Ukřižování a teorie mdloby
Lee Strobel během své novinářské kariéry podával zprávy o mnoha přelíčeních, při nichž rozhodnutí poroty záviselo na medicínských důkazech. Byl tedy zvědav, zda není možné prozkoumat dva tisíce let staré důkazy a zjistit, zda Ježíš na kříži opravdu zemřel? Pokud by soudní lékařství pomohlo vyřešit medicínský problém - určit, jak někdo doopravdy zemřel, mohla by věda dát co proto jedné z nejodolnějších představ těch, kdo popírají křesťanství - že totiž Kristovo vzkříšení, které oslavujeme, byl vlastně jen humbuk.
Pro znalecký posudek si Strobel zašel za doktorem Alexanderem Metherellem, vědcem pracujícím ve výzkumu. Metherell studoval údaje související s Kristovou smrtí a je přesvědčen, že to, co Ježíš od Římanů vytrpěl, by v žádném případě nemohl nikdo přežít.
Nejprve to bylo bičování. Vojáci používali biče, spletené z kožených řemínků. Kovové kuličky do nich vpletené způsobovaly hluboké podlitiny, které se při dalším mučení otevíraly. Záda oběti se při takovém bití často roztrhala tak, že byla obnažena páteř.
Ti, kdo při bičování nezemřeli, byli postižení hypovolemickým šokem způsobeným ztrátou krve. Došlo k poklesu krevního tlaku, který vedl k mdlobám a kolapsu. Ztráta tekutin vyvolala nesmírnou žízeň. …Později Ježíš řekl: „Žízním." A potom následovalo vlastní utrpení ukřižování. Římané probodli hřeby jeho zápěstí a chodidla - hřeby procházely mediánními nervy. To vyvolalo takovou bolest, že se v latině sloveso „ex-crucio" (z kříže) ujalo jako označení mučení a týrání nejhoršího druhu.
Metherell je přesvědčen, že Ježíš, podobně jako ostatní ukřižovaní, nakonec zemřel na asfyxii. Napětí svalů a bránice uvedly hrudní koš do nádechové polohy; aby mohl vydechnout, musel se ukřižovaný vzepřít na nohou a tak tah svalů na okamžik uvolnit. To bylo do nejvyšší míry bolestivé a nakonec se dostavilo vyčerpání. Jak se dýchání zpomalovalo, upadal ukřižovaný do respirační acidózy, která způsobila, že se tep stal nepravidelným, a nakonec vedla k zástavě srdce. V Ježíšově případě mu pak římský voják, aby se ujistil, že Ježíš skutečně zemřel, vrazil do boku kopí. Bičování, velká ztráta krve, šok, ukřižování, probodení: je nějaká naděje, že Ježíš mohl tohle všechno přežít? Ani ta nejmenší, řekl Strobelovi Metherell. Římští vojáci navíc měli dobré důvody se přesvědčit, že je Ježíš skutečně mrtvý. Kdyby přežil, byli by popraveni oni sami.
V týdnech před Velikonocemi a po nich se v časopisech obvykle roztrhne pytel s články rádoby odborníků, kteří tvrdí, že Ježíš na kříži ve skutečnosti nezemřel - a tudíž není Boží Syn. Pokud vás vaši přátelé na takové články upozorní, vysvětlete jim, že soudní lékařství takové představy více než důkladně vyvrací, a věnujte jim výtisk Strobelovy knihy Kauza Kristus. Čím je věda lepší, tím větší podporu poskytuje tomu, čemu křesťané už dávno věří: že Ježíše vedla láska k tomu, aby dobrovolně vytrpěl trýznivou smrt - abychom vy a já mohli žít.
Zastavení s Charlesem Colsonem 16. 4. 2001 - přeložil Jan Šraml © 2001 Prison Fellowship Ministries
Lee Strobel: Kauza Kristus vydalo nakladatelství Návrat domů