Změnil letopočet

Jeho vtělení a narození se staly počátkem nového letopočtu. Od té doby se změnil datovací mechanismus měření času. Celý svět rozděluje epochy na období před Kristem (BC) a AD (Anno Domini) „po Kristu“. Ježíš Kristus se stal ústřední postavou historie. Bylo o něm napsáno více knih než o kterékoliv jiné osobě v historii.

Zachránce životů

Svět před Kristem byl světem bez zdravotnických zařízení, bez dobročinnosti, světem bez ohledu na posvátnost života. Nemocnice byly křesťanskou novotou. Symbol uzdravení, kříž, označuje nemocnice dodnes. Ošetřovatelskou profesi založili křesťané jako Florence Nightingale z oddanosti Kristu. Založila nadaci pro výcvik zdravotních sester a první zdravotnickou školu. Jedno z největších humanitárních hnutí historie, mezinárodní Červený kříž, bylo založeno křesťany inspirovanými vzorem Florence Nightingle jako odpověď na výzvu Písma pečovat o nemocné a trpící. Francouzský biolog, chemik a lékař Dr. Louis Pasteur založil řadu nových vědeckých oborů a nastartoval některé největší praktické pokroky  v medicíně. Vyvinul a prováděl očkování a díky těmto objevům pravděpodobně zachránil více životů než kdokoli jiný v historii.

Péče o chudé

Láska k bližnímu a celý koncept sociální a charitativní péče byl inovací, kterou zavedli křesťané. Shovívavost vůči cizincům byla před Kristem neznámá. Největší skutky štědrosti, pohostinnosti, sebeobětování a služby chudým, nemocným a potřebným během období dvou tisíců let vyšly z učení a příkladu Ježíše Krista.

Osvobození ze zajetí

Před příchodem křesťanství praktikovala každá kultura otroctví a lidské oběti, dokonce i vysoce vyspělé a vážené řecké a římské civilizace. Dětské oběti byly mezi pohanskými náboženstvími a kulty běžné. Velké civilizace Aztéků a Mayů v Mexiku, Incká říše v Peru praktikovaly otroctví, rituální znásilňování a masové lidské oběti. Suttee, upalování vdov na pohřebních hranicích jejich manželů, bylo v hinduistické Indii běžnou praxí, než tam dorazil misionář William Carey. Otroctví bylo vymýceno v důsledku neúnavného úsilí křesťanů, jakými byli britský politik a filantrop William Wilberforce a skotský cestovatel, misionář a lékař David Livingstone. Úcta k životu a svobodě jsou plodem křesťanství. Ti, kdo propagují potraty, eutanázii a pornografii, nenabízejí pokrok, ale pouze návrat k předkřesťanskému pohanství.

Žehná národům

Pozitivní dopad Ježíše Krista na svět nelze docenit. Vše, počínaje vzděláním až po lidská práva, od veřejného zdravotnictví po ekonomickou svobodu, čehož si vážíme nejvíce, a mnoho požehnání, která vnímáme jako samozřejmost – to vše lze vysledovat k duchovní a kulturní revoluci, kterou započal Ježíš Kristus.

Vědecká revoluce

Nezvratným faktem je, že křesťanství dalo zrod moderní vědě. Vědecká revoluce začala protestantskou reformací. Bible sehrála zásadní roli při rozvoji vědeckého bádání a objevů. Každé hlavní vědecké odvětví bylo ovlivněno biblicky věřícími křesťany. Bible v podstatě inspirovala vědu. Když nasedneme do auta, nastartujeme motor, rozsvítíme světla, pojedeme do nemocnice, na operačním sále dostaneme anestetikum a vše proběhne ve sterilním prostředí, bez choroboplodných zárodků – musíme uznat, že na tom všem má zásluhu Ježíš Kristus.

Vzdělání pro všechny

„Každá vzdělávací instituce, kterou známe z minulosti – ať veřejná, nebo soukromá, náboženská nebo světská – zůstává viditelnou připomínkou Ježíše Krista. Stejně tak i každá vysoká škola a univerzita.“ Dr. James Kennedy

Není pochyb o tom, že Ježíš Kristus byl největším Učitelem, jakého kdy svět poznal. Když promluvil, „… žasli nad jeho učením, neboť učil jako ten, kdo má moc…“ (Mk 1,22). Život, učení a příklad Ježíše Krista navždy ovlivnil rozvoj vzdělávání po celém světě. Velké poslání, kterým nás pověřil náš Pán Ježíš, je stále stejné: „Jděte ke všem národům a získávejte mi učedníky, … učte je…“ (Mt 28,19–20).

Křesťané od samého začátku zakládali školy. Mezi mnoho novinek křesťanského vzdělávání patřilo i to, že tyto školy vyučovaly všechny, včetně dívek a žen. Formální vzdělávání obou pohlaví bylo křesťanskou inovací. Řekové a Římané před Kristem dívky formálně nevzdělávali. Vzdělání získávali pouze chlapci  z privilegovaných tříd. Křesťanství způsobilo převrat ve vzdělání tím, že se stalo dostupné všem společenským třídám a oběma pohlavím. Svatý Augustin poznamenal, že křesťanské ženy byly lépe vzdělané než pohanští mužští filozofové.

Fenomén obecné výchovy má své kořeny v křesťanství. Snaha o poznání Boha systematickým, filozofickým a hloubkovým způsobem vedla k fenoménu zrodu univerzitního studia po celém světě. Křesťanská víra dala vzniknout ideám vyššího vzdělávání. Největším vynálezem na poli vzdělávání byl vynález tiskařského stroje Johannese Gutenberga. Knihtisk je dílem křesťanské víry. První knihou, která byla vytištěna, byla Bible.

Většina jazyků světa byla poprvé písemně zaznamenána křesťanskými misionáři. První tištěnou knihou ve většině jazyků světa byla Bible. Křesťanství se stalo největší historickou hybnou silou v podpoře gramotnosti po celém světě.

Křesťanské misionářské hnutí v 19. století zakládalo desítky tisíc škol po celé Africe, Asii a na tichomořských ostrovech – poskytovalo vzdělání bezpočtu milionů, a to i v nejodlehlejších džunglích. Darovalo gramotnost kmenům, které nikdy předtím neměly písemný jazyk.

Každé odvětví a úroveň vzdělání byla průkopnickým dílem Bibli věřících křesťanů. Koncept odstupňovaného vzdělání poprvé představil německý luterán Johan Sturm v 16. století. Další luterán, Frederick Froebel, představil mateřské školky. Vzdělávání pro neslyšící bylo také zavedeno křesťany.

Nedělní školy založil Robert Raikes v roce 1780, aby chlapcům a dívkám  z nejchudších rodin poskytl dar gramotnosti a bohatství Písma.

Jedna pravda

Samotné jméno „univerzita“ svědčí o jeho křesťanském původu. Univerzita znamená „jedna pravda“. První univerzity vyrostly z klášterních misionářských center, která vyučovala Evropu. Prvními vysokoškolskými lektory byli misijní mniši, kteří shromažďovali knihy, zakládali knihovny, kopírovali rukopisy a byli jedinečně připraveni pro pokročilé akademické studium. Většina univerzit začala jako křesťanské školy. Není načase, aby se učitelé, lektoři, přednášející a profesoři hlouběji zaměřili na největšího Učitele, kterého svět kdy poznal, věnovali pozornost nejdůležitější Knize, která byla kdy napsána, a víře, která se stala průkopníkem všech hlavních oborů vzdělávání a vědy?

Soucit s nevidomými

Před Ježíšem Kristem byl lidský život v řeckém a římském světě bezcenný. Děti, které se narodily s fyzickými vadami, jako je slepota, byly běžně opouštěny. Avšak Ježíš Kristus projevil zvláštní soucit pro nevidomé. Během své služby na zemi uzdravil mnoho slepých jedinců. Když skončilo římské pronásledování církve, ve 4. století, křesťané založili azyly pro nevidomé. V 19. století, Louis Braille, oddaný křesťan, který ztratil zrak ve věku tří let, vyvinul první abecedu na světě, která umožnila nevidomým číst prsty.

Vláda zákona

Bible, zejména deset přikázání, položila rámec a právní základy západní civilizace. Úplně prvním zákonem, prvním písemným omezením pravomoci vlády byla Magna Carta z roku 1215. Napsal ji pastor, který byl sycen principy Písma.

Inspirativní

Život a učení Ježíše Krista se staly inspirací největších literárních děl, nejvzácnějšího umění, největších děl architektury, věku vědy a poznatků, světové misie, právního řádu, oddělení pravomocí, kontroly a rovnováhy, volené vlády, posvátnosti života, soucitu s chudými, slepými a potřebnými a mnohem více věcí, které považujeme za samozřejmost.

V průběhu 2000 let se křesťanství stalo nejvlivnějším činitelem proměny společnosti k lepšímu. Žádné jiná náboženství, filozofie, učení, národ nebo hnutí nezměnilo svět k lepšímu tak jako křesťanství.

Bible je nejvýznamnější kniha, jaká kdy byla napsána. Ježíš Kristus je největší Člověk, který kdy žil.

Moudří lidé ho stále vyhledají.

Stal se člověkem jako my – abychom se mohli stát takovými, jaký je on.

Byl odmítnut – abychom my byli přijati.

Byl odsouzen – abychom mohli být ospravedlněni.

Byl potrestán – aby nám bylo odpuštěno.

Trpěl za nás – abychom byli posilněni.

Byl bičován – abychom byli uzdraveni.

Byl nenáviděn – abychom byli milováni.

Byl ukřižován – abychom byli ospravedlněni.

Byl mučen – abychom byli utěšeni.

Zemřel – abychom my mohli žít.

Sestoupil do pekla – abychom mohli vystoupit do nebe.

Vytrpěl za nás, co si zasloužíme – abychom se mohli těšit z toho, co si zaslouží jen on.

Dr. Peter Hammond

Frontline Fellowship, Cape Town South Africa

E-mail: Mission@frontline.org.za

Web: www.FrontlineMissionSA.org