Autor závěti Charles Loungsbure byl chovanec chicagského chudobince azanechal ji v roce 1947, kdy prý zemřel. Pravděpodobně se zděsil toho, kam lidstvo spěje, a tak napsal:

•   "Já Charles Loungsbure odkazuji všechno všem. Všechno, kromě práva na život, které je mi propůjčeno jen na krátko.
•   Radost i bolest, vesmír i celý svět odkazuji tomuto i příštímu pokolení.
•   Dospělým mužům i ženám umění být moudrými a šťastnými.
•   Stařečkům s bílými vlasy šťastné stáří, lásku a vděčnost dětí.
•   Nejkrásnější ukolébavky robátkům bílých i barevných madon.
•   Milencům mléčnou dráhu s tisíci hvězdami a vědomí, že láska není jen vpohledu z očí do očí, ale také zacílení stejným směrem vpřed.
•   Dětem místa, na nichž by si mohly hrát.
•   A všem lidem dohromady po celý život klid a mír.