Apoštol Pavel popisuje charakter, který má mít zbožná křesťanská žena. Starší žena, a následně také mladší žena. Starší žena musí v takovém charakteru vynikat, aby mohla mladší ženu v těchto věcech vyučovat, trénovat. To nejsou věci, které by nám byly přirozené. To nejsou věci, které jaksi samy přijdou. Nepřijdou! Je potřeba se je naučit a je potřeba se v nich trénovat, cvičit je až do té míry, dokud se nestanou součástí charakteru. A charakter, který je tady popsaný, je charakter Ježíše Krista. On je vzorem – jak pro starší muže, tak pro starší ženy, tak pro mladší ženy a také pro mladší muže. On je dokonalým vzorem lidství. Každý křesťan musí růst ve službě – a to znamená, že se musí cvičit, trénovat, sloužit víc a znovu a znovu:

• … až bychom všichni dosáhli jednoty víry a poznání Syna Božího, a tak dorostli zralého lidství, měřeno mírou Kristovy plnosti. (Ef 4,13)

Kristus je dokonalým vzorem. Od Něj se musíme učit a z Jeho síly musíme čerpat. Žádná mladá žena nedokáže sama ze své síly být takovou ženou, jakou popisuje Písmo na tomto místě. Jenom Kristus jí může proměnit.

Musíme si uvědomit důležitou věc – ty ženy, o kterých tady mluví Písmo, takové nebyly. Tohle byly věci, do kterých měly růst. Tohle byly věci, ve kterých se potřebovaly cvičit. Mluvil jsem o tom, že takový charakter je normou, a trvám na tom, ale chci, abychom rozuměli také tomu, že to je něco, čeho křesťan dosahuje teprve v průběhu svého křesťanského života. Muž, který je pro mnoho křesťanů vzorem, apoštol Pavel, sám o sobě napsal:

• Nemyslím, že bych již byl u cíle anebo již dosáhl dokonalosti; běžím však, abych se jí zmocnil, protože mne se zmocnil Kristus Ježíš. (Fp 3,12)

Běžíme, abychom dosáhli dokonalosti. A důvodem je Kristus. Běžíme z Jeho síly, běžíme kvůli Němu a pro Něj, běžíme za Ním a k Němu. On je motivem, On je motorem, On je místem, k němuž směřujeme. Jeho chceme oslavit svým životem. Mladší ženy, takové, kterých se zmocnil Kristus, tedy křesťanky, chtějí ve svém životě a svým životem oslavovat Krista. A zde je napsáno, jak to mají udělat. Vezměte tato slova a vepište si je do srdce, naplňte jimi svou mysl i své životy a vaše životy se stanou oslavou Ježíše Krista.

Opusťte tato slova, ignorujte je, vysmějte se jim jako něčemu náboženskému, zastaralému, úzkoprsému nebo nemodernímu – a podívejte se mnou do našeho textu, co se stane: Boží slovo bude zneváženo!

Doslova je v našem textu, že Boží slovo bude pomluveno, bude v porouhání. To se děje, když křesťanka nemiluje svého manžela, to se děje, když křesťanská matka nemá ráda své děti a nevychovává je, to se děje kdykoliv nějaká mladá křesťanka jedná nerozumně, nerozvážně, hloupě, kdykoliv se chová necudně nebo se podílí na jakékoliv nemravnosti, když se zaplétá do světských věcí nebo je známá svým flirtováním nebo dokonce milostnými aférami – Boží slovo je uváděno do porouhání! Nevěřící lidé se vysmívají Božímu slovu. Neuvěří vám, že Boží slovo má moc proměnit lidské životy.

Když se mladší žena stará více o svou práci, nebo o politiku, nebo o nějaký zájmový nebo třeba dobročinný spolek a zanedbává svou rodinu, zanedbává svého manžela a nemá čas na své děti, nevěnuje jim svou péči, nevychovává je, nevytváří pro ně domov, potom se nevěřící svět vysmívá Božímu slovu a říká: „Kážete vodu a sami pijete víno.“

Moji milí, tohle je podle apoštola Pavla zdravé učení. Tohle Pavel chtěl, aby Titus učil v církvích na Krétě, a to se musíme učit i v církvích v naší zemi. Tohle je zdravé učení, které přináší slávu Bohu a vyvyšuje Boží slovo. Jak ho vyvyšuje? Je to velmi jednoduché – jedná podle něj. Tím uvádí Boží slovo ve vážnost. Tím ukazuje, jak si ho váží a okolní svět vidí, že to je Boží slovo, které má veliký dopad na život křesťana. Laskavá křesťanka, která se podřizuje svému manželovi, je mocným nástrojem v Boží ruce. Apoštol Petr o takové ženě říká:

• Stejně i vy ženy, podřizujte se svým mužům; i když se někteří z nich vzpírají Božímu slovu, můžete je beze slov získat svým jednáním, když uvidí váš čistý život v bázni Boží. (1Pt 3,1-2)

Právě o tom je celý náš dnešní text – o čistém životě v bázni Boží. To je něco, co nepotřebují jenom mladší ženy, ale co potřebuje každý z nás. Proto musíme jít ke Kristu a hledat sílu u Něj, v Jeho veliké moci. Proto se musíme spolehnout na dílo Jeho kříže. Bez něj jsme vydáni jenom sami sobě a svým vášním, své hříšné přirozenosti. Jenom Kristův kříž má moc nás proměnit.

• Tomu pak, který má moc uchránit vás před pádem a postavit neposkvrněné a v radosti před tvář své slávy, jedinému Bohu, který nás spasil skrze Ježíše Krista, našeho Pána, buď sláva, velebnost, vláda i moc přede vším časem i nyní i po všecky věky. Amen. (Ju 24-25)