7. Pokračování - ZROD ŽIVOTA
Evolucionisté věří, že biogeneze, tj. zrod uspořádanosti života byl způsoben nahodilostí v dlouhém čase. Řekněme, že vyhodíme z letadla 2,000 otevřených balíčků karet, tedy něco přes 100,000 kusů. Karty se budou snášet a nakonec přistanou v poli úplně zpřeházené bez ladu a skladu, daleko od sebe. Jak bychom se tvářili, kdyby nám po přistání oznámil letištní personál, že všech 2,000 balíčků přistálo na letištní ploše, jeden vedle druhého, dokonale srovnané, v přesném pořadí, barva po barvě, od esa ke králi?

Vždyť z čím vyšší výšky bychom karty shodili, tím delší čas by padaly k zemi, tím větší čas by měly k rozptylu a nahodilejší dezorganizovanosti a jak říkají fyzikové k vyšší entropii. A přesto nám evoluční doměnka namlouvá, že když se neživé atomy uhlíku, vodíku, kyslíku a dusíku třepotají a padají věky, od počátku velkého třesku, tak se prý pomalu seskupí ve složitější, energeticky bohatší útvary. Evolucionisté jsou nedůslední! Jenom v jedné buňce je stupeň uspořádanosti atomů a molekul neměřitelně vyšší než ve dvou tisících roztříděných balíčků karet. Evoluční mechanizmus prostě žene vodu do kopce, napříč veškeré nepravděpodobnosti. Samozřejmě, některé karty mohou přistát dokonce i na sobě, možná že bychom i připustili, že dvě i tři mohly přistát ve správném pořadí. Podobně můžeme připustit, že i molekuly mohou reagovat a zformovat jednoduché aminokyseliny a do určitého stupně i jednoduché peptidy, čistě na základě nahodilosti. Ovšem šance, že by se nahodile zformovala dokonalá molekula kyseliny nukleové je nulová. Krátce řečeno, pravděpodobnost náhodné skladby stabilních aminokyselin je jakáž takáž. Pravděpodobnost skladby polypeptidů je velmi špatná. Pravděpodobnost nahodilé skladby bílkové molekuly, která je natolik složitá, aby mohla pracovat jako enzym a být nosičem života, je na základě matematické pravděpodobnosti naprosto nulová.

Mnoho vědců souhlasí, že bílkovina je nosičem života. Bílkovina je metabolický motor, který těží volnou energii z prostředí, tj. potravin, jež je nutná pro životní pochody. To je závažná skutečnost. Před tím než vznikl bílkovinový život, muselo dojít k chemické evoluci, protože život bez bílkovin prostě neexistuje. Hmota v nižším stadiu se musela bezdůvodně zorganizovat v nějakou bílkovinu nebo jinou podobnou látku, která by byla schopna katalyzovat metabolické pochody ještě před tím, než se objevil život.

Živé buňky organizmů těží energii okysličováním tuků, cukrů, bílkovin a posléze ji promění v práci. Stěžejním, nevyřešeným hlavolamem zůstává, jak tento složitý enzymní bílkovinový metabolický motor vešel v existenci před životními pochody, které jej podle Darwinizmu měly postavit. Jinými slovy, jak vznikly látky, které jsou absolutně podstatné pro funkci živých systémů, když je pouze tyto živé systémy mohou produkovat. Je to stejná otázka jako o prvotnosti vejce nebo slepice. Evolucionisté věří, že první bílkovina se sestavila náhodně, bezdůvodně a bez příčiny jako dva tisíce balíčků karet.

Jelikož enzymy, živé motory, se tvoří reprodukcí, tj. kopírováním, potom první motor musel vzniknout nahodilým a bezdůvodným anorganickým, procesem. Někteří matematikové se pokoušeli o vyčíslení této nepravděpodobnosti. Statistika nás přesvědčí velmi rychle o nesmyslnosti evoluce. Pravděpodobnost, že by se nahodile seskupily 4 knižní řádky dávající smysl a obsahující pouze 200 písmen, je jedna ku počtu všech elektronů v celém vesmíru umocněného na druhou. Tomuto číslu se říká 200 faktoriál. Taková pravděpodobnost je mimo jakékoliv představy. My, kteří se držíme v mezích prostoty ducha, jak to učil Ježíš, věříme že Bůh zorganizoval syntézou neživou hmotu v organický, živý celek a tak naprojektoval a postavil složité enzymní, bílkovinové, metabolické motory, aby dodávaly energii pro buněčné pochody a reprodukci k sebekopírování. Když už je jednou motor postaven, životní pochody dokonale zapadají do známých zásad druhého termodynamického zákona.

• I vytvořil Hospodin Bůh člověka, prach ze země, a vdechl mu v chřípí dech života. Tak se stal člověk živým tvorem. (Gn 1:7)

Jestliže se jednou pohroužíme do problému, zjistíme že ono té vědy ani moc není. Zjistíme, že ne všechno co se třpytí je zlato a ne každý kdo sedí v bílém plášti na vysokých učilištích, ověnčen tituly staví na logice, i když může mít enormní znalosti. Evoluční teorie totiž není věda, ale filozofie. Evoluci nikdy nikdo nedokázal a vědecké poznatky, ke kterým jsme dospěli pečlivým zkoumáním přírody svědčí proti evoluci.

Celou evoluci fyzikální stavby atomů, jejich valenčních schopností tvořit sloučeniny jsme přeskočili a považujeme jí již za danou. Jen to, že atom uhlíku vypadá jak vypadá, aby na něm mohla stát zřetězovaná organická chemie, je takovou předevolucí a samo o sobě ještě vyšší nepravděpodobností, protože se musíme dívat na chemické prvky jako na jednotný soubor rozličností, které se vzájemně doplňují a jsou bezfunkční, kdyby existovaly izolovaně. Dohadujeme-li se o bílkovinách nebo chybějících článcích v zoologii, pak se dohadujeme jak se dostat z 49. patra do 50 aniž nás zajímá, kdo nás vysadil na to 49. patro.

• Na počátku bylo Slovo, to Slovo bylo u Boha a to Slovo byl Bůh. To bylo na počátku u Boha. Všechno povstalo skrze ně, a bez něho by nepovstalo nic co jest. (J 1:1-3)

- pst -