být nezbytně nějaké vidění nebo emocionální prožitek, ale Duch svatý vtiskne Boží charakter do srdce samotného služebníka, který pak touží žít a sloužit ve světle Boží osoby, která je mu zjevena v Božím slově. Když někdo skutečně uzří Boží slávu, už nemůže odmítnout, ale padne na tvář k zemi, aby tak uctíval všemohoucího Boha, stejně jako to udělal Ezechiel.

Když člověk pozná velkou slávu a Boží moc, každý problém a těžkost vypadá jako zrnko písku. To je důvod, proč budeme studovat Žalm 99.

Tento žalm je rozdělen do tří částí (v. 1-3, 4-5, 6-9). Každá část končí frází „je svaté“, což ukazuje na skutečnost, že jádrem toho žalmu je Boží svatost. Každá část tohoto žalmu říká něco o Jeho svatosti.

I. Boží svatost je svrchovaná (v. 1-3).

II. Boží svatost je spravedlivá (v. 4-5).

III. Boží svatost je milosrdná (v. 6-9).

Každá část žalmu odhaluje něco o Boží svatosti, ale také očekává reakci na toto poznání. Naším cílem je přemýšlet o pravdách Boží svatosti a správně podle nich jednat.

I. Boží svatost je svrchovaná (v. 1-3)

• Hospodin kraluje! Národy trnou. Trůní na cherubech! Země se zmítá. Velký je Hospodin na Sijónu, nad všechny národy vyvýšený. Nechť vzdávají chválu tvému jménu, velkému a budícímu bázeň – je svaté! (Ž 99,1-3)

Autor přikazuje, abychom Boha uctívali, protože je svatý.

Slovo svatý popisuje něco odděleného, odlišného ode všech kolem sebe, něco úplně unikátního. Bůh je úplně jiný. Bůh je Stvořitel. My jsme stvoření. Bůh není součástí stvoření. Nikdo není svatý jako On.Podívejme se na to, jak je Boží svatost popsána.

Svatost Boha není jenom morálnost nebo ryzí charakter. Svatost Boha není jenom o tom, že Bůh koná stále dobro a nikdy nečiní zlo, ani o tom, že Bůh je světlo a není v Něm žádná tma. Vše, co jsme uvedli, jsou pravdivá prohlášení, ale to není vše. Autor pokračuje: Hospodin kraluje!

I to patří k popisu Boží svatosti. Boží svatost je definovaná jako Jeho naprostá svrchovaná vláda. To odděluje Boha ode všech ostatních králů, pánů a soudců, kteří vládnou světu. Bůh – a Bůh sám – kraluje. Na trůnu je Bůh, ne člověk. Světu nevládne a nikdy nebude vládnout Amerika ani Čína ani Rusko. Hospodin kraluje! Nejmocnější není Obama, Putin ani Evropská unie. Hospodin kraluje. Ne naše potřeby, nároky, ani těžkosti.

Všimněte si, že první slova tohoto žalmu jsou jako maják, jde o důležité sdělení. Není to pozadí. Není to kontext. Nejde o úvod, ani nevysvětluje důvod. Prostě konstatuje, že Hospodin kraluje.

Autor chce, abychom pochopili, že Bůh je svrchovaný. A Jeho svrchovanost je svatá. Jinými slovy to znamená, že Bůh je suverén. Suverén znamená „člověk dokonale ovládající svůj obor, člověk prozíravý, vznešený, panovník a svrchovaný pán“. Suverén má „právo na neomezenou moc, právo nadvlády“. Být suverén znamená být nade vším. Být nejvyšší. Znamená, že nikdo není nad tímto panovníkem. Všichni ostatní jsou pod Ním a pod Jeho vládou. Znamená to, že Bůh vše ovládá, ale nikdo neovládá ani nekontroluje Jeho. Znamená to, že On požaduje a všichni a všechno je Mu podřízeno. Je jen jeden Suverén. Jeden Panovník. Jeden vyvýšený Král. To je význam prohlášení Hospodin kraluje!

Bůh požaduje, ovládá, kontroluje a panuje. Bůh řídí a vládne, On sám je na trůnu a nikdo jiný. Bůh je svatý a oddělený. Panuje nad všemi národy: „Královo srdce je v Hospodinových rukou jako vodní toky; nakloní je, kam se mu zlíbí. Člověku se všechny jeho cesty zdají přímé, ale srdce zpytuje Hospodin“ (Přísloví 21:1-2). Nikdo není jako On.

Není jako francouzský král Ludvík XIV. – Král Slunce. S dětmi čteme historii světa a učíme se o mnoha králích. Ludvík se stal králem po smrti svého otce již jako čtyřletý chlapec, korunován byl jako patnáctiletý. Skutečné politické vlády se ujal později a na trůnu byl přes 70 let. Vládnout tehdejší Francii nebyl lehký úkol. Vedl téměř nepřetržitý řetěz válek, které Francii finančně a morálně zdevastovaly. Byl obdařen nejen značnou inteligencí, ale i arogancí. Ludvík XIV. si nárokoval božskost. Prohlásil, že mu patří každé stéblo trávy a každá hrouda hlíny. Ve svých pamětech napsal: „Ve svém srdci preferuji slávu nad vším, i nad životem.“ Slunce v jeho erbu poukazovalo na jeho absolutistickou vládu. Ludvík rád dával lidem dary. Chtěl, aby viděli, že on je ten, který dává, a oni přijímají. Dával jim extravagantní dary, aby se cítili zavázáni. Ludvík měl na své zahradě stovky soch. Apollón, Neptun, Jupiter… měl tam všechny tyto bohy a každý z nich měl jeho tvář!

Ironií je, že jednoho dne se na lovu zranil, dostal otravu krve a zemřel na následky gangrény pomalou smrtí. Sluneční král zemřel jako pes. Tím i jemu Bůh ukázal, kdo je skutečně svrchovaný. Bůh ukázal Ludvíkovi i každému z nás, že On kraluje, že On je svatý.

Autor žalmu nepopisuje nějakého slabého zženštilého francouzského krále, který nosí napudrované paruky a chová na klíně pudlíka. Ukazuje mocného, vyvýšeného, svatého Boha. A to je přesně to, co si potřebujeme připomínat i dnes. Potřebujeme vědět, že Bůh je vyvýšený, mocný a vládne nade všemi. Hospodin kraluje.

Není to Obama, Putin ani armáda. Není to Zeman, Babiš, parlament nebo mafie. Není zvoleným státním úředníkem. Nemůže být obžalován. Nemůže být odvolán. Neexistuje státní převrat, který by Ho mohl svrhnout. V Jeho království neexistuje „Hra o trůny“. Jeden z největších vládců celé lidské historie, Nebúkadnesar, řekl:

• … jeho vladařská moc je věčná, jeho království po všechna pokolení. Všichni obyvatelé země jsou považováni za nic. Podle své vůle nakládá s nebeským vojskem i s obyvateli země. Není, kdo by mohl zabraňovat jeho ruce a ptát se ho: ‚Co to děláš?‘ (Dn 4,31-32)

Hospodin kraluje.

A všimněte si rozsahu Jeho kralování ve slovech „národy trnou“. To znamená, že každý člověk pozná a zažije chvíle, kdy bude před Hospodinem trnout. Jeho království a vláda nejsou určeny jen jeho následovníkům a podporovatelům. Bůh nestojí na pódiu a neříká svým voličům: „Vám všem chci poděkovat za vaši podporu. Bez vás bych tady dnes večer nebyl! Jste zlatí! Jste jedineční!

Jeho vláda není omezená těmi, kteří ho nenávidí. Jeho svrchovanost má moc nad vším lidem. Jeho svrchovanost má moc nad pohany v Africe. Jeho svrchovanost má moc nad muslimy na Středním východě. Jeho svrchovanost má moc nad každým falešným učením. Jeho svrchovanost má moc nad všemi ateisty v České republice. Národy trnou.

A všimněte si té výšky Jeho vlády. Trůní na cherubech! Cherubíni nejsou malá, roztomilá, baculatá, napůl nahá miminka, která létají všude s lukem a šípem, aby pomáhala lidem zamilovat se. Jsou to nejvyšší, nejsilnější, nejsvatější bojovníci, kteří planou ve slávě. Jedná se o nejvyšší ze svatých andělů. Divocí válečníci planoucí ve slávě. Jejich přítomnost by způsobila, že největší bojovník na zemi by ztratit kontrolu nad svými tělesnými funkcemi.

I tito bojovnicí na té či oné straně jsou pod Boží svrchovanou mocí, protože Hospodin kraluje. Není nikdo na nebi, na zemi nebo v pekle, kdo by nebyl pod vládou Boha.

Vůči takové pravdě a poznání existuje jenom jediná reakce: Země se zmítá. Běda těm, kteří vládnou. Běda těm, kdo jsou pod vládou tohoto svatého Boha, a přesto nežijí v podřízenosti!

Je to varování pro všechny. I my se musíme třást. Musíme se chvět v uctívání a klanět se v pokoře jedinému opravdovému svrchovanému Králi.

Druhý verš nám vysvětluje proč:

• Velký je Hospodin na Sijónu, nad všechny národy vyvýšený. (Ž 99,2)

Správná reakce je jen jedna:

•  Nechť vzdávají chválu tvému jménu, velkému a budícímu bázeň – je svaté! (Ž 99,3)

Jen tak můžeme během utrpení vyznat spolu s Jobem:

• Z života své matky jsem vyšel nahý, nahý se tam vrátím. Hospodin dal, Hospodin vzal; jméno Hospodinovo buď požehnáno. (Job 1,21)
• Uznávám, že všechno můžeš a že žádný záměr tobě není neproveditelný. (Job 42,2)

Uprostřed velkých těžkostí můžeme říct s Davidem:

• Pokojně uléhám, pokojně spím, neboť ty sám, Hospodine, v bezpečí mi dáváš bydlet. (Ž 4,8)

Hospodin kraluje. Hospodin je ten skutečný král Slunce. Tady je ten, který je opravdu středem všech a veškerého dění.

II. Boží svatost je spravedlivá (v. 4-5)

• Silou Krále je láska k právu. Ty jsi určil právní řády; právo, spravedlnost v Jákobovi ty sám vykonáváš. (Ž 99,4)

Králova moc miluje právo (ČSP). Potřebujeme pochopit, jak radikální je taková fráze. Král, který miluje právo. Bůh nejenom kraluje, ale kraluje ve spravedlnosti. To je velmi utěšující verš v době nejistoty a nespravedlnosti.

Nejen v Americe, ale i kolem nás lidé propagují své ohavnosti, vyvyšují nemorálnost a očerňují ty, kteří nesouhlasí s jejich láskou ke zlu. Západní svět pohrdá právem a spravedlností Boží, vydal se cestou nepravosti, bez zábran vraždí miliony nenarozených dětí, považuje homosexuální svazky za rovnocenné s manželstvím, jde prý jen o další krok vývoje člověka. Křesťané už jsou nejen umlčováni, ale i pronásledováni v zemích s křesťanskou tradicí, a víme, že nás čekají daleko horší věci.

Písmo dokonale popisuje takové jednání:

• Ačkoliv poznali Boží ustanovení, že ti, kdo dělají takové věci, jsou hodni smrti, nejenže je sami činí, ale dokonce to schvalují i jiným, kteří je dělají. (Ř 1,32 ČSP)

Mnozí křesťané jsou znepokojeni současným děním. Nejen po stránce ekologické, ekonomické, etické, ale mají obavy, že doba svobody končí. Bojí se pronásledování. Ve skutečnosti už pronásledování začalo, a lidé jednají, jako by Bůh byl zbaven trůnu. Ale co říká ten žalm? Hospodin kraluje!

Není divu, že to, co se děje ohledně imigrace, kdy denně přicházejí tisíce uprchlíků muslimského vyznání, znamená, že tvář Evropy se mění. A mají pravdu.

Muammar Kaddáfí řekl před tím, než byl zabit, že islám zvítězí nad Evropou bez meče. Tím měl na mysli skutečnost, že pro Evropany rodina, manželství a děti nejsou společenský model, zatímco do Evropy migrují mnohačetné rodiny se spoustou dětí. Za padesát let bude Evropa patřit islámu. A je to tak!

Ale chtěl bych se zeptat – Kdo kraluje? Kdo je na trůnu? Nečetli jste knihu Zjevení? Nečetli jste, že svět se zhoršuje a že před druhým příchodem Krista to bude na zemi vypadat tak, že zlo zvítězilo? To jenom potvrzuje, že všecko jde přesně podle Božího plánu. Všechny události dokazují, že Hospodin kraluje. A kraluje ve spravedlnosti.

• Hospodin učinil vše k svému cíli, i svévolníka pro zlý den (Př 16,4).

Před lety byly islámské národy před misionáři a evangeliem uzavřené. Konverze ke křesťanství se trestá smrtí. Zatímco mešity rostou v Evropě jako houby po dešti, křesťanské kostely z muslimských zemích mizí a křesťané jsou masově vyháněni. Který Evropan nebo Američan může sloužit v Iráku, v Íránu, v Sýrii?

Ale teď, ti, které bylo nemožné zasáhnout, jdou k nám! Teď budou žít s námi. Chtějí nás obrátit? Určitě! Chtějí, aby Evropa byla ovládána Islámem. Ano. Mohou být úspěšní? Mohou. Ale kdo kraluje v spravedlnosti?

Mám praktickou otázku. Jsou Evropané spravedlivější než muslimové? Jsou Evropané, Američané nebo Rusové otevřenější k evangeliu než muslimové? V žádném případě! A kdo v Evropě už měl příležitost slyšet a přijmout Ježíše? Kdo má Bibli k dispozici? Kdo v Evropě už měl příležitost žít podle Jeho slova, ale místo toho odmítl Ježíše Krista?

Pokud Evropa, jak ji známe, končí, můžeme si být jisti, že stejně jako Bůh používal Babylon, aby potrestal Izraelce, tak Bůh používá Mohamedovo učení, aby potrestal národy, které kvůli křesťanství měli každou výhodu, ale totálně ji zavrhli.

Evropané se nemusí bát imigrace, nemusí se bát konce Evropy, nemusí se bát islámu. Mají a musí se bát Boha!

• Bůh je spravedlivý soudce; každý den má Bůh proč vzplanout hněvem. (Ž 7,12)
• Hle, Hospodinovo jméno přichází zdaleka, planoucí hněvem, v hustém oblaku dýmu; jeho rty jsou plné rozhořčení, jeho jazyk jako stravující oheň. (Iz 30,27 ČSP)
• Ale ničemovi Bůh říká: Proč si odříkáváš má ustanovení? Proč si bereš do úst mou smlouvu, když nenávidíš kázeň a když jsi má slova hodil za hlavu? Když vidíš zloděje, máš v něm zalíbení a svůj podíl máš s cizoložníky. Svá ústa propůjčuješ zlu a tvůj jazyk se zaplétá se lstí. Posadíš se, mluvíš proti svému bratru, haníš syna své matky. Takto jsi jednal a já jsem mlčel. Představoval sis, že jsem jako ty. Kárám tě a předložím ti to před oči. Pochopte to, vy, kdo na Boha zapomínáte, abych vás nerozsápal a nebylo by, kdo by vás vysvobodil. (Ž 50,16-22 ČSP)

Králova moc miluje právo! Boží svatost je spravedlivá svatost. Jeho svatost požaduje zadostiučinění za hřích. Jeho svatost požaduje ospravedlnění za Jeho jméno. A Jeho nekonečná svatost rozdává nekonečné soudy za naše nekonečné přestupky. Nemůže být něco děsivějšího, než vědomí, že člověk musí platit za své hříchy po celou věčnost.

Dovolte mi malou ilustraci. Jednoho dne v březnu jsem přijel domů a vzal z poštovní schránky vekou obálku. Byla tlustá a důležitá. Na té obálce bylo napsáno velkým písmem IRS –americký finanční úřad. Byla to finanční kontrola mého daňového přiznání z roku 2013. Chtěli záznamy, výdaje, příjmy, tabulky, účty. Chtěli všechny informace a chtěli, aby to bylo u nich v USA za deset dní!

A měli právo a moc požádat. Asi každý finanční úřad může dělat náhle ze života noční můru. Na národní úrovni je finanční úřad suverénní! Mají právo kontrolovat vaše finance a zjistit, zda jste řádně zaplatili daně. Mají právo zkoumat veškeré doklady a zjistí, jestli se shodují. Mohou vám klást otázky, aby zjistili, zda říkáte pravdu. Mají právo vědět, co jste udělali s každou korunou! Audit je soud. A v USA je finanční úřad suverén.

O tom jsem neměl ani nejmenší pochybnosti. Deset dní jsem se cítil jako by to byly moje poslední dny na zemi. Celý týden se od rána do večera můj život točil kolem dopisu z finančního úřadu. Od rána do večera jsem připravoval každý doklad a připravil jsem se na rozhovor s úředníkem v New Yorku. Připravil jsem se na den soudu.

Ale víte co? Ten dopis byl odeslán asi 10 dnů před tím, než jsem ho dostal. Ten dopis už byl na cestě, ale já jsem žil jako by všecko bylo fajn. Tato výzva byla v letadle, a já jsem pokračoval, jako by všecko bylo normální. Ten soud byl na cestě, ale já jsem to neviděl.

A stejné je to s Bohem. Bůh je spravedlivý soudce. A bude soudit každého. Pošta už je na cestě. Ten doklad už byl poslán. Ježíš už se vrátí. Ale kdo to ví? Kdo je připravený? A kdo může obstát před Bohem v tomto dni?

• Vyvyšujte Hospodina, našeho Boha, klanějte se před podnožím jeho nohou – je svaté! (Ž 99,5)

Udělal jsi to dokonale? Žil jsi život v chvále? Bůh je spravedlivý, ale my nejsme:

• Nikdo není spravedlivý, není ani jeden, nikdo není rozumný, není, kdo by hledal Boha; všichni se odchýlili, všichni propadli zvrácenosti, není, kdo by činil dobro, není ani jeden. (Ř 3,10-12)

Kde můžeme najít naději? Jak můžeme obstát v auditu u Boha, který sedí na trůně?

III. Boží svatost je milosrdná (6-9)

• Mojžíš a Áron byli z jeho kněží, Samuel z těch, kdo vzývali jeho jméno; k Hospodinu volali a on jim odpovídal. Promlouval k nim z oblačného sloupu; dbali na jeho svědectví a na nařízení, která jim dal. Hospodine, Bože náš, ty jsi jim odpovídal, byl jsi jim Bohem, jenž promíjí, i když jsi jejich skutky stíhal pomstou. Vyvyšujte Hospodina, našeho Boha, klanějte se směrem k jeho svaté hoře, neboť Hospodin, náš Bůh, je svatý! (Ž 99,6-9)

Ještě jednou verš osmý z ČSP:

• Hospodine, Bože náš, tys jim odpovídal. Byl jsi jim Bohem, který odpouští, ale mstil ses za jejich křivé jednání. (Ž 99,8 ČSP)

Hebrejské slovo ‚odpouští‘ znamená „vzít pryč“. To znamená, že jsme měli něco, ale Bůh to od nás odejmul. Co od nás Bůh vzal? Na Golgotě Bůh vzal naši nespravedlnost a vložil ji na svého spravedlivého Syna. Na Golgotě byly všechny hříchy odkryty. Na Golgotě byla tvoje duše odhalena. Tvoje modlářství, tvoje sobectví, tvůj nevděk, chamtivost, chtíč, hrabivost, a pýcha, všechno tam bylo odhaleno a vloženo na Ježíše Krista. A ten plný, nespoutaný, věčný spravedlivý Boží hněv byl vylit na Ježíše. Kříž je vyvrcholení Boží spravedlnosti, jakou svět kdy viděl.

A Kristův kříž je největší důkaz, že Bůh bude soudit každého.

Ježíš Kristus nás zastoupil před auditem, zaplatil za naše hříchy, Jeho spravedlnost nám byla přičtena, abys mohl obstát v auditu před Bohem. To je důvod, proč verš osm může říct: Byl jsi jim Bohem, který odpouští. A to je důvod, proč je poslední část verše 8 tak důležitá. Byl jsi jim Bohem, který odpouští, ale mstil ses za jejich křivé jednání.

Chci, abyste viděli, že Bůh byl milosrdný k Mojžíšovi, a současně jednal spravedlivě. Mojžíš dvakrát udeřil svou holí do skály a kvůli tomu nevešel do země zaslíbené. Synové Árona přinesli před Hospodina cizí oheň, jak jim nepřikázal, takže vyšlehl oheň od Hospodina a strávil je a zemřeli před Hospodinem. Dva synové Élího, Chofní a Pinchas, opovrhovali Hospodinovou přídavnou obětí a spávali s ženami u vchodu do stanu setkávání. Bůh je zabil. Ananiáš a Safira lhali Duchu svatému a zemřeli. Lidé v Korintu jedli chléb a pili kalich Páně nehodně, provinili se proti tělu a krvi Páně a zemřeli. Jeden kazatel měl sérii kázání s názvem „Lidé, které Bůh zabil.“

Bůh je svatý. Není jako my. To je důvod, proč i my musíme žít ve svatosti:

• Jako poslušné děti nedejte se opanovat žádostmi, které vás ovládaly předtím, v době vaší nevědomosti; ale jako je svatý ten, který vás povolal, buďte i vy svatí v celém způsobu života. Vždyť je psáno: ‚Svatí buďte, neboť já jsem svatý‘ (1Pt 1,14-16).

Bratři a sestry, prosím, abyste mě dobře poslouchali. Vaše svatost je strašně důležitá. Svatost je důvod, proč vás Bůh zachránil. Ale musí nám být jasné, že všecko kolem nás i v nás nechce, abychom žili pro Boha. Jsme ve válce.

Když jsme byli v Americe, měl jsem hodně příležitostí strávit čas s lidmi a být jimi povzbuzen. Ale také jsme viděli, že duchovní válka je veliká. Čas od času jsme slyšeli, jak bratři a sestry, které dobře známe, odpadli od víry. Muži, kteří byli mými vzory, odešli od Krista. Lidé, kteří byli vzory křesťanského manželství, opustili své rodiny, muži odešli za milenkami. Setkal jsem se lidmi, kteří s námi sloužili na English Campu, a teď popírají, že Bůh existuje.

Bratři a sestry, hřích je mocný. Musíme se dívat na našeho svatého Boha a věřit, že Hospodin kraluje. Ne my. Ne ty. Ne my nebo svět. Bůh. Skotský kazatel, který změnil můj život, Sinclair Ferguson, říká:

„V podstatě existují jen dva pastorační problémy. Prvním je přesvědčit ty pod nadvládou hříchu, že jsou pod nadvládou hříchu. Druhá je přesvědčit ty osvobozené od nadvlády hříchu, že jsou osvobození od hříchu.“

Bratři a sestry, můj úkol dnes je apelovat na ty, kteří nejsou obráceni, že nejsou obrácení, a že dneska je den, kdy mají volat Pánu.

Ale pro vás, bratři a sestry, je mým úkolem vás přesvědčit, že jste osvobozeni od nadvlády hříchu. Už nemusíte poslouchat satana. Nemusíte poslouchat toho malého boha naší doby, to nesmíte! Poslouchejte Boha! A potom o Něm mluvte s dalšími. Váš úkol je ukázat těm, kdo žijí pod nadvládou hříchu, že jsou pod nadvládou hříchu. Váš úkol je říct lidem, že Boží soud přijde, že ten audit přijde, předvolání už je na cestě a mají se připravit! Budujte vztahy s nevěřícími. To vyžaduje čas a trpělivost, aby byli ochotni poslouchat a diskutovat o Bohu. Ale zatím musíme žít svatě. Jeden z nejlepších způsobů, jak to dělat, je řídit se tímto veršem:

• Vyvyšujte Hospodina, našeho Boha, klanějte se směrem k jeho svaté hoře, neboť Hospodin, náš Bůh, je svatý! (Ž 99,9)

Svatí, usilujte o to, aby byl tento verš vaším nejbližším přítelem. Ať je tento žalm jedinou perspektivou, kterou potřebujete – že Hospodin kraluje.

Amen.