Mnohými z nás otřese, odpadne-li církevní vůdce. Naposledy šlo o Joshuu Harrise (pozn. red.: Joshua Harris na konci července veřejně oznámil, že se rozvedl a že už není křesťanem). Uznávaná kniha Paula Trippa „Dangerous Calling“ (Nebezpečné povolání) varuje pastory a studenty seminářů před dvojím životem, který může vést k duchovnímu ztroskotání. Avšak tři z pěti mužů, jejichž doporučení se objevuje na zadní straně obalu knihy, ve své službě v průběhu několika posledních let selhali. Nebyli to heretici, ale evangelikální/reformované superhvězdy, které jsme na naše mega-konference zvali jako hlavní řečníky. Jejich knihy jsme kupovali, obdivovali a rozdávali. Evangelium kázali mocně a přesně. Jak se mohlo něco takového stát?

Existují také ne tolik medializované případy vyznávajících křesťanů, kteří odpadli. Například zdánlivě dokonalá máma sedmi dětí, které vyučuje v domácí škole, opustí svého manžela, svou církev, svou víru a dokonce i své děti, aby utekla s jinou ženou. Co způsobilo, že tak radikálně otočila?

Jsem vděčný, že Boží dostačující Slovo nám pomáhá porozumět takovým tragickým situacím a varuje nás před námi samotnými i těmi, které milujeme.

1. Je možné, aby se falešný učitel dostal až na vrchol

Některé z těch nejsmutnějších záznamů v Písmu nám mohou také nejlépe pomoci vyrovnat se s těmito těžkými situacemi. Například křesťané, kteří bojují se sexuálním hříchem, nacházejí naději v Davidově obnovení po jeho pádu (2S 11 a 12, Ž 32 a 51). Pro případy odpadnutí máme tragický příklad Jidáše. Jidáš nebyl jen jedním ze zástupů, jež následovaly Ježíše, ani jedním ze sedmdesáti, které Ježíš vyslal (Lk 10). Byl jedním z několika málo vyvolených dvanácti apoštolů. Když byl spolu s ostatními vyslán (Lk 9), velmi pravděpodobně kázal a konal zázraky. Když Ježíš své učedníky varoval, že ho jeden z nich zradí, ostatní apoštolové ho zjevně nepodezřívali, neříkali si: „To bude určitě Jidáš.“

Stejně tak i odpadlí evangelikální vedoucí kázali a psali v moci. Vyrostli nad obyčejné pastory, aby se stali plenárními řečníky a nejlépe prodávanými autory, jejichž knihy doporučovali ostatní „velká jména“ reformovaného evangelikalismu^[1]. Lidé se mohou dostat až na vrchol a Bůh je může dokonce používat, i když jsou sami o sobě ztracení. „Mnozí mi řeknou v onen den: ‚Pane, Pane, což jsme ve tvém jménu neprorokovali a ve tvém jménu nevymítali zlé duchy a ve tvém jménu neučinili mnoho mocných činů?‘ A tehdy jim prohlásím: ‚Nikdy jsem vás neznal; jděte ode mne, kdo se dopouštíte nepravosti‘ (Mt 7,22-23).

2. Dejte si pozor na ambice

Jakub varuje: „Nechtějte všichni učit druhé, moji bratří: vždyť víte, že my, kteří učíme, budeme souzeni s větší přísností.“ (Jk 3,1) Ambice není vždycky špatná. Pavel učí, že je dobré, aby se muž ucházel o službu církevního vedoucího (1Tm 3,1). Pavel měl také ambice dělat veliké věci k prosazování evangelia v nových místech (Ř 15,20). Ale ambice může být i nesmírně nebezpečná, toužíme-li po úspěchu a lichotkách, spíše než po Boží slávě. I když jen Bůh ví přesně, proč určitý vedoucí padl, věřím, že obvykle v tom špatně zacílená ambice hraje svou roli. Stejně jako se Jidáš coby neobrácený člověk byl schopen dostat mezi špičku následovníků Ježíše, mohou se i dnes nespasení, ale nadaní a ambiciózní lidé dostat na vrchol v evangelikálních kruzích.

Josh Harris vyrostl v evangelikální subkultuře domácího vzdělávání, kde se mu už coby náctiletému dostalo uznání. Nebylo mu ještě zdaleka třicet let a napsal nejprodávanější knihy na téma dvoření, které mu získaly další věhlas. Poté se stále jako velmi mladý muž stal vedoucím pastorem vlivného mega-sboru. Napsal ještě více knih, sloužil ve stategických radách, mluvil na velkých konferencích. Stejně jako jiní si vybudoval značku/tribunu a řady svých následovníků rozšířil působením v sociálních médiích^[2]. Je smutné, že ho zjevně uspokojilo, když dosáhl ještě další skupinu posluchačů, na které chtěl udělat dojem. Nemohl se dále držet biblických principů (včetně otázek rodiny nebo LGBTQ) a zároveň mít u tohoto nového publika úspěch. Ani jedna strana vám nedovolí, abyste sloužil dvěma pánům (Mt 6,24). Teď to vypadá, že Josh používá k naplnění svých nových světských ambic ty samé schopnosti a metody, které použil k dosažení úspěchu v evangelikální oblasti (viz www.joshharris.com).

Podobně může ambiciózní mladá žena vyrůst v evangelikální komunitě, kde se to největší uznání dostane dámě, která se vdá, zůstane doma, má spoustu dětí a sama je vyučuje (a také šije a peče). Vydá se touto cestou ne proto, že miluje Boha a pokouší se následovat jeho Slovo, ale aby byla úspěšná v komunitě, jejíž je součástí. Může se stát, že ji zláká touha po přijetí ze strany světa (Ř 12,1-2), a proto se rozhodne žít v souladu s jeho hodnotami. Tak odpadne.

3. Neberte biblická varování na lehkou váhu

Písmo jasně vyučuje nauku o zachování svatých – že ti, koho Bůh skutečně zachránil, se nemohou ztratit (J 6,37 a 40; 10,27-29, Ř 8,31-39). Vědět, že naše věčné bezpečí nespočívá v naší síle, ale v té Boží, je velkou útěchou a povzbuzením. Avšak pravda „jednou spasen, navždy spasen“ neznamená, že můžeme ignorovat texty, které nás povzbuzují, abychom vytrvali, a které nás varují před odpadnutím. Ačkoliv existují nevěřící vedoucí, kteří o sobě vědí, že jsou pokryteckými vlky, Písmo nás varuje, že někteří sami sebe oklamali – věří, že jsou spasení, i když nejsou a nikdy nebyli (Mt 7,21-23; 1J 2,3-4 a 19). List Židům obsahuje mnohá mrazivá varování těm, kteří zakusili dobrotu Božího evangelia. Jsou napomínáni, aby nezatvrzovali svá srdce a neodvraceli se (Žd 3,13-15; 6,4-8; 10,26-31)^[3]. Boží slovo nás varuje před lhostejností, obzvláště tváří v tvář pokušení. „A proto ten, kdo si myslí, že stojí, ať si dá pozor, aby nepadl.“ (1K 10,12) „Sami sebe se ptejte, zda vskutku žijete z víry, sami sebe zkoumejte. Což nechápete, že Ježíš Kristus je mezi vámi? Ledaže jste před ním neobstáli!“ (2K 13,5). Nečeká se od nás, že budeme pasivní, zatímco Bůh nás bude zachovávat. On působí skrze naše úsilí. „Proto se, bratří, tím více snažte upevňovat své povolání a vyvolení. Budete-li to činit, nikdy neklopýtnete.“ (2Pt 1,10) Jedním z prostředků, které Bůh používá, aby nás zachoval ve víře, jsou biblická napomínání k sebezkoumání a úsilí. Pokud zjistíš, že jdeš nebezpečným směrem, zbystři. Obrať se k Pánu, požádej ho, aby k tobě promluvil skrze své slovo, aby posílil tvoji víru. Vyhledej zbožnou radu.

4. Děkujte Bohu, že odhaluje, odstraňuje a nahrazuje falešné pastýře^[4]

I když mnozí vyjadřují pochopení s odpadlými církevními vedoucími, věřím, že Pán má daleko větší starost o ovce zraněné tím, jak jejich pastýři opustili Krista a jeho církev. Běda takovým falešným pastýřům (Ez 34,2), kteří pásli sami sebe, když se opájeli obdivem zástupů a získávali obrovské peníze prostřednictvím svých vysokých platů, honorářů a prodejem knih (Ez 34,2-3 a 8). Mnohé z ovcí, které důvěřivě spoléhaly na duchovní potravu, kterou tito muži nabízeli, jsou rozehnány, cítí se opuštěné a zmatené (Ez 34,4-6). Zranění způsobená pádem těchto mužů jsou přímo úměrná dobru, které, jak se zdálo, činili předtím. Ovce hledí na věrné pastýře, kteří zůstali, a říkají si: „Jste jako oni? Také nás opustíte?“ Stejně jako Bůh soudil falešné pastýře v Izraeli, nyní v církvi odhaluje a odstraňuje falešné, sobě sloužící pastýře a nahrazuje je věrnějšími pastýři, které budou o jeho ovce pečovat (Ez 34,9-16).

5. Modlete se, abychom doběhli dobře

Odsun Joshe Harrise z evangelikální/reformované scény je v ostrém kontrastu s nedávným odchodem Davida Powlisona, který v  červnu tohoto roku vstoupil do slávy. David byl Boží milostí věrný Kristu a jeho evangeliu až do konce. Ať je naší ambicí jít v Davidových šlépějích, abychom mohli, jak spějeme ke konci života, spolu s apoštolem Pavlem prohlásit: „Neboť já již budu obětován, přišel čas mého odchodu. Dobrý boj jsem bojoval, běh jsem dokončil, víru zachoval. Nyní je pro mne připraven vavřín spravedlnosti, který mi dá v onen den Pán, ten spravedlivý soudce. A nejen mně, nýbrž všem, kdo s láskou vyhlížejí jeho příchod“ (2Tm 4,6-8). Modlete se v tomto smyslu za sebe i za vaše vedoucí, obzvláště za ty, kteří jsou populární. Modlete se, aby Bůh Joshe Harrise, pokud je opravdovým věřícím, který jen klopýtl, milostivě obnovil. Ať nám Bůh dá milost být věrnými až do konce.

Otázka k zamyšlení: Co ještě se můžeme naučit z toho, když padne evangelikální vedoucí?