Mezi Romy pracuji již od roku 1972, znám Romy na východním Slovensku, v Brně a v Praze. Podílel jsem se na různých formách práce s touto komunitou jako křesťanský misionář v osadách i ve městech. Spojoval jsem výtvarné umění formou malování a kreslení portrétů s misií. Při kreslení portrétů romských dětí jsem si vždy získal sympatie a pozornost celé osady a potom jsem mohl přinášet zvěst o Ježíši, evangelium. Nikdy jsem se nesetkal s odporem či odmítnutím. Na východním Slovensku jsem jako křesťanský misionář působil v osadách Vtáčkovce, Varhaňovce, Žehná, Opiná, Hermanovce, Lesíček atd., tedy v oblasti Košic a Prešova. Také v okolí Michalovců (Smižany atd.), potom v Brně, Praze, Rakovníku a jinde. Zjistil jsem, že je velký rozdíl mezi Romy v osadách a ve městech. Z osad jsem si přinesl materiál pro ilustrace knih romských autorů (Vlado Olah, Jan Horváth).

Když Romové poznají, že to s nimi myslíte upřímně, otevřou se. Mají zvláštní schopost poznat neupřímnost a falešnou motivaci. To je po staletí chránilo při putování světem.

S Romy mají pracovat jen lidé, kteří mají k jejich etniku vnitřní pozitivní vztah. Klíčem k této komunitě je láska. Vše ostatní je jen technika. Ještě k otázce, zda ve styku s Romy používat pojem Romové, nebo Cikáni: Pojem „Rom" je humanistické kosmetické označení. Jakýsi civilizační alibismus, neupřímná vstřícnost, která „neromy" (gádže) zbavuje rasistického pocitu. Při práci s Romy v terénu je třeba zjistit, které z těchto označení je pro ně akceptovatelné. V tom se některé skupiny Romů (ba dokonce jednotlivců) od sebe odlišují.

Ve městech jsou Romové evidentně stigmatizovaní narušením rodové hierarchie a jsou dezorientováni vlivem kulturních, masmediálních a komunálních struktur. Jejich organický princip rodovosti, tj. „širší rodinné pospolitosti", nelze beztrestně narušit. Naopak, vždy se nám jako misionářům mezi nimi dařilo tehdy, když jsme rodovou hierarchii respektovali. Proto jsme v osadách jednali přes jejich vůdce. Ti nám vždy zjednali pozornost, respekt a pořádek. Je to starověký systém, který je vlastní starozákonnímu lidu, semitům, Asiatům. Nepohrdejte tím, respektujte to! Kryje se s biblickým modelem rodiny. Jakékoliv narušení systému rodové struktury je negativní a napomáhá sociálnímu stresu. Rakovinné buňky v lidském těle byly také původně v jistém řádu a pomáhaly celému tělu. Vlivem toxinů, antioxidantů a jiných cizorodých látek v organismu degenerovaly do stavu vzpoury a negace. Nerozbíjejme rodové struktury Romů! Respektujme je a zaměřme se na romské vůdce.

Vychovejte romské vůdce, autority, hlavy rodin, a oni si pak sami zjednají řád ve svých rodech a komunitách. To je ve shodě s Božím řádem. Bůh stvořil rodiny, rody a národy. Jen v respektu k této struktuře nalezneme klíč, jak řešit problematiku Romů. To je duchovní infrastruktura, která si žádá odpovídající nástroje. Chceme-li být chytřejší než Bůh, naše úsilí je předem odsouzeno k fiasku. Navrhuji formovat biblické školy pro romské vůdce a hlavy rodin. Ve stejné linii pak následuje vzdělávání chlapců, jejich získávání pro vyšší formy identity a integrity, přebírání odpovědnosti.

Shrnuto, sečteno: z toho, co jsem u Romů poznal, vím, že muži - Romové, jsou klíčem! Vyhledejte jejich přirozené vůdce a předejte jim poselství o jejich postavení v Božím řádu, zodpovědnost a vzdělání ve společnosti. Věřte, že to bude mít zpětný vliv na nás, Gádže - Čechy, Moravany, Slezany, Slováky a další příslušníky kultur v naší zemi. To my teoreticky víme už dávno. Romové žijí primárně přítomností. Aplikujme jejich cit pro přítomnost do dimenze Boží přítomnosti, a oni objeví význam své minulosti a naději do budoucnosti. Věřte mi, že Romové to zpětně naučí nás, národy a národnosti žijící v naší středoevropské kotlině.

Na začátku letošního roku jsem se setkal s romským vůdcem, který mi tlumočil svou frustraci nad stavem Romů a vyjádřil pochybnost o vlivu náboženství na Romy. Rozuměl jsem mu, a pozdvihl jeho naději. Nikoli náboženství, ale jen Ježíš sám učiní zázrak proměny a znovuzrození Romů i nás Čechů. To, jak Bůh proměňuje Romy v Maďarsku, Francii, Španělsku, je velkou nadějí a výzvou. I u nás se začínají formovat romské sbory (Plzeň, Slaný). Přenesme oheň z ohniště, kde Romové hoří láskou k Ježíši do našich romských ghett. Je to věc masmédií, budování struktur - organizace setkávání evropských Romů. Evropská Unie by zde mohla poskytnout podporu. Investujme do setkávání zapálených romských sborů a skupin.

Z výše uvedených důvodů nerozbíjejme romské struktury „rodů a velkorodin". V principu je to Boží struktura. Důkazem je citát ze Zjevení sv. Jana 7,9, který dokazuje, že kmeny před-stoupí před Boha dokonce i v nebi:

Potom jsem viděl, hle, tak velký zástup, že by ho nikdo nedokázal sečíst, ze všech ras, kmenů, národů a jazyků, jak stojí před trůnem a před tváří Beránkovou.

My, Gádžové, jsme již obětovali rodinu jako základní článek společnosti na oltáři konzumního individualismu - k neprospěchu nás všech. Očekává se, že strana, která v principu hájí rodinu jako Boží instituci, bude hájit také rodinu v pojetí kulturního dědictví Romů (tj. velkorodinu či kmen). Budoucnost totiž mají velkorodiny, nikoli kult konzumního individualismu či atomizace společnosti.

Navrhuji:

1. Vyhledávat přirozené romské autority, vůdce a schopné muže jako hlavy rodin.

2. Zřizovat pro ně biblické školy a centra vzdělávání duchovního a kulturně-společenského charakteru.

3. Pracovat na překladu Nového zákona do vlašštiny a jiných romských jazyků.

5. Vyhledat živé křesťanské sbory v Maďarsku, Francii, Anglii, ve Španělsku a iniciovat setkávání těchto skupin a komunit s našimi Romy. Také vyhledat živé romské křesťanské sbory u nás. Některé české sbory již integrovaly celé skupiny Romů.

6. Iniciovat speciální romské křesťanské naddenominační programy v masmédiích (rozhlas, televize) a jiné, jim přístupné formy komunikace. Vedle katolické tradice je nutná i reformační tradice. Příkladem jsou Moravští bratří, kteří úspěšně oslovovali národy v Africe a Asii.

7. Stát by měl zvýhodňovat podnikatele, instituce a školy, které do svých struktur zapojují Romy.

8. Podporovat ta občanská sdružení, která s nimi skutečně a vykazatelně pracují.

9. Podporovat ty křesťanské církve, denominace a sbory a misijní organizace, které Romy prokazatelně integrují. Stejně tak další vzdělávací instituce a sdružení.

10. Podporovat i jednotlivé misijní a sociální pracovníky, kteří se mohou evidentně prokázat aktivitou mezi Romy.

11. Aplikovat výchovné principy Jana Amose Komenského ve vzdělávání Romů. Používat více kreativní vizuální a pohybové formy (Romové jsou mimořádně pohybově založení). Zde je velká rezerva pro obohacení naší kultury.

12. Zúročit zkušenosti Moravských bratří, jejichž misijní práce od osmnáctého století přinesla průkazné pozitivní výsledky mezi kmeny a národy, jež byly svými strukturami podobné Romům (v Asii a v Jižní Americe). Je potřeba, aby Unitas Fratrum (Moravská misie), která má staletou zkušenost v práci s Asiaty a Afričany, zaškolila naše sbory formou seminářů a prací v terénu.

13. Pozvat k nám indické křesťanské misionáře, kteří znají etnickou mentalitu Romů, a misionáře úspěšných misií mezi Romy v Evropě, aby pomohli zřizovat křesťanské misijní sbory v Praze a v Čechách, na Moravě a dále na Slovensku.

14. Podpořit vytváření „domácích křesťanských sborů", kde budou Romové „doma", a větších sborů v Praze a v České republice, které je asimilují. Musíme se zbavit předsudku, že Romové sami nejsou schopni tyto sbory formovat. Příklad najdeme ve zmíněných zemích EU (bod 5).

15. Finančně, kulturně, společensky a masmediálně podpořit tyto pracovníky mezi Romy, pokud po určitém období (např. po roce) budou mít prokazatelné výsledky.

16. Romové a Češi nepotřebují jen humanismus nebo náboženství. Potřebují se osobně setkat se samotným Ježíšem Kristem a být jím proměněni.

17. Rozvinout kulturní projekty v oblasti umění (romští hudebníci, básníci a výtvarníci).

Závěrem:

Pokud tato naše vize, podložená dlouholetými zkušenostmi a podložená nejen vnitřní, ale i mezinárodní infrastrukturou, bude akceptovatelná, jsme připraveni zúčastnit se práce na smysluplných projektech, s cílem naplňovat konzervativní křesťanské hodnoty, ve smyslu křesťanského sociálního učení, které naše Forum angažovaných křesťanů vyznává a dlouhodobě prezentuje.

- Václav Lamr -

Forum angažovaných křesťanů Praha účastník programové konference KDÚ-ČSL, Praha, 11.1. 2008