To, co se odehrálo na půdě Akademie věd v letos v říjnu je něco jako zlý nebo emigrantský sen. Člověk se v noci vzbudí hrůzou, že se vrátil domů a nemůže ven. Ale nebyl to sen, byla to chmurná skutečnost.

Pan Dr. Jiří Grygar předsedal učenému fóru pánů profesorů, doktorů a autorů, kteří si připravili odborné referáty na téma Vznik života a sociobiogeneze člověka.

Přednášku zahájil pan Dr. Vladimír Novák, náš přední vědec katedry evoluční biologie s omluvou, že není dobrý řečník a aby si ušetřil hlasivky pro diskusi, přečetla jeho psaný příspěvek manželka. Přečetla i druhý příspěvek, protože druhý řečník se musel omluvit.

Pan Dr. Novák zápasil za ochotné pomoci Dr. Grygara s diaprojektorem i s hlasivkami, ale podrobně vysvětloval několik diagramů vzniku života. To, co jsme se učili na střední škole před třiceti lety bylo opakováno s náboženským zápalem. Prvoci, láčkovci, červi, kroužkovití, vyšší rostliny a zvířata doplňovaly super odborné termíny a neskonalý obdiv ke geniálním zásluhám slavného díla samotného Darwina. Na jeho obranu uvedl několik perliček nepochopení a zneužívání procesu přírodního výběru.

Konečné schéma biogeneze představoval řetěz vývojových stupňů sdružování buněk do vyšších celků. Na jeho vrcholu bylo pět takových shluků. Ty byly vzájemně propojeny tak, že tvořily pentagram. Pan profesor sám ilustroval odkud pochází učení vzniku vesmíru a sociobiogeneze člověka.

Nepřekonatelnou hvězdou přednášky byla soudružka Dr. Leonovičová, členka katedry evoluční biologie, která svojí zvučnou ruštinou mlela a mlela něco, co nemělo ani hlavu ani patu.

Poslední příspěvek měl pan Dr. Liebl, který shrnul celé blábolení slovy, že kulturní dějiny člověka jsou staré jen šest až sedm tisíc let, tedy období, které odpovídá jen jedné vteřině celého bytí vesmíru. Svoji přednášku doplnil i vizuálně a mohli jsme sledovat grafické vyjádření vývoje názorů na vznik života. Mezi různými modely nezapomněl varovat, že vědecký kreacionizmus je nevědecký a velmi nebezpečný.

Až potud celá přednáška připomínala zlý sen nejtvrdšího vědeckého materialismu rudých koutků a VUMLŮ, JAKÉ SI JEN DOVEDEME PŘEDSTAVIT. TO, ŽE SE MŮŽE DNES NĚCO PODOBNÉHO ODEHRÁVAT NA AKADEMICKÉ PŮDĚ A Z ÚST AKADEMIKŮ, JE NEUVĚŘITELNÉ. ŽIVOČIŠNOU ŘÍŠI NECHÁM STRANOU, TA SE BRÁNIT SAMA O SOBĚ NEMŮŽE, ALE EVOLUCIONISTICKÝ POHLED NA ČLOVĚKA JE PŘÍMO SKANDÁLNÍ. POKUD JSOU I DNES VYSOKOŠKOLŠTÍ STUDENTI A ŽÁCI VE ŠKOLÁCH DEFORMOVÁNI TAKOVÝMI BLUDY, JE TO PŘÍMO ZLOČIN.

Tvrdit, že člověk se rodí jako živočich, který se vyvíjí ve skutečného člověka pomocí výchovného procesu společnosti, že k vývoji lidstva slouží prozíravé chování většiny, že většina lidí si válku nepřeje, až na pár úchylek individuálních zločinců, že existují ve společnosti patologické úchylky chování, ale všechno dobře dopadne, protože zvrat společnosti způsobí kolosální materializované znalosti, informace, komunikace, Internet, satelity a E-mail.

Vyslechnout celou přednášku bylo skutečné utrpení, ale pan Grygar setrval v naprosté pohodě. Aby uvedl tlachy na správnou míru, prohlásil, že o vzniku vesmíru a života panují různé názory a pro nedostatek času bude moudřejší, aby se diskutující zabývali jen tou poslední vteřinou lidské historie. Skutečně jsme si oddechli.

Diskuse byla temperamentní a emotivní výpady proti námitkám křesťanů nebyly přesvědčivé, ani akademické. Proč asi? Skutečný nesmysl nemůže žádného vědce vyvést z míry! Jen ideologové ateistického režimu se mohou cítit ohroženi kreacionismem.

To, že studenti nemají dosud možnost posoudit obě alternativy, je smutná skutečnost. Akademické společnosti zůstává utajeno, že tzv. vědecká sociobiogeneze člověka není nic jiného než nepovedený pokus vymazat existenci a moc Boží. Je zvláštní, že to, co "Matka příroda" budovala po miliardy let, je člověk, nejvyšší článek evolučního žebříčku, schopen zničit doslovně během několika "vteřin" vrcholného vývoje. V knize Genesis čteme, že mocný Bůh stvořil svět v okamžiku. Vědci si uvědomují a verše v Markovi to potvrzují, že morálně nemocné lidstvo může zničit samo sebe:

• S těmi dny přijde takové soužení, jaké nebylo od počátku světa, který stvořil Bůh, až do dneška a nikdy nebude. A kdyby Pán nezkrátil ty dny, nebyl by spasen žádný člověk. Ale kvůli svým vyvoleným zkrátí ty dny. (Marek 13:19-20)

Kdo věří, že svět je stár miliardy let a lidstvo jen jednu relativní vteřinu, může přemýšlet o moci Boha a bezmoci člověka. Kde je moudrost Matky přírody? Ani soudržnost a součinnost všech stupňů, cyklů a sdružovacích procesů evolučního vývoje neuspokojí dnešního člověka, který si klade otázky související s lidským duchem. Kdo zklamal - Bůh nebo Evoluce? Písmo to vyjadřuje nejlépe:

• Vždyť to, co lze o Bohu poznat, je jim přístupné, Bůh jim to přece odhalil. Jeho věčnou moc a božství, které jsou neviditelné, lze totiž od stvoření světa vidět, když lidé přemýšlejí o Jeho díle, takže nemají výmluvu. (Římanům 1:19,20)
• Vejděte těsnou branou; prostorná je brána a široká cesta, která vede do záhuby; a mnoho je těch, kdo tudy vcházejí. Těsná je brána a úzká cesta, která vede k životu, a málokdo ji nalézá. (Matouš 7:13-14)

-kas-