V přechozích částech jsme studovali „vůbec nejlepší uctívání“, které se nachází ve Zjevení 19,6-8. Naslouchání tomu, co se odehrává ve věčnosti, nám připomíná, co je skutečně důležité v tomto životě a co na věčnosti nebudeme oslavovat.

Hlasy lidí ve velikém zástupu nám určitě pomáhají s vyjasněním hodnot, ale také nám pomáhají v této oblasti:

Kultivace uctívání

Záměrně jsem zvolil slovní spojení „kultivace uctívání“ místo „počátek“ nebo „zahájení uctívání“. Počátek i zahájení by znamenaly, že potřebujeme naše uctívání zahájit nebo započít. Kultivace znamená, že naše uctívání již probíhá a je třeba ho obnovovat, renovovat a směrovat.

Nepotřebujete se učit, jak uctívat nebo jak s uctíváním začít. Ze své podstaty a nastavení JSTE ctitelé. Každá lidská bytost byla stvořena Bohem, aby uctívala každou minutu každého dne.

V dokonalém světě (doslova) měl být Bůh neustálým příjemcem našeho uctívání, ale Římanům 1,25 říká, že hříšníci nyní nahrazují uctívání a službu Stvořiteli za uctívání a službu stvoření. Proto musíme své uctívání napravovat, protože je v současnosti namířeno jinam, než na Toho jediného, kdo je hoden našeho uctívání.

Uctívání jako identita

Když si čteme Římanům 1,25, myslím si, že naší okamžitou tendencí je najít praktické způsoby, jak ještě více uctívat Boha a sloužit Mu. Například hledáme oblasti, kde bychom za sebe mohli utratit méně peněz a času a věnovat ty peníze a čas službě místního sboru.

Chtěl bych vás v těchto skutcích povzbudit, protože jsou biblické, ale je třeba, abyste se zamysleli nad uctíváním jako nad svojí identitou, než o něm budete přemýšlet jako o činnosti. Ty, ctitel, vždy připojuješ svoji identitu - svůj význam, pohodu a cílevědomost - něčemu nebo někomu. A kde ctitel nalezne svou identitu, tam najde praktické způsoby, jak uctívat.

Jinak to lze říct takto: něco nebo někdo vždy ovládá srdce ctitele. Protože Bible říká, že srdce je centrem ovládání lidské bytosti, cokoliv ovládá vaše srdce, bude automaticky ovládat vaše touhy, myšlenky, slova a skutky.

Souhrnnou otázkou tohoto článku je: kde nacházíte svou identitu a jak vaše identita formuje vaše uctívání?

Nebezpečná místa pro hledání identity

Minulý týden jsem psal o devíti věcech, které nebudete ve věčnosti oslavovat. Myslím, že ten seznam je užitečný a neuškodí vám si ho znovu projít, protože pokud nebudeme tyto věci oslavovat na věčnosti, neměli bychom je uctívat ani dnes. Pokud je nechceme uctívat dnes, neměli bychom tyto věci spojovat se svou identitou.

Zde je opět ten seznam, trochu jinak formulovaný, a proč musíme spojovat svou identitu a následně své uctívání jen s Bohem:

1. Já – Tento život není o vás. Narodili jste se do světa, který je svou definicí oslavou Boží krásy a inteligence.

2. Manželství – Žádná lidská bytost nemůže uspokojit vaši duši, to může jen Bůh. Pokud svou identitu spojíte se svou polovičkou nebo jakoukoliv jinou osobu, pokaždé se, co se této věci týče, zklamete.

3. Děti – Vaše děti nejsou vlastně vašimi dětmi. Přivedli jste je na svět, ale nepatří vám. Vaše děti jsou od Boha, existují skrze Boha a sláva jejich života ukazuje na Boha.

4. Úspěch – Bůh vás povolává k plodnosti a produktivitě, ale ve chvíli, kdy si přivlastníte úspěch jako součást své identity, stanete se otrokem nikdy nekončícího proudu potencionálních příležitostí.

5. Věhlas – A opět, tento život není o vás. Vaším zaměstnáním je na prvním místě být velvyslancem a zvěstovatelem slávy a věhlasu vašeho Nebeského Krále, Pána Ježíše Krista.

6. Pohodlí – Pohodlí není hřích, ale v padlém světě nikdy nenajdete ráj. Také práce evangelia vás často povolá za nepohodlnými lidmi do nepohodlných oblastí.

7. Vzrušení – Jděte a kupte si lístky na váš oblíbený fotbalový tým. Pokud vás však gól vzruší víc než životy proměňující služba místního sboru, budete muset přehodnotit své věčné priority.

8. Volno – A zase, tento svět nikdy nebude rájem. Není hříchem si užít dovolenou, ale pamatujte na to, že tento svět je jen přípravou na konečnou destinaci.

9. Potěšení – Potěšení stvořil Bůh pro vás, ale stvořená potěšení tohoto světa mají být prstem ukazujícím na definitivní potěšení - intimní vztah se Stvořitelem.

Potřebujeme si znovu připomenout, že Bůh je tím Jediným ve vesmíru, kdo je hoden našeho uctívání. Navíc je tím jediným bezpečným místem, kde můžeme hledat svou identitu. Všechny podoby uctívání a služby stvořenému světu jsou životu nebezpečné, ale uctívání a služba Bohu přichází s příslibem života, jak nynějšího, tak věčného.

Připouštíte dnes se mnou, že je lákavé hledat svou identitu na všech těch špatných místech? A připouštíte dnes se mnou, že ať chodíte s Ježíšem jakkoliv dlouho, vaše uctívání je třeba kultivovat? Bůh dává milost pokorným a nikdy neodejme lásku a odpuštění od pokání činících srdcí svých modlářských dětí.

Tento článek je ze stránek Paul Tripp Ministries. Další články naleznete na stránkách www.paultripp.com. Použito se svolením.