Bůh mluví k člověku

  • Nakloňte ucho a pojďte ke mně, slyšte a budete živi! (Iz 55,3)
     
  • Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný. (J 3,16)
     
  • A tak vám pravím: Proste, a bude vám dáno; hledejte a naleznete; tlucte a bude vám otevřeno. (Lk 11,9)
     
  • Volej ke mně a odpovím ti. Chci ti oznámit veliké a nedostupné věci, které neznáš. (Jr 33,3)
     
  • Mnohokrát a mnohými způsoby mluvíval Bůh k našim otcům ústy proroků; v tomto posledním čase k nám promluvil ve svém Synu, jehož ustanovil dědicem všeho a skrze něhož stvořil i věky. (Žd 1,1.2)

VŠICHNI ZHŘEŠILI

  • Říkáme-li, že jsme bez hříchu, klameme sami sebe a pravda v nás není. (1J 1,8)
     
  • Všichni jsme bloudili jako ovce, každý z nás se dal svou cestou, jej však Hospodin postihl pro nepravost nás všech. (Iz 53,6)
     
  • Slovo o kříži je bláznovství těm, kdo jsou na cestě k záhubě. (1K 1,18)
     
  • Nikdo není spravedlivý, není ani jeden, nikdo není rozumný, není, kdo by hledal Boha. (Ř 3,10-12)
     
  • Každá nepravost je hřích. (1J 5,17)
     
  • Každý, kdo se dopouští hříchu, jedná i proti zákonu Božímu, neboť hřích je porušení zákona. (1J 3,4)
     
  • Všichni zhřešili a jsou daleko od Boží slávy. (Ř 3,23)

STAV ČLOVĚKA

  • Vždyť ze skutků zákona nebude před ním nikdo ospravedlněn, neboť ze zákona pochází poznání hříchu. (Ř 3,20)
     
  • Hospodinův zákon je dokonalý, udržuje při životě. Hospodinovo svědectví je pravdivé, nezkušený jim zmoudří. (Ž 19,8)
     
  • Amen, pravím vám, jestliže se neo.brátíte a nebudete jako děti, nevejdete do království nebeského. (Mt 18,3)
     
  • Proto čiňte pokání a obraťte se, aby byly smazány vaše hříchy. (Sk 3,19)
     
  • Ty však, kteří prosazují sebe, odpírají pravdě a podléhají nepravosti, čeká hněv a trest. (Ř 2,8)

DAR

  • Milostí tedy jste spaseni skrze víru. Spasení není z vás, je to Boží dar, není z vašich skutků, takže se nikdo nemůže chlubit. (Ef 2,8-9)
     
  • Kdo se nevykazuje skutky, ale věří v toho, který dává spravedlnost bezbožnému, tomu se jeho víra počítá za spravedlnost. (Ř 4,5)
     
  • Vždyť i my jsme byli kdysi nerozumní, neposlušní, zbloudilí, byli jsme otroky všelijakých vášní a rozkoší, žili jsme ve zlobě a závisti, byli jsme hodni opovržení a navzájem jsme se nenáviděli. (Tt 3,5)