Většina křesťanů věří, že Pán Ježíš byl ukřižován v pátek a vstal z mrtvých v neděli. Proto slavíme o Velikonocích Velký pátek a Velikonoční neděli. Protože Ježíš řekl, že bude vzkříšen třetího dne, mnozí počítají zbytek pátku jako první den, celou sobotu jako druhý den a začátek neděle jako třetí den. Často se argumentuje tím, že vazby jako "třetího dne" mohou zahrnovat jen část dne a tato část se může započítávat jako celý den. Židovská encyklopedie říká, že pohřební den, i když se pohřeb koná pozdě odpoledne, se počítá jako první ze sedmi dnů smutku. Jsou ovšem křesťané, kteří s tímto vysvětlením nejsou spokojeni. Poněvadž věříme Bibli doslovně a tomu, co řekl sám Ježíš bezvýhradně, musíme hledat lepší vysvětlení. Ježíš často říkal, že vstane třetího dne, např. Matouš 16:21 a Marek 10:34. Doslovně řekl:

• Jako byl Jonáš v břiše mořské obludy tři dny a tři noci, tak bude Syn člověka tři dny a tři noci v srdci země. (Matouš 12:40)

Vazba "třetího dne" by biblicky mohla zahrnovat tři dvanáctihodinové periody světla a tři dvanáctihodinové periody tmy. Nic více a nic méně než tři 24-hodinové dny, tedy 72 hodin. Věříme-li Genesis doslovně, pak se bez nejmenší pochybnosti dovíme, co "třetí den" zahrnoval:

...a oddělil světlo od tmy. Světlo nazval Bůh dnem a tmu nazval nocí. Byl večer (první tma) a bylo jitro (první světlo), den první. (Genesis 1:4-5) ... Byl večer (druhá tma) a bylo jitro (druhé světlo), den druhý. (Genesis 1:8) ... Byl večer (třetí tma) a bylo jitro (třetí světlo), den třetí. (Genesis 1:13) ...

V Genesis třetí den zahrnuje tři večery - tmy a tři jitra - světla, dohromady 72 hodin. Kdyby byl den v Genesis sto milionů let dlouhý, potom by večer trval padesát milionů let a jitro dalších padesát milionů let, ale to je absurdní.

Rád bych předložil vysvětlení, které je v souladu s Ježíšovým proroctvím o  tom, že bude:

1) tři dny a tři noci, tedy 72 hodin, fyzicky mrtev v hrobě oddělen od svého těla a že bude:

2) 72 hodin v Duši a Duchu mimo tělo v  srdci země.

Bible nás nikdy nezklame a vše sama objasní, pokud bereme vážně to, co říká. Chci zdůraznit, že historická skutečnost, že Ježíš žil a zemřel v    přirozeném těle a vstal v oslaveném těle, je nekonečněkrát důležitější než následující časové vysvětlení, které předkládáme.

Ježíš odpověděl: "Což nemá den dvanáct hodin? Kdo chodí ve dne, neklopýtne, neboť vidí světlo tohoto světa. Kdo však chodí v noci, klopýtá, poněvadž v něm není světla." (Jan 11:9-10)

Ježíš říká, že den má 12 hodin a noc má 12 hodin. Podle Ježíše tedy tři dny a tři noci představují 72 hodin.

A začal je učit, že Syn člověka musí mnoho trpět, být zavržen od starších, velekněží a zákoníků, být zabit a po třech dnech vstát. (Marek 8:31)

Zde jsme se dověděli, že Ježíš musel vstát po třech dnech.

Ježíš jim odpověděl: "Zbořte tento chrám, a ve třech dnech jej postavím." (Jan 2:19)

V tomto verši jsme se zase dočetli, že Ježíš vystaví chrám ve třech dnech, to znamená během tří dnů.

Z těchto veršů vyplývá, že doba, po kterou byl mimo své tělo, nebyla kratší než 72 hodin, protože 12-hodinové dny musí být proloženy 12-hodinovými nocemi. Abychom tyto časové údaje zharmonizovali (po třech dnech, ve třech dnech, a tři dny), je nejpravděpodobnější, že Ježíš byl tělesně mrtev celých 72 hodin. Bůh je přesný. Má vše ve Své moci na vteřinu, nic se pro Něj neděje nekontrolovatelně. Protože Bůh určil přesný čas Ježíšova narození, pomazání (Galatským 4:4), služby (Jan 7:8) a smrti (Jan 17:1), potom je zřejmé, že i Jeho tělesná smrt měla přesnou délku trvání. Z toho vyplývá, že Ježíš Kristus byl pochován lidmi a vzkříšen Bohem Otcem téměř ve stejnou denní hodinu.

Židovský den začínal 12-hodinovou tmou - nocí od naší 18. hodiny večerní do 6. hodiny ranní. Dále pokračoval 12-hodinovým světlem - dnem od naší 6.  hodiny ranní do 18. hodiny večerní. Od biblického denního času musíme tedy odečíst 6 hodin, abychom událostem rozuměli v našem hodinovém rozvrhu dne. Podle Matouše 27:46-50 Ježíš zemřel krátce po deváté hodině denní, tedy po naší 15. hodině odpolední. Židům zbývaly k pohřbu do 18 hodin jen necelé tři hodiny. Potom začínal výroční sabat Hodu beránka. Proto měli tolik naspěch:

Poněvadž byl den přípravy a Židé nechtěli, aby těla zůstala přes sobotu na kříži - tu sobotu (rozuměj ten svátek, sabat) byl totiž velký den -, požádali Piláta, aby ukřižovaným byly zlámány nohy a aby byli sňati z  kříže. Když však přišli k Ježíšovi a uviděli, že je již mrtev, nohy mu nezlámali... (Jan 19:31,33)

V 18 hodin našeho času začínal nový den - sabat. Musíme si uvědomit, že sabat Starého zákona nebyl název dne. Sabat biblicky znamenal svátek, slavnost, shromáždění, a proto měl mnoho podob a mohl připadnout na kterýkoliv den v týdnu, nejčastěji však na den sedmý. V Písmu nacházíme slavnosti dnů, týdnů, novoluní, odpočinutí, posvěcení, smuteční, sklizně, žně, nekvašených chlebů, hodu Beránka ... Slavnosti měly mnoho různých podob a často trvaly sedm dní. Slavnosti odpočinutí jsou popsány v 61 případech, Hod Beránka 53 krát, slavnost posvěcení 49 krát, den odpočinku 80 krát a mohli bychom pokračovat dál. Bohoslužebné shromáždění se konalo prvního dne, sedmého dne, desátého dne sedmého měsíce, patnáctého dne sedmého měsíce ... Sabatem (sobotou) se také nazýval celý rok nebo sedmý rok úhoru. Slavnosti, oběti a bohoslužebná shromáždění byla nedílnou součástí celého systému sabatů.

Byl den přípravy (středa) před Velikou nocí (Paschou - čtvrtkem), kolem poledne (tři hodiny před Ježíšovou smrtí). I řekl (Pilát) Židům: "Hle, váš král". (Jan  19:14)

Ježíš tedy zemřel necelé tři hodiny před sabatem Hodu beránka, před Paschou, což byla velká sobota, rozuměj velký svátek, sabat, a ten mohl připadnout na kterýkoliv den v týdnu. Tělo Ježíšovo muselo být pohřbeno co nejrychleji, protože Zákon jasně nařizoval, že tělo visící na kůlu muselo být pohřbeno týž den. To v našem čase znamená do 18. hodiny večerní.

Josef z Arimatie a Nikodém dostali povolení, aby sňali Kristovo tělo z kříže. Připravili je k pohřbu a pohřbili pravděpodobně těsně před 18. hodinou v blízkém nepoužitém hrobě. Měli naspěch, protože byla středa, den přípravy na Paschu. Na snětí, přípravu a pohřbení těla měli méně než tři hodiny. Ježíš zemřel po 15. hodině odpolední a v 18 hodin začínala "sobota" sabat připadající toho roku na čtvrtek.

Jestliže byl Ježíš v hrobě plných 72 hodin, jak sám předpověděl - tři noci a tři dny, potom k Jeho vzkříšení nedošlo za úsvitu, jak se všeobecně předpokládá, ale naopak při západu slunce těsně před 18. hodinou. Vzkříšení při svítání by si vyžádalo jednu noc navíc - tři dny a čtyři noci. Marie Magdalská, Marie, matka Jakubova a Salome časně v neděli určitě hned po 6. hodině ranní už našly hrob prázdný.

Brzy ráno prvního dne po sobotě, sotva vyšlo slunce, šly k hrobu. Říkaly si mezi sebou: "Kdo nám odvalí kámen od vchodu do hrobu?" Ale když vzhlédly, viděly, že kámen je odvalen; a byl velmi veliký. Vstoupily do hrobu a uviděly mládence, který seděl po pravé straně a měl na sobě bílé roucho (anděl); i zděsily se. Řekl jim: "Neděste se! Hledáte Ježíše, toho Nazaretského, který byl ukřižován. Byl vzkříšen, (Otcem) není zde. (Marek 16:2-6)

Matouš píše, že když Pánův anděl odvalil kámen (při rozbřesku po sobotě, tedy v neděli), hrob už byl prázdný. Sám anděl na počátku neděle říká:

Není zde, neboť byl (minulý čas) vzkříšen ... (Matouš 28:6)

Časně v neděli ženy a učedníci pouze zjistili, že Ježíš byl už vzkříšen, nic víc. Kdy však byl vzkříšen, o tom Bible nic výslovně neříká. Přesto věřím, že se dá snadno určit i přibližný čas vzkříšení, srovnáme-li verše v harmonickém akordu. Jediný verš v českých překladech, který by snad mohl nasvědčovat časnému nedělnímu vzkříšení, je:

Ráno prvního dne týdne, když Ježíš vstal, ukázal se Marii Magdalské ... (Marek 16:9)

Část věty "Když Ježíš vstal" stojí v  řeckém originále na počátku sdělení, doslovně přeloženo "nyní maje vstanuto", v kralickém překladu "vstav pak Ježíš", takže celý verš by spíše měl znít: "Nyní, když už vstal, ukázal se časně prvního dne týdne nejprve Marii Magdalské..." Chápání tohoto verše navíc zamlžila později vsunutá interpunkce, která v řeckém originále chybí. Tento verš jen říká, že Ježíš, jsa vzkříšen, ukázal se v neděli Marii Magdalské, ne že byl vzkříšen v neděli.

Dosud jsme vyčetli, že Ježíš byl pochován před 18. hodinou večerní, že Jeho tělo bylo v hrobě tři dny a tři noci, tedy 72 hodin, proto musel být i vzkříšen před 18. hodinou. Ráno v neděli po 6. hodině ranní, jak času rozumíme dnes, nebo v první hodině denní, jak času rozuměli tehdejší Židé, už byl hrob prázdný. Proto musel být Ježíš vzkříšen na konci soboty před 18. hodinou, protože po 18. hodině už začínala neděle a začínala nocí, během které se obyčejně spalo, než začal v  šest hodin ráno den. Z toho logicky vyplývá, že byl pochován ve spěchu těsně před 18. hodinou ve středu, neboť po 18. hodině následoval sabat (rozuměj svátek, ne sobota) - Pascha, Hod beránka; a tentokrát sabat připadl na čtvrtek. Proti tomuto pojetí můžete oponovat následujícím veršem:

A my jsme doufali, že on je ten, který má vykoupit Izrael. Ale už je to dnes třetí den, co se to stalo.

(Lukáš 24:21)

Tato slova vyslovili učedníci v neděli. Nebyl nakonec Ježíš ukřižován a pochován přece jenom v pátek? Záleží na tom, jak počítáme. Jestliže počítáme část dne jako celý den, potom bychom mohli hovořit o pátku. Počítáme-li celý den jako celý den, potom první den od pátku by byla sobota, druhý den neděle a třetí den pondělí, ale učedníci diskutují v neděli. Tato metoda počítání vylučuje pátek jako den ukřižování a pohřbu. Znovu si to promysleme:

Tito dva učedníci na cestě do Emaus "rozmlouvali o tom všem, co se událo". (Lukáš 24:14)

O čem všem mohla být rozmluva? O  zatčení, výsleších, bičování, ukřižování, pohřbu; to všechno se událo do konce středy, tj. do 18. hodiny večerní v den příprav; dále o zapečetění a střežení hrobu. To se odehrálo až ve čtvrtek , tj. po 18. hodině večerní, v  den Paschy, jak dosvědčují následující verše:

Nazítří, "to je po přípravě na svátek", shromáždili se velekněží a farizeové u Piláta a řekli: "Pane, vzpomněli jsme si, že ten podvodník řekl ještě za svého života: 'Po třech dnech budu vzkříšen.' Dej proto rozkaz, ať je po tři dny hlídán jeho hrob, aby nepřišli jeho učedníci, neukradli ho a neřekli lidu, že byl vzkříšen z    mrtvých; to by pak byl poslední podvod horší než první." Pilát jim odpověděl: "Zde máte stráž, dejte hrob hlídat, jak uznáte za dobré." Oni odešli, zapečetili kámen a postavili k hrobu stráž.

(-Nová smlouva- Matouš 27:62-66)

Vím, kralická i ekumenická Bible hovoří, že jde o den "po pátku". Stačí se však podívat do řečtiny nebo anglických překladů a zjistíme, že pátek v    této pasáži není vůbec zmíněn. Překladatelé Nové smlouvy výraz "po pátku" už správně přeložili "po přípravě na svátek", takže vše, obzvláště římské zabezpečení hrobu, bylo zakončeno už ve čtvrtek, na velký svátek Hodu beránka, Paschu, kterému se také říkalo sabat. Tito dva učedníci jistě diskutovali v neděli o velekněžích, kteří namlouvali Pilátovi, že je Ježíš podvodník, a přiměli jej k zapečetění a střežení hrobu. Čtvrtek plus tři dny je neděle.

Protože Ježíš byl ukřižován den před sabatem - a my tento výraz okamžitě ztotožníme s týdenní sobotou, je pochopitelné, proč mnoho křesťanů věří, že Ježíš byl ukřižován v pátek. Sobota, která následovala po Ježíšově ukřižování, však nebyla týdenním sabatem, nýbrž výročním sabatem, jak potvrzují následující verše:

Byl den přípravy před svátky velikonočními (ne před týdenní sobotou), kolem poledne. (Jan 19:14)

Poněvadž byl den přípravy a těla nesměla zůstat přes sobotu na kříži, na tu sobotu připadal totiž velký svátek (a zároveň čtvrtek), požádali Židé Piláta, aby odsouzeným byly zlámány kosti a aby byli sňati z kříže. (Jan 19:31)

Zmíněná "sobota" ("svátky Velikonoční", Pascha, Hod beránka) připadla toho roku na čtvrtek. Ježíš byl ukřižován a pochován na den příprav ve středu; ve čtvrtek byl výroční sabat - Hod beránka, pátek byl všední den a v    sobotu, ke konci týdenního sabatu, byl Ježíš přesně po třech dnech vzkříšen. Když si uvědomíme, že na tento týden připadly dva sabaty, z nichž ten výroční byl ve čtvrtek, potom pochopíme, jak mohl být Ježíš ukřižován před "sobotou" a v sobotu být vzkříšen a navíc být mimo tělo tři dny a tři noci, jak sám předpověděl. Porovnáme-li Marka 16:1 s Lukášem 23:56, obdržíme stoprocentní důkaz, že na tento týden připadly dvě soboty, dva sabaty. Marek 16:1 říká:

Když uplynula sobota (Hod beránka), Marie z Magdaly, Marie, matka Jakubova, a Salome nakoupily vonné masti, aby ho šly pomazat. (Marek 16:1)

Tento verš říká, že ženy nakoupily masti, až když uplynula sobota. Lukáš 23:56 však zaznamenal, že ženy připravily vonné masti a v sobotu zachovaly klid:

Potom se vrátily, aby připravily vonné masti a oleje. Ale v sobotu (během týdenního sabatu) zachovaly podle přikázání sváteční klid.

(Lukáš 23:56)

Marek říká, že ženy koupily masti po sobotě, Lukáš říká, že připravily masti před sobotou. Tento zdánlivý protimluv je hladce vyřešen, když přijmeme, že tento týden měl dva sabaty. Kdo věří v  páteční ukřižování, nikdy tento problém nevyřeší.

Stoupenci pátečního ukřižování pak musí přiznat, že Bible obsahuje nesrovnalosti. Věříme-li Bibli doslovně, poznáme, že chyby nejsou v Bibli, ale v  našem výkladu. Ženy totiž koupily masti v pátek ve všední den po výročním sabatu (což byl čtvrtek) a tentýž pátek je připravily, aby nazítří v čase týdenního sabatu (což byla sobota) zachovaly klid. Ježíšova smrt i vzkříšení jsou lemovány sabaty.

Nebojme se věřit Bibli! Doslovný Ježíšův výrok, že Jeho tělo bude v  hrobě tři dny a tři noci, tj. 72 hodin, nám také zaručuje, že Jonáš byl v břiše mořské obludy stejně dlouho. Jonášův příběh je historická událost stejně jako Ježíšovo ukřižování a vzkříšení; Jonáš není bajka! Bajka by vyprázdnila kříž.

Z předchozích faktů také vyplývá, že Poslední večeře proběhla v úterý večer. Potom i slavení mše při východu slunce je nebiblické, protože Ježíš byl vzkříšen nikoli při východu, nýbrž při západu slunce. Vycházející slunce ctili pohané, Babylóňané i američtí Indiáni.

Donald Grey Barnhouse řekl: "Osobně jsem nikdy nepochyboval, že v týdnu, ve kterém byl náš Pán ukřižován, byly dvě soboty: sobotní sabat a sabat Hodu beránka, který připadl na čtvrtek. Židé spěchali s Jeho pohřbením po Jeho středečním ukřižování a On byl pohřben plné tři dny a tři noci, nejméně 72 hodin." Barnhouse dále cituje důkazy ze svitků od Mrtvého moře, které potvrzují, že Poslední večeře se odehrála v úterý.

Ne všechny tradice se ztotožňují s    pátečním ukřižováním. Barnhouse ještě uvádí jeden francouzský katolický časopis, ve kterém se píše: "... starobylé křesťanské tradice popsané v    Didascalia Apostolorum a Epiphanius a Victorinus z Pettau, který zemřel r.  304, uvádějí, že Poslední večeře proběhla v úterý, a předepisují středeční půst, protože Ježíš byl ve středu zatčen, ukřižován a pochován".

I Katolická encyklopedie, která pevně stojí za pátečním ukřižováním, přiznává, že mnozí, například Epiphanius, Lactantius, Wescott, Cassiodorus a Gregor z Toursu, odmítají pátek jako den ukřižování Krista.

V knize "Biblické otázky odpovězeny" W. L. Pettingill píše: "V který den byl náš Pán ukřižován? Je nad míru jasné, že den ukřižování byla středa". Průvodce Biblí vydán Oxfordskou universitou vysvětluje v dodatku 156, že Ježíš byl ukřižován ve středu.

Finis Dake komentoval Matouše 12:40 následovně: "Kristus byl mrtev po celé tři dny a tři noci. Byl položen do hrobu ve středu těsně před západem slunce a byl vzkříšen na konci soboty při západu slunce. Žádný biblický verš neříká, že byl pohřben v pátek při západu slunce, to by byl potom v  hrobě jen jeden den a jednu noc."

Uváděné citace jsou obzvláště významné proto, že muži, kteří je vyslovili, se většinou neztotožňovali s    oficiálním stanoviskem své denominace. Tito lidé promluvili z přesvědčení, ne z prospěchu. Podobně R. A. Torrey, známý evangelista a děkan Biblického institutu, napsal r. 1907: "Kvůli běžně přijaté církevní tradici, že Ježíš byl ukřižován v pátek ... a byl vzkříšen v  neděli brzy ráno, mnozí čtenáři Bible se nemohou dopočítat, že by interval mezi pozdním pátečním odpolednem a časným nedělním ránem trval tři dny a tři noci. Ať počítají, jak počítají, výsledek jsou dvě noci, jeden den a kousíček dne. Řešení tohoto problému je jakoby nalezeno v tom, že 'den a noc' je totéž co 'den' a že staří Židé počítali i zlomek dne za celý den. Někteří lidé nejsou spokojeni s tímto řešením a přiznávám se, že jsem jeden z nich".

Bible nikde neříká, že Ježíš byl ukřižován v pátek. Bible říká, že Ježíš byl ukřižován v den před sabatem. Bible nám dokonce ani nedává možnost, abychom spekulovali, před kterým sabatem došlo k ukřižování. Určitě to nebylo před týdenním sabatem, sobotou, ale před výročním sabatem, Hodem beránka, Paschou, který byl, jak jsme se snažili doložit, ve čtvrtek.

Ježíš byl tudíž ukřižován ve středu a pohřben před západem slunce téhož dne. Po 72 hodinách byl vzkříšen při západu slunce v sobotu. Když ženy navštívily hrob za úsvitu v neděli, nalezly jej prázdný. V Bibli není nic, co by potvrzovalo páteční ukřižování, naopak chceme-li zharmonizovat zdánlivě si odporující verše, pouze ukřižování ve středu je sladí. Je až zarážející, kolik prorockých a starozákonních pasáží je naplněno a kolik zdánlivých protiřečení v evangeliích je vysvětleno ve chvíli, kdy přijmeme, že Ježíš zemřel a byl pohřben ve středu.

- pst -