Navštívíte-li náboženskou sekci našich knihkupectví, můžete vidět bibli, ale ne tu, kterou pod slovem Bible má člověk na mysli. Můžete spatřit knihu snázvem Satanská bible. Zmíněný titul se velmi rychle a dobře prodává. Již pouhá tato skutečnost svědčí o mnohém. V první řadě o nás samých. Pokud vás překvapí zařazení tohoto tématu, chceme pouze upozornit na nebezpečí, které hrozí především mladým a hledajícím. Právě o jejich duši svádí Satan neúprosný boj.

Kdo by se snad domníval, že se jedná o historický dokument, podobný skutečné Bibli, došel by zklamání. Satanská bible byla totiž sepsána teprve v letech 1967-1968 jistým panem Antonem Szandorem La Veyem a od té doby se jí dostalo jen ve Spojených státech již dvanácti vydání. Jinak samozřejmě vychází v překladech všude tam, kde to režim dovolí, neboť vždy znamená tučný zisk pro knižního vydavatele. Za posledních dvacet let se Satanská bible téměř všude, kde vyšla, prodávala lépe, než křesťanská. Považujete-li tento fakt za alarmující, snad se spolu zamyslíme nad tím, proč se lidé odvracejí od Boha, proč hledají pomoc kdesi, kde to zavání hnilobným pachem temnoty. Proč nehledají pravdu v křesťanských církvích, a proč mladí lidé namísto lásky hledají Ďábla?

Anton Szandor La Vey je člověk pragmatického myšlení s dobře vyvinutým smyslem pro logickou úvahu. Pokud mu odpustíte naprostou ignoraci Nového zákona, nebudete mít nic, co byste mohli jeho knize vytknout. Své závěry totiž nekonfrontuje s Ježíšovým učením, nýbrž s praktikami křesťanských církví. A jestliže se domníváte, že tyto nemohou být v rozporu s Ježíšem, pak se ukrutně mýlíte! Příliš často jsme se nechali navádět do vyjetých kolejí tradic, příliš často jsme dávali přednost cizímu dogmatu před vlastní úvahou, až příliš často jsme se nechali pasívně vést životem, namísto toho, abychom jej aktivně žili. Na vlastní odpovědnost si dovoluji tvrdit, že toto se týká všech církví bez rozdílu. Snad až na tu Satanskou, pro jejíž růst jsme svým jednáním připravili výbornou živnou půdu.

Satan je nejlepším přítelem, jakého kdy církev měla, jelikož ji po celá ta léta pomáhal udržovat v chodu! (Ze satanského devatera)

A tak zatímco křesťanské společenství nabízejí člověku různá shromáždění, kde je možno vyslechnout spoustu krásných slov, přidat se ke sborovému zpěvu duchovních písní, či obdivovat hladké tváře vymydlených bratří, přichází La Vey, aby je obvinil ze lži a pokrytectví, aby se nám všem společně vysmál. A že se směje skutečně hlasitě, o tom svědčí zájem, jaký ve světě vyvolal. Tento zájem by mohl být snadno zlomen a uveden na pravou míru, kdyby ovšem došlo alespoň k náznaku praktického naplnění Ježíšova evangelia. O něm totiž nenajdete v Satanské bibli (pochopitelně) ani zmínku. Od prvních stran autor komentuje krutým odhalením každodenního "křesťanství", jež ve své interpretaci odbíhá od Nového zákona hodně daleko. Snad každý soudný člověk musí v tomto bodě s La Veyem souhlasit:

"Osobní interpretace Boha se značně liší dokonce i v rámci daného náboženství. Některá náboženství zacházejí tak daleko, že každého, kdo patří k jiné náboženské sektě než jejich vlastní, označují za kacíře, a to dokonce i v případech, kdy se celkové učení a podoby zbožnosti téměř neliší. Například katolíci věří, že protestanti jsou odsouzeni do pekel jen z toho prostého důvodu, že nepatří do katolické církve. Stejně tak mnoho odštěpených křesťanských skupin, jako jsou evangelikáni či revivalistická církev, věří, že katolíci jsou pohané, vzývající dřevěné nebo kamenné modly."

Nezabývejme se teď tím, zda jsou protestanti kacíři, nebo katolíci pohané. Zamysleme se, zda má, či nemá v tomto odstavci autor pravdu. Je to trpké, ale snad jen zarputilý dogmatik by zde mohl oponovat. Rozumní lidé, unaveni pámbíčkářským křesťanstvím, již dlouho čekali, kdo je vyvede z rituální tmy, kdo jim odhalí pravdu. Kdyby to byl biblista, svět by dnes mohl vypadat jinak. Ale smůla, je to La-Vey. A tak se pravda často hledá v satanismu. Ptáte se, proč právě tam? Z jednoho prostého důvodu. Neboť v křesťanských praktikách byla odhalena neupřímnost a lež, která slouží lháři jako pravda. Je tedy logické hledat na druhé straně. Jak prostý pragmatismus! Autor již dále nepociťuje potřebu zabývat se samotnou Biblí, neboť každé křesťanské společenství tvrdí, že ji naplňuje beze zbytku. K vypořádání se s křesťanstvím tedy stačí prokázat pokrytectví jejich každodenní praxe. A marná sláva, toto v Satanské bibli prokázáno je!

Alespoň nepatrný příklad za všechny:

"Kněží a duchovní kráčejí v prvních řadách mírových demonstrací a lehají si před vlaky s válečným materiálem se stejnou horlivostí, s jakou jejich řádoví bratři z týchž seminářů žehnají kulkám, bombám a vojákům. Někde se musela stát chyba. Je možné, že Satanovou rolí je vyslovit obvinění? Rozhodně ho do této funkce jmenovali!" - uvádí autor, aby vám dále nastínil jedinou správnou cestu - cestu satanismu.

Samozřejmě by bylo možné rozebrat Satanskou bibli zcela detailně, konfrontovat ji s Biblí křesťanskou, z níž bych mohl uvést spoustu citátů. Domnívám se však, že by to bylo zbytečné. Neboť mnozí lidé tohoto světa rovněž nic nekofrontují, ale o to pozorněji La Veye čtou. Chceme-li konečně prohlédnout ze své slepoty, je potřeba podívat se jak na satanismus, tak i sami na sebe jejich očima. To, co uvidíme, bude možná hořké. Ale pokud tak neučiníme, nemá cenu jít dál. Není totiž kam.

Nehodlám hřímat z těchto stránek proti světu, spějícímu do záhuby, ani nebudu biblickými verši usvědčovat člověka z hříchu. Domnívám se, že situace je taková, jaká je, nepotřebuje důkazů. Biblický křesťan zajisté ví, očem hovořím, a ten nebiblický by stejně nic nepochopil. Neboť mnohé příčiny křesťanské krize nejsou v satanismu, ale v nás. Až většina z nás křesťanů začne alespoň zčásti naplňovat Ježíšovo učení, pak se přestanou prodávat Satanské bible. Toto dílo totiž ve skutečnosti nenapsal jenom La Vey. Ktomuto dílu jsme přispěli víceméně my všichni svým falešným křesťanstvím.

- Karel Brlík -