Napsali jste nám - č. 102
Vážený Pavle Steigere,
děkuji vám za zaslání ZODu posledního čísla. Vaše stránky HCJB navštěvuji už více jak 5 let a musím říct, že je tam mnoho co studovat jak ve psané formě, což si tisknu a zakládám, abych měl opravdu co zajímavého číst a studovat, tak pořady v MP3 formátu, kterých mám stažených velmi mnoho. Například výklad O Boží Trojjedinosti mám uložený i v mobilním telefonu a rád jej poslouchám. Informací v těchto pořadech je však opravdu hodně a nelze je vstřebat hned na poprvé, takže je poslouchám opakovaně, abychom vše bylo postupně zažito. Zaujal mě i váš článek Kde byl Bůh při katastrofě v New Yorku i článek o Nové totalitě a socializaci Ameriky. Je to opravdu dobře napsané.
Přeji vám hodně sil, zdraví a Božího požehnání do další vaší práce.
S pozdravem,
– R. Č., Brno –
Milí Steigerovi,
dík za tento způsob a zpracování „Zápasu o Duši“. Je to úžasné protože se mohu mnohem snadněji vracet k některým článkům. Je to přehledné a při tom jednoduché. Přeji vám boží požehnání a modlím se za vaši práci. Zdraví
– J. V. (z bývalého sboru v Jeseníku) –
Milí Pavle a Kláro,
moc vás oba zdravím skrze Ducha našeho Pána Ježíše Krista. Jsem vám vděčna za to, že množství vaší práce pro ZOD máte čas se věnovat i svým čtenářům osobně. Sestra B. z Č. Těšína chtěla moji adresu a vy jste nás svedli dohromady, abychom se mohly sdílet s našimi zápasy i radostmi ve víře. Pro mě to byla Boží odpověď na modlitbu nebo spíše na dotaz, jestli mám napsat
do ZODu, protože mám spoustu otázek, námětů atd. a stále jsem neměla odvahu
a nechtěla jsem vás obtěžovat. Ve čtvrtek jsem se Pána ptala a v pátek mi přišel od vás dopis. Nebylo to jasné vyjádření Boží na mou prosbu? Ale teď nevím, jestli si mám dopisovat jen s milou sestrou, která mě chtěla kontaktovat, nebo psát i vám, třeba svědectví o svých zápasech a otázkách. Musím se přiznat, že ZODy nerozdávám, udělala jsem to jednou a ani jeden se mi nevrátil. Snad si je Pán použil. Já se k nim stále znovu vracím, jsou pro mne stále živé. Co jsem nechápala před 5 lety, pochopila jsem a přijala třeba včera. Je jen málo takových, kde se otevřeně a beze strachu mluví o Ježíši Kristu jako o jediné možnosti spásy, o fundamentalistech, jakkoliv to hrozně zní – já jsem taky.
Největší radost jsem ale měla z článku a ohlasů na něj o „křesťanské psychologii“. Jsem nedokonalá, hledající, chybující, ale už jako Boží nemluvně jsem nesouhlasila s tím, že v naší CB u vchodu na nástěnce byly vypsány ordinační hodiny nějakého psychologa. Proč navštěvovat církev, která mě zas posílá o dům dál?
Nebo vysvětlení, kdo je kalvinista a arminián. Já jsem to v Písmu viděla, ale neuměla to popsat odborně, ale většina lidí kolem mě mi nerozumí. Ve mně to vyvolává o to větší vděčnost a pokoru před Bohem za to, že mne vyvolil bez zásluh. Nemohu ani vypsat, jak jsem žila, než mě Bůh oslovil. To apoštol Pavel byl proti mně svatý, protože i když špatně, ale sloužil Bohu svých otců.
Moc vás mám ráda. Odpusťte, prosím, že teď nepřispívám. Mám ČID a znovu žádám o plný, protože mi ho po roce a půl vzali. Zdravotní problémy jsou stále horší a návštěvy u lékařů stále častější a dražší.
– Hana K. Štítina –
Milí a vážení Steigerovi a s. Suchomelová,
v letech 1990–2004 jsem odebírala Váš časopis Zápas o duši. Velice mi sloužil k utvrzení a potěšení. Protože jsme měli tři chlapce a byla jsem zaměstnaná, prolétla jsem časopisem a až v důchodu jsem našla více času na promýšlení v souladu s Biblí a vychutnávání vzácných povzbuzení – dobrot pro každý den.
Časopis mě také povzbuzoval, abych druhým sloužila, i můj manžel v hodině předposlední vzýval Pána, což nebylo samozřejmé. Až poslední čísla mi zbyla, jinak jsem se dělila. Překvapilo mě: sousedka v lavici Církve bratrské mi sdělila, že její manžel, který ještě do Církve bratrské nechodil, přijal Váš časopis na přečtení, potom brzy začal chodit do shromáždění a je to měsíc, kdy se přihlásil, že uvěřil a chce být přijat za člena sboru. Je to mladý muž s vysokoškolským vzděláním. I můj manžel uvěřil v Pána Ježíše.
Díky Pánu a povzbuzujícímu duchovnímu pokrmu Písma a Vaší služby časopisem k hledání bloudících a hladových po Bohu, mám radost.
Proto bych ráda Zápas o duši začala odebírat znovu.
– Marie P., Č Budějovice –