Při poslechu některých kázání obhájců víry v biblickou neomylnost, by se člověk mohl ptát: „Proč takový povyk ohledně neomylnosti Písma?“ Zastávat neomylnost znamená jen málo, pokud to není spojeno s kazatelnou. Ujišťovat o neomylnosti písemně nebo v konverzaci nepůsobí přesvědčivě, pokud to nemění způsob, jak kazatel zachází s biblickým textem za kazatelnou.

Někdy mě šokuje, jak málo se otevírá Slovo na konferencích a kongresech těch, kdo tvrdí, že stojí pevně na autoritě Božího Slova. Vzpomínám si, jak jsem se před mnoha lety zúčastnil konference Jižních baptistů pro pastory a vyslechl jsem nejméně deset kázání. Jen dvě z deseti byla výkladová. Avšak ta ostatní byla vyzdvižena jako vzory biblického kázání. Nebylo to tak, že by ta ostatní kázání neřekla nic k morálním hodnotám, ale chyběla jim autorita a moc, duchovní hodnota, protože nebyla založena na biblickém textu. Tato kázání mě neposunula ke Kristu, což by měl být případ věrných biblických kázání.

Nepotřebuji však ukazovat na druhé. Pokud se stanu lhostejným vůči Božímu Slovu, může se to samé stát mně za mojí vlastní kazatelnou. Pokud nenechám text Božího Slova promlouvat ke shromáždění, mohu tam stát, číst text, kázat celých 45 minut a skončit, aniž bych řekl něco, co by mělo věčnou hodnotu, něco, co proměňuje životy. Jak se tedy vyhnout pasti pokušení udělat dojem na druhé svou vlastní chytrostí nebo homiletickými či rétorickými schopnostmi? Dovolte mi nabídnout pár otázek, které pomohou kazatelům a učitelům se lépe připravit ke „kázání Slova“.

1) Je biblický text jádrem kázání nebo jen doplňkem k záležitosti, o které kážu?

Své roky dospívání jsem proseděl při bohoslužbách, kde pastor přečetl text a odbočil od něho. Propojování novinových výstřižků, příběhů od „starého doktora XY“ a moralistických aforismů nepřinese Božímu lidu nic, ani těm bez Krista! Dejte jim Slovo - nic víc a nic míň!

2) Hledá kazatel text, který potvrdí jeho myšlenky, nebo biblický text jeho myšlenky formuje?

Než jsem se vydal biblickému kázání, vzpomínám si, jak jsem sedával a pokoušel jsem se vymyslet téma kázání, když jsem za někoho zaskakoval. Jak bych si přál ta kázání odvolat! Zasloužila by si vůbec ten zvláštní titul „kázání“? Ty nedbalé pokusy kázat jen dokazovaly, jak povrchní bylo v té době mé pravidelné čtení Slova. Také odhalily můj předpoklad, že mé myšlenky jsou hodny toho, abych je podstrčil čekajícímu shromáždění. Výsledkem chabého studia Slova je vyškrabování textu, který by se hodil k vlastním myšlenkám. Pojďme to z našich kazatelen vykázat!

3) Utkal se kazatel s historickou, gramatickou a teologickou podstatou textu?

Prostupuje a formuje jeho pochopení textu ve světle těchto oblastí jeho kázání? Vím, že tyto dvě otázky vyžadují před vstupem za kazatelnu daleko více práce! Avšak vědomí, že nám, kdo paseme stádo, byli svěřeni ti, kdo byli vykoupeni krví Ježíše Krista (Sk 20,28), znamená, že se neopovažujeme vyhýbat se tvrdé práci - takzvané mravenčí přípravné práci, když přijde na kázání. Vzpomínám si, jak mi jeden mladý muž řekl, že je povolán kázat, a s radostí se do toho pustí, i když, jak připustil, nerad čte a studuje. Řekl jsem mu, aby se vrátil a přezkoumal své povolání. Pokud nenachází radost ve studiu, zkoumání a čtení při přípravě na kázání, pak nemá za kazatelnou co dělat. Je to pro ty, kdo pasou Boží stádo, příliš? Vybičujte se ke studiu. Propracujte se skrze historické, gramatické a teologické nástroje. Porozumějte kanonickému, kulturními a doktrinálnímu kontextu. A pak vytvořte kázání z ovoce svého studia.

4) Je hlavní bod biblického textu tématem kázání?

Ve shromáždění nyní procházíme knihu Genesis, a tak se mi tato otázka často připomíná.  Když člověk káže Genesis, nechá se velmi lehce odvést k velmi nápomocným a užitečným morálním lekcím, a při tom mine celkovou podstatu textu. A tak by se takové kázání díky svému morálnímu obsahu dobře hodilo na setkání občanského klubu, aniž by nabídlo něco ze záměru Genesis ukázat nám dílo Stvořitele v tom, že si pro Sebe oddělil a vykoupil lid. Ústředním bodem by se místo Hospodina Boha, který prozřetelně působí, aby přinesl Svému lidu vykoupení, mohl stát osobitý ráz Starého zákona.

5) Odkrývá homiletická struktura kázání podstatu biblického textu nebo jednoduše ukazuje na chytrost kazatele?

Mám rád shrnutí dobrého kázání. Pokud však toto shrnutí nevychází z textu, může obsahovat velké prázdné řeči a chytlavé fráze, a poslouží k tomu, aby odvrátilo pozornost posluchačů od Božího Slova ke kazateli. Znamená to, že ve shrnutí se musí objevovat jen fráze z Písma, aby bylo přesné? Jistěže ne, ale musí být věrné tomu, co říká text.

Je mi jasné, že byste k tomuto malému osobnímu soupisu pro kazatele, který uvažuje nad využitím času při přípravě k vyučování a kázání, mohli přidat ještě další otázky. Avšak doufám, že těchto pět otázek poslouží jako štědří přátelé k povzbuzení a někdy i k postrčení k věrnému výkladu Božího Slova.

The Founders Blog

Překlad Julie Petrecká