Kde byl Bůh? - ohlasy
Protože jsme výše uvedený článek umístili na Internet a rozeslali mnoha jednotlivcům elektronickou poštou, aby neztratil na aktuálnosti, dostali jsme desítky povzbudivých reakcí a jednu kritickou, která stojí za pozornost, protože přichází od pracovníka jedné české křesťanské organizace. Jistě s článkem nesouhlasilo více lidí než jeden, ale domníváme se, že i kdyby se vyjádřil každý čtenář, poměr kladných a záporných ohlasů by byl přibližně zachován:
* Milí Steigerovi,
mám Vás rád a vážil jsem si Vašeho zaujetí pro Boží věc, ale kéž byste v tomto případě raději mlčeli, než abyste se snažili takto křečovitě vysvětlovat Boží jednání. Je až neuvěřitelné jaké žvásty se dají demagogicky podepřít biblickými citáty. Pán Ježíš jakékoliv spekulování odmítl, když po něm chtěli vysvětlení, proč zahynuli lidé při zřícení věže v Siloe a nebo při Pilátově masakru. Jediná Jeho odpověď byla: „Čiňte pokání, nebo také zahynete." Nepouštěl se do žádných smělých konstrukcí, které jste předvedli ve své úvaze. Má-li člověk v srdci lásku, pak v takové situaci pláče s plačícími a nevysvětluje, že to vše vlastně slouží pro větší slávu Boží. Tvrzení, že „Bůh je u každého zla, aby je krotil, řídil a usměrňoval ke své slávě, ke svému svatému cíli", a že je má pod kontrolou, protože se nic nestane bez Jeho vůle, je největší pokroucení evangelia, jaké jsem kdy slyšel. To byste mohli dát do Terezína, Osvětimi veliké nápisy, že to vše se stalo pro větší slávu Boží a tvrdit, že je to biblický pohled. Jak jste mohli z Bible vyčíst, že Pán Bůh všechno tahá za nitky? „On to byl, kdo ochránil ty cestující, kteří na poslední chvíli zrušili let, nebo skupinu turistů, jejíž průvodce se rozhodl, že WTC navštíví v pondělí místo v úterý. On ochránil ty, které mělo zabít čtvrté letadlo tím, že některým cestujícím dal odvahu s únosci bojovat." To tedy znamená, že zařídil, aby všichni cestující v unesených letadlech byli ti, koho ochránit nechtěl? Anebo naopak ti, které už chtěl přijmout do svého království k věčné radosti, zatím co ti, o nichž píšete, že je ochránil, si na toto privilegium musejí ještě počkat, a při tom, nevědomci, za to ještě děkují? Tomu říkáte biblická teologie?
Prosím Vás, mlčte o věcech, kterým nerozumíte, a nesnažte se všechno stůj co stůj vyložit, protože nahráváte těm, kdo křesťanství odmítají s poukazem, že je to pěkná blbost. Víra je veliká věc, ale ti únosci asi také umírali s modlitbou na rtech. Myslím, že teď potřebujeme více pokory.
V Pánu Ježíši Kristu
Váš
P. T.
Milý bratře,
je nám líto, že v zásadě nesouhlasíte s ústředním principem článku. Dovolte mi v duchu pokory několik nesmělých námitek. Jestliže největší pokroucení evangelia, jaké jste kdy slyšel, je tvrzení, že Bůh je u každého zla, aby je krotil, řídil a usměrňoval ke své slávě, ke svému svatému cíli, a že je má pod kontrolou, protože se nic nestane bez Jeho vůle, potom:
(1) Bůh není všudypřítomný, a nebyl ani u pádu newyorkských mrakodrapů, ani u osvětimských pecí a vše probíhalo bez jeho přítomnosti. Tím padají verše, že Bůh nese všechno svým mocným slovem, že v něm všechno spočívá. Tím padá i jeho vševědoucnost. Nebo
(2) Bůh je všudypřítomný, a tedy byl na svém místě při pádu newyorkských mrakodrapů, i u osvětimských pecí, nese všechno svým slovem, ale
(a) jen přihlížel a nechal vše probíhat pod dohledem toho Zlého a zlých lidí, jeho stvoření jej nezajímá (deismus), a je tedy spoluúčastníkem zla, nebo
(b) se snažil zasáhnout a zkrotit zlo, ale bylo to nad jeho síly - není všemohoucí v dobru.
Existuje několik velmi pádných veršů, v nichž Pán Ježíš velmi jednoznačně říká, že některé zlo je ve světě zcela jistě z Božího dopuštění a výhradně „pro větší slávu Boží" alespoň tři:
- · Když to pak Ježíš uslyšel, řekl: "Ta nemoc není k smrti, ale pro Boží slávu, aby skrze ni byl oslaven Boží Syn." (Jan 11:4 )
- · Ježíš odpověděl: "Nezhřešil ani on, ani jeho rodiče, ale mají na něm být zjeveny Boží skutky. (Jan 9:3 )
- · Jestliže se totiž mou lží rozhojnila Boží pravda k jeho slávě, proč jsem tedy ještě souzen jako hříšník? (Římanům 3:7 )
Dále jste, bratře, napsal: Jak jste mohli z bible vyčíst, že Pán Bůh všechno tahá za nitky? To jsme sice nenapsali a kdybychom něco podobného napsali, potom bych místo „nitky" použil „pevné opratě". Věříme, že Bůh drží zlo na uzdě (nitka nestačí). Věříme, že kdyby nebyl u osvětimských pecí, nezachránil by se ani jeden Žid. Věříme, že na konci časů může přijít ještě něco horšího než Terezín, nebo dokonce Osvětim:
- · Protože ty dny budou dny soužení, jaké do této doby nebylo od počátku stvoření, které Bůh stvořil, a jaké už nikdy nebude. A kdyby Pán ty dny nezkrátil, nezachránil by se žádný člověk. Kvůli vyvoleným, které vyvolil, však Pán ty dny zkrátil. (Marek 13:19)
Tak jako Bůh krotil zlo v Osvětimi, tak jej bude krotit v posledním čase, jinak, kdyby to bylo na lidstvu a na tom Zlém, a kdyby zlo nedržel na absolutních opratích, nezachránil by se žádný člověk! Větší slávu Bůh nemůže sklidit.
Bratře, přečtěte si 10. kapitolu Izajáše, tam je Boží svrchovanost („tahání za nitky") více než jasná. Veršů je mnoho, celá Bible ukazuje Boží slávu:
- · … neboť řekl (asyrský král): Vykonal jsem to silou své ruky a svou moudrostí - vždyť se v tom vyznám. Zrušil jsem hranice národů, co nakupily, to jsem vydrancoval a jako býk jsem svrhl vládce z trůnu. (Izajáš 10:13)
Takto se holedbal Asyřan, jak se dobře rozhodl, jak se ve všem vyzná, jak nikdo nemůže ovlivnit ani překazit jeho svobodnou vůli, jak srazil krále - ani netušil, že svými zlými činy, jež byly motivovány jeho zlým srdcem, uskutečnil Boží dílčí cíl, který vede k Božímu království, kdy všechno na nebi i na zemi přivede k jednotě v Kristu. Co na to Hospodin o dva verše níže?
- · Což se smí sekera holedbat nad toho, kdo jí seká? A pila povyšovat se nad toho, kdo jí řeže? Jako by metla mohla švihat toho, kdo ji zvedá, nebo hůl se vynášet, že není dřevo. Proto pošle Pán, Hospodin zástupů, na asyrské vypasence úbytě a pod asyrskou slávou to zapraská praskotem ohně. (Izajáš 10:15-16)
Bůh, jenž je vždy aktivní v záměru, ale vždy pasivní v konání zla, nakonec potrestá ty, kteří svými zlými motivy naplnili historii Boží záchranné akce.
Jak jsme právě řekli, Bůh je vždy aktivní v záměru, ale na druhé straně je také vždy aktivní v konání dobra. Jenom proto jsme, bratře, zachráněni:
- · Nikdo nemůže přijít ke mně, jedině když ho přitáhne můj Otec, který mě poslal; a já ho vzkřísím v poslední den. (Jan 6:44)
Boží lid je spasen jen proto, že jej Bůh přitáhl, když byl ještě duchovně mrtev. V Jakubovi 2:6 je totéž řecké sloveso přeloženo „vláčet" po soudech a ve Skutcích 16:19 „táhnout" na náměstí k představeným. Domnívám se, že nitka by se přetrhla. Z naší duchovní mrtvosti jsme oba byli ke Kristu přivlečeni. Ono se totiž s duchovní mrtvolou, jež nemůže chápat věci Božího Ducha (1. Korintským 2:14), ani nic jiného dělat nedá. Ježíš ještě opakuje, že se k němu rozhodneme přijít teprve potom, až nám tuto touhu dá Otec - až si nás přitáhne, až nás dá Pánu Ježíši Kristu:
- · Proto jsem vám řekl, že ke mně nikdo nemůže přijít, jedině když je mu to dáno od mého Otce. (Jan 6:65)
Ve 44. verši je Boží akce - obřezání srdce, přitažení - po níž logicky, ne časově, následuje lidská akce - příchod ke Kristu. V každém případě je takovéto „tahání za nitky" pro mnohé učedníky nepřijatelné, jak popisuje bezprostředně následující verš:
- · Kvůli tomu odešli mnozí z jeho učedníků zpět a už s ním nechodili (tj. s Ježíšem). (Jan 6:66)
Ještě bych chtěl připomenout jednu důležitou věc, bratře. Bůh stvořil „normální" svět. Po Adamově pádu je tento svět „nenormální" - je v plamenech a celá současná historie je jedna veliká záchranná akce Ježíše Krista. Až se Kristus vrátí, až Bůh uvede všechno na nebi i na zemi k jednotě v Kristu, potom zase bude svět „normální". Ale od Adamova pádu až do druhého Kristova příchodu je tento svět jeden hořící hroutící se nestabilní mrakodrap. Proto dnes „normální" pravidla, která platila před Adamovým pádem a budou zase platit po druhém Kristově příchodu, neplatí. Proto má přirozený člověk svobodu od spravedlnosti, proto je přirozený člověk otrokem hříchu. Jeho „svoboda" je ve skutečnosti otroctví. Proto Bůh ke své slávě vytrhává, přitahuje a zachraňuje svůj lid z ohně a křísí jej:
- · Věrohodné je to slovo a zaslouží si plného souhlasu: Kristus Ježíš přišel na svět, aby zachránil hříšníky. Já k nim patřím na prvním místě… (1 Timoteovi 1:15)
Během záchranné akce, kde jde o životy, ohrožení se záchranářem moc nediskutují. Profesionální záchranář je pro ohroženého absolutní autoritou, od které ohrožený očekává a vyžaduje, aby držel v ruce všechny jeřáby, helikoptéry a lana. V nebezpečí, kdy potřebují zachránce, kdy jde o život, ohrožení neprosazují svoji vůli, ale spoléhají na schopnosti záchranáře, který je z abnormálního nebezpečí vytáhne, vyvleče do bezpečí. Vzhlížejí k němu s nadějí a na slovo jej poslechnou. Stejně důvěřujeme pilotům, do jejichž rukou jsme svěřili náš život. Totéž očekáváme od Boha, jemuž jsme odevzdali svůj život.
Pro křesťana je svoboda definovaná jen Kristem. Mimo Krista svoboda neexistuje, proto ji přirozený člověk nemá. Mají ji jen ti, kdo se znovuzrodili z Ducha, ti kdo už byli zachráněni, ti kdo jsou v Kristu. Teroristé mohli vletět do mrakodrapů ne proto, že by měli svobodu, ale právě proto, že byli otroky hříchu. Totéž platí o velitelích v Osvětimi. Proto je v „nenormálním" světě žádoucí, aby každý otrok hříchu, včetně Satana a démonů, byl ovládán dobrým Bohem a spoután řetězy, nejenom nitkami, a aby záchranná historie Božího lidu probíhala pod naprostou kontrolou svatého Boha. Události nedávné minulosti nutí nás všechny, abychom se nad otázkou zla a jeho působením zamýšleli především ve světle Bible.
Závěrem jste, bratře, napsal: „Víra je veliká věc, ale ti únosci asi také umírali s modlitbou na rtech." Věřím, že jejich modlitbu k Alláhovi nesrovnáváte s naší modlitbou ke Kristu, přestože jste použil slovo „také".
Váš Pavel Steiger
* Milý Pavle,
děkuji Ti moc za Tvůj článek - myslím si, že vystihuje podstatu věci. Humanistická teologie je v koncích, když má řešit takové mezní situace jako nastala v New Yorku. Poznal jsem to také na sobě. Mám jednu velkou prosbu - mohu článek otisknout v našem lokální plátku Křesťanského společenství? Jedná se o tiskovinu pro vnitřní potřebu - náklad asi 500 ks. Už to mám dokonce i zalomené do stránek. Myslím, že je to vhodná příležitost podat nyní takový pohled na celou situaci.
Děkuji moc a zůstávám s bratrským pozdravem.
- Štěpán R. -
* Ahoj Pavle a Kláro,
díky za ten článek (Kde Byl Bůh…) a vězte, že jsem ho teď v pátek použil v rámci studia Izajáše (probírali jsme kapitolu 45 a zvláště k 7. verši to padlo jako ušité). Bojujte dál „dobrý boj víry"!
- Michal -
* … Článek „Kde byl Bůh …" jsem již četl a domnívám se, že skutečně příznivě dolaďuje ty dva předchozí (články na internetu) a otvírá další pohledy na působení Boha v kolektivní i individuální historii. Sám nemám možnost porovnávat, jaká je situace v jednotlivých evropských zemích a jaká v USA, už proto, že jsem tam nebyl, nebydlel atd. … Takže jsem odkázán pouze na televizně-internetovou realitu, na kterou se ovšem nelze moc spoléhat. Kdybych měl věřit v obraz USA vytvořený na základě importované filmové produkce, měl bych důvod si myslet skutečně hrozné věci. Z překladů většiny u nás oblíbené americké „křesťanské" literatury bych nabyl představy o kulturním nátěru, showbussiness-církví plné materialistických pohanských učení. Jenže to všechno je jenom úlomek skutečnosti… Kdybychom byli jako národ s Kristem, asi bychom se nemuseli ptát, s kým a bez koho tato země přežije. Považoval bych za pravděpodobnost blížící se jistotě, že ten poslední, celosvětový totalitní systém bude konečným produktem právě těch ekonomicky nejsilnějších a nejvyspělejších zemí. Také politická historie prezentovaná navenek a ta zákulisní se budou asi dost lišit. V této krajně nepřehledné směsici informací sestávající na jedné straně z naivní důvěřivosti a na druhé straně z poloparanoidních představ o organizovaném spiknutí téměř všech proti hrstce pravověrných (přestože lež a podvod zřejmě zůstanou výraznými jevy na politické scéně i nadále) se opravdu nelze spolehnout na nic než na Hospodinovo slovo.
Boží moudrost do další práce přeje
- Lukáš K. -
* Milý bratře,
rád bych Vám jen vyjádřil, že naprosto souhlasím s Vaším článkem Kde byl Bůh při teroristickém útoku? Jenom víra v naprosto svrchovaného Boha má v tomto světě smysluplnou naději. Úplně mě jímá hrůza při představě Pana Boha, který neví v takové situaci, co dělat. Pokud Bůh nemá „pod kontrolou" takové hrůzné činy, pak není hoden našeho uctívání, protože nemá odpověď na otázky utrpení a není Pánem pánů a Králem králů. Je to v takovém případě, jak napsal James Packer, spíš takový Děda Mráz. Díky Bohu, že náš Pán je jiný. Že svrchovaně vládne. Přestože nemám zatím mnoho informací z křesťanských zdrojů o situaci mezi americkými křesťany, zcela sdílím znepokojení pastora, kterého citujete v závěru článku (můžete mi napsat jeho jméno a odkud pochází?). Zdá se mi, že chybí pokání, ne snad úplně, ale přesto hlavní příčinou „naplnění modliteben" ve Státech se zdá být rozrušení nad zlem, a nikoliv duchovní sebereflexe. To by ovšem znamenalo - a Písmo o tom jasné svědčí! - že Boží soudy budou pokračovat…
Pan Vám oběma žehnej
- Robert H. -
P.S. Když jsem sledoval v médiích mnohé projevy lidské účasti a smutku, byl jsem pochopitelně rád, že člověk (z Boží milosti!) není ještě bezcitná zrůda, jakou by mohl být, a že se nás národ dovede alespoň na čas semknout v jednotě (až na některé ubožáky na fotbalových stadiónech aj.). Přesto se mi znovu a znovu připomínalo slovo z proroka Joele: „Nyní tedy, je výrok Hospodinův, navraťte se ke mne celým srdcem, v postu, pláči a nářků. Roztrhnete svá srdce, ne oděv, navraťte se k Hospodinu, svému Bohu, neboť je milostivý a plný slitování, shovívavý a nejvýš milosrdný…" (2,12-13)