Když k vám přijde obyčejný český občan a řekne vám, že měl okno, tak většině z vás bude jasné, že se nejedná o to, že by donedávna vlastnil vlastnil díru ve zdi osazenou dřevěným nebo plastovým rámem, který je vyplněný sklem, ale že vypil příliš mnoho alkoholu a nic si nepamatuje.

Ovšem když za vámi přijde majitel bytu a poví vám, že jim dělají okna, tak si asi nebudete představovat, že by do nich někdo naléval alkohol, aby si nic nepamatovali, ale že jim se vší pravděpodobností v domě nebo bytě dělají nová okna.

Podobně ale, když za vámi přijde počítačový nadšenec a bude vám tvrdit, že přestal používat (w)okna a přešel na linux, tak vám asi dojde, že se nepřestěhoval do nějaké zatemnělé díry a nemluví tedy o zasklených rámech, ani o alkoholovém opojení, ale že je řeč o operačním systému počítače – MS Windows, slangově wokna.

Všichni tito lidé používají stejné slovo, přesto pokaždé s jiným významem. Abychom si porozuměli, musíme dobře vnímat jednu důležitou součást komunikace – kontext. Nestačí se podívat do nějakého výkladového slovníku na význam tohoto slova, ale je nutné jít do kontextu a z něj teprve odvodit jasný význam daného slova. Slova mohou být použita mnoha různými způsoby. Takto funguje lidský jazyk obecně a takto musíme také přistupovat k výkladu Božího slova.

Proto je tak důležité pečlivé studium Božího slova. Nestačí vzít nějaký verš nebo slovo, ale vždy je nutné jít také do kontextu – a to jak do kontextu daného slova, tak také do kontextu studované pasáže, do historického kontextu a do teologického kontextu.

Nejedná se o nic bezvýznamného nebo okrajového. Špatná interpretace Božího slova často vede k pokřivení a k deformaci porozumění toho, kdo je to Bůh! To byl nakonec hlavní důvod, proč apoštol Pavel napomínal Timotea:

• Usiluj, aby ses mohl před Bohem postavit jako osvědčený dělník, který se nemá zač stydět a který správně vykládá slovo pravdy. (2Tm 2,15 B21)

Pokud nebudeme ve svém studiu Božího slova skutečně pilní, potom zde je reálná šance, že budeme zahanbeni, až se postavíme před Bohem a budeme mu vydávat počet z této své výsady. A to je skutečně velmi vážné. Tady není místo pro lehkovážnost nebo dokonce pro pýchu. Pokud jde o interpretaci Božího slova, tak musíme být skutečně velmi pečliví.

Písmo není hromada slov sesypaných do sebe tak, aby dávala nějaký smysl. Mluvíme-li o kontextu, mluvíme o obsahu Božího Slova. O tom, co je zde napsáno. Velice úzce to souvisí s  formou, tedy s tím, jak je to napsáno, a musí to jít ruku v ruce s ní. Nemůžeme oddělit způsob, jak bylo Písmo napsáno od toho, co je jeho obsahem. Jedno souvisí s druhým a podmiňuje se to navzájem. Myšlenky jsou vyjádřené větami a věty jsou složené ze slov. Konkrétní a jednoznačný význam slova je potom do velké míry určen jeho jedinečným kontextem.

Měli bychom studovat význam slov v jejich původním znění (tedy v řečtině a v hebrejštině). Ale tím naše práce zdaleka nekončí. Takové studium nás může pouze nasměrovat do správné a přesněji vymezené oblasti dalších významů daného slova.

Podívejme se na jedno velice známé a důležité slovo – slovo „svět“. Slovo „svět“ (řec. KOSMOS) se v celém Novém zákoně objevuje celkem 186 krát. Z toho 78 krát je v Janově evangeliu a 24 krát v Janových listech (dále je 9x v Matoušovi, 3x v Markovi a 3x v Lukášovi). Více než polovina výskytů tohoto slova se týká Janových spisů (v knize Zjevení je toto slovo použito ještě třikrát). Jak Jan používá slovo „svět“? Znamená toto slovo vždy totéž?

John Samson na svém blogu „Effectual Grace“ (Účinná milost) vysvětluje, že apoštol Jan ve svém evangeliu používá toto slovo nejméně v deseti různých významech:

1. Celý svět – všechno, co bylo stvořeno Bohem.

• Na světě [na planetě Zemi, ve stvořeném světě] byl, svět [planeta Země a samozřejmě celé stvoření] skrze něj povstal, ale svět [lidé na světě – na planetě Zemi – viz bod 8] ho nepoznal. (J 1,10)
• A nyní ty, Otče, oslav mne svou slávou, kterou jsem měl u tebe, dříve, než byl svět. (J 17,5)  

2. Fyzický svět – fyzické místo, svět lidí, svět živých.

• Bylo před velikonočními svátky. Ježíš věděl, že přišla jeho hodina, aby z tohoto světa šel k Otci; miloval své, kteří jsou ve světě, a prokázal svou lásku k nim až do konce. (J 13,1)
• To jsem vám pověděl, abyste nalezli ve mně pokoj. Ve světě máte soužení. Ale vzchopte se, já jsem přemohl svět. (J 16,33)  
• Je ještě mnoho jiného, co Ježíš učinil; kdyby se mělo všechno dopodrobna vypsat, myslí, že by celý svět neměl dost místa pro knihy o tom napsané. (J 21,25)

3. Bezbožný systém

• Nyní je soud nad tímto světem, nyní bude vládce tohoto světa vyvržen ven. (J 12,31)
• Již s vámi nebudu mnoho mluvit, neboť přichází vládce tohoto světa. Proti mně nic nezmůže. (J 14,30)
• …soud v tom, že vládce tohoto světa je již odsouzen. (J 16,11)

4. Všechno lidstvo kromě věřících

• Vás nemůže svět nenávidět, mne však nenávidí, protože ho usvědčuji z jeho zlých skutků. (J 7,7)  
• Nenávidí-li vás svět, vězte, že mě nenáviděl dříve než vás. (J 15,18)  

5. Velká skupina lidí, ale menší než úplně všichni lidé

• Farizeové si řekli: „Vidíte, že nic nezmůžete! Celý svět se dal za ním.“ (J 12,19) 

6. Vyvolení

• Vždyť Bůh neposlal svého Syna na svět, aby soudil, ale aby skrze něj byl svět spasen. (J 3,17)  

7. Nevyvolení

• Za ně prosím. Ne za svět prosím, ale za ty, které jsi mi dal, neboť jsou tvoji. (J 17,9)  

8. Sféra lidí

• Na světě byl, svět skrze něj povstal, ale svět ho nepoznal. (J 1,10)

 (tento význam je pravděpodobně také nejlepším pochopením slova „svět“ v J 3,16)

9. Židé a pohané (nejen Izrael, ale také mnoho pohanů)

• Oné ženě pak říkali: „Teď už věříme ne proto, cos nám o něm řekla; sami jsme ho slyšeli a víme, že toto je opravdu Spasitel světa.“ (J 4,42)

10. Veřejnost v obecném slova smyslu (jako protiklad k soukromému) – jiní lidé než malá úzká skupinka.

• a jeho bratří mu řekli: „Jdi odtud do Judska, aby tvoji učedníci viděli skutky, které činíš. Nikdo přece nezůstává se svými skutky v ústraní, chce-li být známý na veřejnosti. Činíš-li takové věci, ukaž se světu!“ (J 7,3-4)

Tento seznam nám může pomoci uvidět šířku možností. A to jsme ani nepřekročili hranice Janova evangelia! Často jsou křesťané svázáni tradicí, která jim diktuje, co mají vidět v Písmu. Je zde velmi silná tradice, která říká, že svět musí vždy nebo skoro vždy znamenat všechny lidi na všech místech. Přesto stačí pouhé Janovo evangelium na to, aby nás dovedlo k tomu, že tato tradice nemůže ve světle Božího slova obstát.