Co je to hřích?
Hřích je vzdor Boží spravedlnosti. Hřích je znásilnění Boží milosti. Hřích je opovržení Boží láskou. Hřích je přestoupení Božího zákona.
- Každý, kdo se dopouští hříchu, jedná i proti zákonu Božímu, neboť hřích je porušení zákona. (1 J 3:4)
Mnoho lidí žije jakoby Bůh neexistoval, jakoby nedal pravidla, prostě tak, jak sami chtějí, podle životního kréda: "Když ti to dělá dobře, užij si." Boží zákon je
- ... sám v sobě svatý a přikázání svaté a spravedlivé a dobré. (Ř 7:12)
Člověk nemá sebemenší důvod porušovat Boží zákon, jenž je svatý, dobrý a spravedlivý. Nic v něm není nečistého ani nečestného, ale člověk chce činit co sám uzná za vhodné, chce být sám sobě Bohem a tak popírá Boha. Celý Boží zákon je pro ochranu lidstva. Žehná, přináší štěstí a spásu. Ale člověk je hlupák, přeskakuje jako splašený kůň ohradu zelené louky, aby přistál zabořen do bláta, z kterého se nemůže vyprostit.
JAKÉ MÁ HŘÍCH VLASTNOSTI?
Hřích člověku je totéž co rez kovu, jizva krásné tváři, skvrna šatům, termiti dřevu, jed jídlu, housenka listu, nenávist lásce, ... Hřích zčervená duši vinou a zčerná zlem. Hřích není jen porucha nebo přestupek Božího zákona.
První vlastností hříchu je jeho špinavost. Hřích špiní, poskvrňuje a zneucťuje. V Izajášovi 30:22 Bůh přirovnává hřích k hnusu krvotoku. V Zachariášovi 3:3 Bůh přivovnává hřích k špinavému šatstvu. V Ezechielovi Bůh říká:
- ... a zhnusíte se sami sobě pro všechny zlé činy, jichž jste se dopustili.
Nejen Bůh je zhnusen hříchem, ale i hříšník je zhnusen sám sebou. Hřích špiní všechno čeho se dotýká a v tomto světě se dotýká všeho. Podle bible je hřích jed, hříšníci hadi. Hřích je záhrobní puch, hříšníci hnilobná těla. Hřích jsou zvratky, hříšníci psi, kteří se k nim vrací. Hřích je bahno, hříšníci vepři. Takhle popisuje hřích a hříšníky Bůh Duch svatý. Hřích je odporování Bohu jak stojí v 3. Mojžíšově knize. Hřích mučí Ježíše na kříži. Hřích Ježíše zbičoval, hřích jej tloukl pěstí a bičem, hřích mu plival do tváře, hřích mu zprorážel ruce a nohy hřeby, hřích mu vrazil do boku kopí ... Hřích se vychloubá skrze
- ... obojaké srdce, ...úlisné rty, jazyk, co se velikášsky chvástá ... Náš jazyk převahu nám zaručuje, máme přece ústa. Kdo je naším Pánem? (Ž 12:3-5)
Člověk nechce mít nad sebou Pána. Člověk chce být pánem sám sobě.
- Chceme mít volnost, k tobě už nikdy nepůjdeme. (Jer.2:31)
Hřích zesazuje Boha z trůnu, jak píše Jeremiáš.
- Určitě však splníme všechno co vyšlo z vašich úst, že budeme pálit kadidlo královně nebes.
Hřích člověku namlouvá, že člověk je Bohem. Hřích totiž touží zbavit Boha božství. Hřích vypadá špinavě, hřích je špína.
Druhou vlastností hříchu je nevděčnost. Bez Boha bychom nebyli. Bohu vděčíme za vše,
- neboť v něm žijeme, pohybujeme se, jsme ...
Bohu vděčíme za život, bez něj by nebylo nic. Nebylo by ani to z čeho a koho se radujeme. Bez Boha by nebyl den ani noc, ani příští vdech našich plic. Bůh ve své prozřetelnosti žehná všem:
- On dává svému slunci svítit na zlé i dobré a déšť posílá na spravedlivé i nespravedlivé. (Mt5:45)
Bůh nám hříšníkům ve své laskavosti dává jídlo, pití, dal nám smysly abychom viděli krásu, slyšeli hudbu, cítili vůni, chutnali dobroty a ohmatali hebkost. Bůh dal hříšníkovi lásku, smích, zručnost, schopnost, intelekt, duši, přátele, manžele i děti. Bůh dal vše, aby měl život smysl. Bůh nás ochraňuje od kdejaké nemoci a nehody. Bůh nás obklopuje péčí. Většinou bychom se neodvážili splácet zlem tomu, kdo nás zachránil z nějaké svízelné situace. Přesto, všichni svým hříchem zasazujeme rány do Božího obličeje. Tak jsme nevděční!
Třetí základní vlastností hříchu je jeho nevyléčitelnost. Lidský hřích je nevyléčitelný:
- Může snad Kúšijec změnit svou kůži? Či levhart svou skvrnitost? Jak vy byste mohli jednat dobře, když jste se naučili páchat zlo? (Jer 13:23)
Tak jako černoch nemůže zbělet, ať dělá co dělá, tak jako se levhart nezbaví svých skvrn, tak se my všichni nemůžeme, i kdybychom chtěli, zbavit svých hříchů. Žádné předsevzetí, žádné úsilí, ani náboženství nás nevyléčí. Jsme
- ...potomstvo zlovolníků ... Hlava je celá chorá a celé srdce zemdlené. Od hlavy až k patě nic zdravého není. Samá modřina a jizva i čerstvá rána nejsou vymačkány ani obvázány ... (Iz 1:4-6)
Tak Bůh, ústy proroka Izajáše, popisuje hřích. Jsme veskrze nemocní. Naše duše je zachvácena malomocenstvím. Ani zákonodárství, ani psychologie, ani filozofie nás nezbaví hříchu. I kdyby upřímně litující hříšník vyplakal tolik slz jako je vody v oceánech, nesmyl by ani jeden hřích! Ani věčné plameny pekla neočistí pálivé svědomí od jediného hříchu, protože lítost, ani potrestání nemůže samo o sobě nikoho očistit. Pouze prolitá krev Ježíše Krista očistí hříšníka.
Čtvrtou, základní vlastností hříchu je, že jej Bůh nenávidí. Hřích je to jediné, čemu je Bůh na věky znepřátelen. Bůh neodporuje člověku, protože je chudý, lhostejný, nemocný, nevzhledný, omezený, hloupý, ... Bůh proklíná pouze lidskou hříšnost. Jedinné co odděluje člověka od Boha je hřích. Bůh říká Jeremijášovými ústy:
- "Nedopouštějte se té ohavnosti, kterou nenávidím!" (Jr 44:4)
Náš Bůh je svatý, ve všem svatý, pouze svatý a vždy svatý. Hříšník je hříšný, ve všem hříšný, pouze hříšný a vždy hříšný. Jak mohou být tyto dvě protichůdné povahy usmířeny? Pouze smrtí Ježíše Krista na kříži, který se narodil a přišel na tento hříšný svět zachránit hříšníky, aby se tak sám stal hříchem!
Poslední, pátou vlastností hříchu je, že hřích je tvrdá práce. Hřích bolí a lidé jej přesto tropí. Hřích je utlačovatel. Jakou to máme jen přirozenost? Hřešení je bolestivé a přesto se dobrovolně mučíme.
- Učí svůj jazyk mluvit jen klam, vyčerpávají se nepravostmi. (Jer 9:5)
Podívejme se do Genesis a najdeme nejneuvěřitelnější pravdu, jak se lidé potí, aby hřešili. Když v Sodomě Lota navštívili dva krásní andělé (anděl se v bibli nikdy nezjevuje jako žena), sápali se homosexuální muži Sodomy do Lotova domu, aby je znásilnili. Když je Bůh oslepil, ani slepota nezabránila jejich zvrhlosti a hledali poslepu dveře, aby se dostali k oběma andělům. Hřích je tak silný, že se za něj bijeme a ani fyzická slepota některé z nás neodradí. Sodomský příklad ukazuje perverzní sílu a podstatu hříchu. Lidé pracují a v potu tváře dospějí k záhubě, znaveni hříšnou prací. Vždyť lež, úklad, spiknutí, lest, krádež, vše je namáhavá práce. Do pekla člověk dospěje přes mnohé překážky.
KOHO HŘÍCH OVLIVŇUJE?
Mnoho lidí, včetně mých nejbližších mi řekli, že nehřeší. Bible má pro každého jen jednu odpověď:
- Skrze jednoho člověka totiž vešel do světa hřích, a skrze hřích smrt, a tak smrt zasáhla všechny, protože všichni zhřešili. (Ř 5:12)
Ukažte mi člověka, který nikdy nezemře a já vám ukáži člověka, který nezhřešil. Člověk, který je přesvědčen, že si nezaslouží nic jiného než peklo, může najít cestu do nebe. Ten, který si myslí, že si nebe zaslouží, má pramalou naději, že jej kdy uvidí. Moje známá nemohla pochopit 3. kapitolu Římanům:
- Nikdo není spravedlivý, není ani jeden, nikdo není rozumný, není kdo by hledal Boha; ... všichni propadli zvrácenosti, není, kdo by činil dobro, není ani jeden.
Dále se dozvíme, že naše hrdlo je otevřený hrob, že skrýváme hadí jed ve rtech, že náš jazyk mluví jen lest, atd. Jobova logika je nejprostší a nejpravdivější.
- Kdo dokáže, aby čisté vzešlo z nečistého vůbec nikdo!
A Žalmy?
- Svévolníci, ti se odrodili hned v mateřském lůně, z mateřského života se lháři dali bludnou cestou. (Ž 58:4)
- Ano, zrodil jsem se v nepravosti, v hříchu mě počala matka. (Ž 51:7)
Od Adama se rodí jenom hříšníci, už z lůna matky, zplozeni hříšnými otci. Naše genetika je zruinovaná. Hřích je tak zakořeněn v našem těle a povaze, že i když nás Bůh spasil, jsme stále podrobeni nemocem, bolestem i smrti. Tolikrát si čtu Římanům, vždyť se úplně vidím.
- Chtít dobro to dokážu, ale vykonat už ne. Vždyť nečiním dobro, které chci, nýbrž zlo, které nechci ... Ve své nejvnitřnější bytosti s radostí souhlasím se zákonem Božím, když však mám jednat, pozoruji, že jiný zákon vede boj proti zákonu, kterému se podřizuje má mysl, a činí mě zajatcem zákona hříchu, kterému se podřizují mé údy. (Ř 7:18-19, 22)
Všichni jsme zajatci hříchu, i apoštol Pavel.
JAKÉ JSOU DŮSLEDKY HŘÍCHU?
1. Hřích způsobuje, že nás zlo přemáhá. Jsme obětí zla.
- Mají zatemnělou mysl a odcizili se Božímu životu ... Otupěli, propadli bezuzdnosti a s chtivostí dělají hanebné věci. (Ef 4:18-19)
2. Hřích nás zotročil a přivedl do Satanova otroctví. Myslíme, že jsme svobodní, ale pouze ten, komu Ježíš přikryl hříchy svou očistnou smrtí na kříži je skutečně svobodný. Hříšníci jsou
- poslušni vládce nadzemských mocí, ducha působícího dosud v těch, kteří vzdorují Bohu. I my všichni (křesťané) jsme k nim kdysi patřili. (Ef 2:2-3)
Ježíš nevěřícím řekl:
- Váš otec je ďábel a vy chcete dělat to, co on žádá. (J 8:40)
Člověk a světový systém, jak bible učí, je v úplném Satanově područí. Rádobysvoboda je přelud, protože skutečná svoboda vězí v pravdě.
3. Hřích udělal z člověka terč Božího hněvu.
- Žili jsme sklonům svého těla, dali jsme se vést svými sobeckými zájmy a tím jsme nutně propadli Božímu soudu, tak jako ostatní. (Ef 2:3)
Žalm 90:11 zní:
- Kdo zná sílu tvého hněvu, tvou prchlivost, jak by se tě nebál?
Boží hněv není momentální, chvilkový rozmar, vždyť bible říká
- Je hrozné upadnout do ruky živého Boha.
4. Hřích způsobuje trápení. Job říká:
- Člověk je zrozen pro trápení.
Kniha Kazatel popisuje prázdnotu lidského života.
- Viděl jsem též všechno pachtění i vše co prospěšného se koná a jak při tom jeden na druhého žárlí. Také to je pomíjivost a honba za větrem.
Člověk se rodí s křikem a umírá sténající. A mezi tím, bez Krista, je prázdná nicota. I Jidáš se trápil hříchem, svědomí mu nedovolilo žít dál. Ani oběšení mu nepřineslo odpočinek. Hříšník je štvanec, jak říkají biblická Přísloví.
5. Hřích nás odsuzuje do pekla. Ježíš rozvinul učení o pekle a není nikoho, kdo by o pekle mluvil víc než Ježíš. Ve Zjevení se dočteme, že nespasení hříšníci budou v těle vhozeni do hořícího jezera a budou v mukách na věky věků. Letos se narodilo asi 50 milionů lidí. Kolik jich přijme Ježíše Krista jako svého Spasitele? Bible zřetelně učí, že úzkou cestu ke spáse nalezne jen málokdo. Na světě žije asi 4,5 miliardy lidí. Bible učí, že peklo očekává většinu z nich. Hřích je smrtelný až za hrob. Zdá-li se vám to neuvěřitelné, vzpomeňte si na potopu. Jen 8 lidí bylo zachráněno a ostatní?
- pst -