* Milý Pavle, milá Klárko,

přeji vám život v plnosti a bez konce. A dovolte, abych se s vámi rozdělila o svoji zkušenost a navíc mne zajímá váš názor. Před více než jedenácti lety jsem vydala svůj život do rukou Pána Ježíše Krista, nechala se pokřtít ponořením do vody a vzápětí zjistila, že svoji 100% sluchovou ztrátu (od r. 1988) jsem přijala tak, že jsem o uzdravení neusilovala. Byla jsem naplněna Božím pokojem a nepřetržitě viděla Boží lásku a péči o moji maličkost. Byla jsem tak dojata, že jsem si chvílemi ani svůj zdravotní problém neuvědomovala.

Vedoucí skupinky (se sluchovou ztrátou) mne vedla k uzdravení skrze Boží slovo a dala mi k přečtení knihu „Neboj se, jen věř“ od K. Heroldové. Měla jsem stejnou zkušenost – po přečtení jsem děkovala srdcem Pánu Ježíši Kristu za uzdravení, ale to jsem ani později nezažila; stále jsem neslyšela. V modlitbách jsem dostala odpověď, že jsem v Božích očích uzdravena, chyba je u mne. Uzdravení ve jménu Pána Ježíše Krista musím přijmout vírou a k té potřebuji sedmidenní půst, a tak jsem do něj vstoupila. Ještě před tím jsem zjistila, že při čtení bible a v modlitbách prochází mým tělem nervový impuls, který znamená ANO. Např. čtu: „Bdím nad svým slovem, aby se uskutečnilo“ a odpověď je ANO. Ptám se, zda tyto odpovědi jsou od Boha, Pána Ježíše Krista nebo Ducha svatého? ANO. A dále se ptám, zda mohu dostat odpověď ANO i z jiného zdroje? ANO. A prožívám rozdíl. A abych měla jistotu, porovnávám odpovědi s otázkami v myšlenkách s verbálními. A nakonec se modlím:

Pane, dávej mi překážky v případě, že bych nepřinášela pravdu.

Dostávala jsem tolik informací, že jsem mohla záměnu některé nepravé uvést ve víře jako pravou. A tak jsem ve víře jednala s tím, že s největší pokorou oslavuji Pána Boha ve jménu Pána Ježíše Krista. V Betlémě (Diakonie ČBCE, tělesně těžce postižených v Kloboukách u Brna) mi Petr (ředitel) v soukromí sdělil: „K uzdravení není třeba vlastní víry. Kathlyn Kulmanová – Boží pomazaná ke službě uzdravování – říká, že uzdravení Boží mocí nezáleží na naší víře.“ Překvapená sděluji: „Ve skupince se učíme“ stát na Božím slovu a v bibli je psáno, že Ježíšovy rány na kříži nás uzdravily. A Boží slovo je pravda? Ano. Ale to uzdravení směřuj do nebe. Uzdravení nám nenáleží z principu, nemáme na něj nárok. A dále reaguje na knihy Kenneth Hagina, které vedoucí skupinky používá s tím, že obsah je v souladu s biblí slovy: „Kenneth Hagin je falešný učitel a zdraví, stejně jako úspěch a bohatství je falešné evangelium“ a dále se Petr nabídl postavit můj duchovní růst na zdravých základech.

V jiné diskusi jsem se dozvěděla, že v mém proroctví je zakotvené moje přání. Ano, pokud jde o spasení a uzdravení, a to nejen v duchovní rovině. Já jsem však získala po tom nádherném týdenním půstu takovou víru, že bych prošla i zkouškou vstupu do řeky s krokodýly a dokonce pro Pána Boha a Ježíše opustila Prahu, kterou miluji a že v ní mohu bydlet, roky za ni Pánu Bohu děkuji. Ptám se sama sebe. Když má Pán Bůh ve jménu Pána Ježíše Krista se mnou velké plány, proč procházím situacemi, kdy jsem pak nepoužitelná? Vím, kdo je bohem tohoto světa, ale Pán Bůh má vše ve svých rukou a tak si připadám, že jsem na začátku. Vím, že nic nevím.

Mezi tím absolvuji nádherný víkend v Krkonoších a zde žasnu nad tím, že jsem proletěla 13 a vzápětí 9 km trasu bez problémů, dále, že mohu cestovat sedačkovou lanovkou bez závratě a jsem zbavena i jiných zdravotních potíží, a tak se mi vybavují slova Vladimíra: „Být uzdravena Pánem Bohem ještě neznamená, že budeš slyšet. A kniha K. Heroldové nemůže být pro tebe návodem.“.

Pán Bůh ke mně hovoří i ve snu. Ukázal mi, že nečekám na světlo, spěchám do tmy a utíkám před hadem. A tak se modlím s dvoudenním půstem a zjišťuji, že ten nervový impuls zmizel. Není v mé moci ho sama vyvolat.

V pátek jsem byla na návštěvě u duchovní sestry a svěřila se jí s výše uvedeným svědectvím i s tím, že jsem nedostala odpověď od pastorů KS, MLS a také s tím, že se s prosbou v dopise obrátím na vás se stejným svědectvím. Měla jiný postoj, než moje vedoucí skupinky a uvedla, že byla Pánem Bohem ve jménu Pána Ježíše Krista uzdravena částečně a bez modliteb. Její vztah k Pánu Bohu je takový, že zdravotní problém vůbec nevnímá (jako já v minulosti). …

Děkuji vám za zaslané ZODy a jsem moc ráda, že se mohu duchovně vzdělávat prostřednictvím vámi publikované literatury. Pozdravuji J. Suchomelovou a všem vám přeji Boží požehnání a ochranu a budu se těšit na vaši odpověď. Hodně lásky kolem sebe.

– Gábina P., dopis č. 858 –

Milá Gábi,

…Největší svědectví o Boží moci ve Vašem životě jsme našli ve větě:

Před jedenácti lety jsem dala svůj život do rukou Pána Ježíše Krista, nechala se pokřtít ponořením do vody a vzápětí zjistila, že svoji 100% sluchovou ztrátu (od r. 1988) jsem přijala tak, že jsem o uzdravení neusilovala. Byla jsem naplněna Božím pokojem a nepřetržitě viděla Boží lásku a péči o moji maličkost. Byla jsem tak dojata, že jsem si chvílemi ani svůj zdravotní problém neuvědomovala.

Dále píšete:

…vedoucí skupinky (se sluchovou ztrátou) mne vedla k uzdravení skrze Boží slovo a dala k přečtení knihu „Neboj se, jen věř“ od K. Heroldové.

Věříme, že Písmo svaté je úplné a k porozumění potřebujeme pomoc Ducha svatého. Bez Ducha svatého je Písmo zamčené, je tajemstvím. S Duchem svatým však přichází osvětlení – porozumění tomu, co je psáno – neboť znovuzrozený člověk dostal Ducha svatého. Toho, který inspiroval biblické pisatele. Křesťané mají „autora“ bible vždy k dispozici. Pomáhá jim porozumět Božímu slovu. Není však nějakým médiem, které nám zprostředkuje „nové a unikátní výklady“, které nevyžadují žádné studium. Duch svatý osvětluje pouze tam, kde pracujeme pilně a podle správných zásad výkladu Písma. Někdo to trefně vyjádřil takto:

Odvolávat se na Písmo, bez totální závislosti na Duchu svatém, je troufalost a naopak žádat Ducha svatého, aby nás vyučoval bez poznávání Písma, je křesťanský fanatismus.

• Pilně se snažuj vydati sebe Bohu milého dělníka, za nějž by se nebylo proč styděti, a kterýž by právě slovo pravdy rozděloval.(2.Timoteovi 2:15)

Apoštol Pavel zde říká, že „jestliže někdo špatně nařeže jednotlivé kusy“, potom nebudou dávat správný celek. Když šil stany, věděl, že jednotlivé kusy kůže, které byly nařezány zvlášť, musejí být zasazeny do celku tak, aby vše dohromady sedělo. Totéž platí o Písmu. Jestliže bude někdo vykládat nesprávně jeho jednotlivé části, potom celá zvěst Písma nebude znít v plnosti. V biblickém studiu a výkladech by křesťané měli rozdělovat správně. Měli by být přesní, přímočaří a pečliví.

Čteme-li tedy pozorně Písmo, nacházíme tři kategorie duchovních darů. V Ef 4 jsou kategorie obdarovaných mužů: apoštolé, proroci, evangelisté, pastýři a učitelé. Jsou povoláni k vedení církve.

Druhá kategorie jsou stálé budující dary. Jsou to poznání, moudrost, proroctví, vyučování, napomínání, víra nebo modlitba, dar rozlišování, skutky milosti, dar rozdávání, dar administrace, dar pomoci (Ř 12:3-8, 1K 12: 8-10,28)..

Třetí kategorie jsou dočasné dary – znamení. Tyto dary zmocňovaly určité věřící, aby byla potvrzena pravost a věrohodnost Božího slova, které bylo v rané církvi kázáno, než bylo ustanoveno Písmo. Měly dočasnou funkci a jejich primárním účelem nebylo budování církve. Těmito dočasnými dary jsou zázraky, uzdravování, mluvení jazyky a výklad jazyků. Tyto čtyři dary měly unikátní účel – dát apoštolům autoritu, aby lidé věděli, že mluví Boží pravdu. Když však bylo ustaveno Písmo, nebylo již těchto darů třeba, ustaly.

Tvrdí-li někdo, že dar uzdravování, tak jak se projevoval v rané církvi, je možné mít i dnes, proč neposíláme nositele tohoto daru do nemocnic mezi nemocné, mezi umírající, mezi trpící? Mohli by se rozletět na všechny světové strany. Příležitostí k uzdravování těch, kteří mají víru, je bezpočet.

Bůh jistě uzdravuje. Uzdravuje jako odpověď na modlitbu nemocného, starších i blízkých, aby zjevil svou slávu (Jakub 5:16). Ale je velký rozdíl mezi uzdravováním dnes a darem uzdravování, jak se píše v 1K 12. Byl to jeden ze čtyř zázračných darů – znamení, které byly dány k tomu, aby potvrdily kázání evangelia apoštoly v rané době církve. Známe mnoho biblických příkladů, kdy apoštolové neužili daru uzdravování jinak, než jako mocného znamení, jež potvrzovalo platnost kázaného evangelia.

Epafroditus nezemřel, neboť se Bůh nad ním smiloval (Fil 2:27). Pavel měl dar uzdravování. Proč jednoduše Epafrodita neuzdravil? V 2Tm 4:20 Pavel říká, že zanechal Trofima nemocného v Milétu. Proč ho neuzdravil?

Smyslem daru uzdravování nebylo udržovat křesťany při zdraví. A přesto dnes někteří charismatici tvrdí, že „Bůh chce, aby každý křesťan byl zdravý“. Proč bychom ale měli předpokládat, že utrpení je vyloučeno z křesťanova života, když Bůh ve své svrchované moci nevyloučil ani hřích? Bůh chce, aby k němu lidé přicházeli v pokání a kvůli jeho slávě a ne kvůli vylepšení jejich zdravotního stavu. Dále píšete, že Kathryn Kuhlmanová je Boží pomazaná ke službě uzdravování. William Nolen, který není křesťanem, napsal velice objektivní knihu nazvanou: „Uzdravování: Lékař zkoumá zázraky“. V této knize je též kapitola o charismatických uzdravovatelích, se zvláštním odkazem ke Kathryn Kuhlmanové, kterou studoval detailně. O jejích uzdravovacích shromážděních píše mimo jiné:

Je po všem. Před pódiem však stále stojí dlouhá řada těch, kteří se chtějí dostat na pódium, aby mohli být vyléčeni. Je však už 5 hodin a tak po poslední písni s požehnáním show skončí. Miss Kuhlmanová opouští pódium a obecenstvo sál. Než jsem odešel zpět k Miss Kuhlmanové, abych s ní hovořil, strávil jsem několik minut pohledem na nemocné, kteří odjíždějí ve svých vozíčcích. Všichni tito zoufalí pacienti, kteří přijeli na vozíčcích, na nich zase odjíždějí. Když jsem stál na chodbě a díval se, jak rodiče se slzami v očích odvážejí své postižené děti k výtahům, přál jsem si, aby Miss Kuhlmanová byla se mnou…

Nepochybně ti, kteří věří Kathryn Kuhlmanové, budou protestovat, že dr. Nolen neví, o čem mluví. Oni přece viděli na vlastní oči zázraky, znají ty, kteří byli uzdraveni. Dr. Nolen píše:

Problémem je u ní – a je mi to líto, že musím být tak otevřený – neznalost. Miss Kuhlmanová neví, jaký je rozdíl mezi psychogenním a organickým onemocněním. Ačkoliv používá hypnotické metody, neví nic o hypnóze a sugesci. Neví nic o autonomním (na vůli nezávislém) nervovém systému. Nebo ví-li o tom všem, pak se naučila skrývat svou znalost. Je možné, že Miss Kuhlmanová nechce uznat, že její činnost není tak zázračná, jak se zdá. Z toho důvodu se naučila popírat emocionálně i intelektuálně vše, co by mohlo ohrozit platnost její služby..

Lidé prohlašují, že existuje mnoho důkazů, které dokazují platnost její služby. Pokud ale tyto důkazy zkoumáme pod mikroskopem, zjistíme, že jsou sporné. Kde jsou uzdravení roztříštěných kostí? Kdy jsme slyšeli, že by někdo s darem uzdravování vysvobodil někoho z autonehody, zahojil sešitou tvář, nebo uzdravil roztříštěnou lebku? Kde jsou uzdravení v nemocničních pokojích?

Dále používáte jako podpůrný verš „Ježíšovy rány na kříži nás uzdravily.“

• On sám na svém těle vnesl naše hříchy na dřevo, abychom zemřeli hříchům a ožili spravedlnosti – jeho ranami jste byli uzdraveni.(1. Petrův 2:24 )

V tomto, ani v okolních verších, není ani zmínka o tělesném uzdravení. Mluví se zde o tom, že když Kristus zemřel na kříži, vzal na sebe naše hříchy a ne naše tělesné nemoci. Ve verši se říká, že máme žít pro spravedlnost a ne pro zdraví, a to je důležité rozlišení. Minulý čas odkazuje přímo ke kříži, kde byla uzdravena lidská duše. Tento verš neříká, že „Jeho ranami budete neustále uzdravováni z tělesných nemocí“. Při porovnání s ostatními místy Písma zjistíme, že zatímco naše duše jsou vykoupeny, pak naše těla nejsou, což potvrzuje přinejmenším zkušenost. V Římanům 8:23 čteme:

• A nejen ono, ale i my, kteří máme prvotiny Ducha, i my sami v sobě sténáme, zatímco očekáváme přijetí za syny, to jest vykoupení svého těla. (Římanům 8:23)

Tento verš nám říká, že žijeme neustále v těle, které je poznamenáno pádem. Stále jsme podrobeni nemocem a slabostem. Duch nám tyto slabosti pomáhá překonávat:

• A tak nám také Duch pomáhá v našich slabostech. Vždyť ani nevíme, za co bychom se měli modlit, jak je potřeba, ale sám Duch oroduje za nás nevýslovným sténáním.(Římanům 8:26)

V Izajášovi čteme:

• Jenže on byl proklán pro naši nevěrnost, zmučen pro naši nepravost. Trestání snášel pro náš pokoj, jeho jizvami jsme uzdraveni.(Izajáš 53:5)

Ani zde se nemluví o tělesném uzdravení, ale o duchovním, které Izrael Boží tak zoufale potřeboval. Když už jsme u Izajáše, všimněme si, o čem prorok hovořil v rámci celé svojí knihy, když ji otevírá

• Od zpodku nohy až do vrchu hlavy není na něm místa celého, jen rána a zsinalost, a zbití zahnojené, aniž se vytlačuje, ani uvazuje, ani olejem změkčuje. (Izajáš 1:6)

Měl na mysli naše duchovní nemoci – hřích? Nebo naše tělesné nemoci? Jsme snad tělesně zhnisaní od paty až k hlavě bez jediného čistého místa? I kdybychom byli, první, co bychom dělali, by bylo vymačkávání hnisu. A to se tu neděje! Izajáš hovoří o našem hříšném prohnilém stavu, a co hůře, nic, vůbec nic s ním neděláme, ať jsme starozákonní židé nebo dnešní moderní lidé bez Boha!

Milá Gábi, přejeme sobě i Vám, abychom nade vše milovali Pána Ježíše Krista, abychom mu byli věrni a dávali Jemu každý den první místo ve svých prioritách. Být uchvácen Kristem není jednorázová záležitost, ale každý den o to musíme stát. Naše posvěcování se děje skrze modlitbu a Boží slovo. Pak roste i naše víra. Vždyť víra je ze slyšení. Pán s Vámi.

V odpovědi byly použity pasáže z knihy Charismatici, autora Johna Mac Arthura.

– Jindra Suchomelová –