U holiče
Muž přišel k holiči, aby si jako vždy nechal ostříhat vlasy a zastřihnout vousy. Začal se s holičem bavit o všem možném, až se řeč stočila na téma Bůh.
Holič řekl: „Koukněte, pane, já nevěřím, že Bůh existuje, jak vy říkáte.“
„Proč si to myslíte?“, odpověděl zákazník.
„To je jednoduché. Stačí, když vyjdete na ulici a hned je vám jasné, že Bůh nemůže existovat. Kdyby totiž existoval, nebylo by tolik nemocných lidí, opuštěných dětí, tolik bolesti a trápení. Neumím si představit Boha, který by toto všechno dopustil.“
Zákazník se odmlčel, protože nechtěl vyvolat hádku. Když holič dokončil svou práci, muž vyšel na ulici a hned za rohem spatřil muže, který byl úplně zarostlý, neoholený a velmi zanedbaný. Rychle se vrátil k holiči, otevřel dveře a řekl: „Víte co? Holiči neexistují!“
„Jak to myslíte, že holiči neexistují,“ ptal se udivený holič. „Vidíte přeci, že jsem tady a já jsem holič.“
„Ne!“, vykřikl zákazník. „Kdyby existovali, nebyli by na ulici lidé s dlouhými vlasy a vousy, jako je například tamten muž.“
„Ó, holiči existují, ale problém je, že lidé k nim nechodí.“
„Přesně tak,“ přikývl muž. „Teď jste trefil hřebíček na hlavičku. Bůh existuje, ale problém je v tom, že lidé k Němu nejdou a nehledají Ho. Proto je ve světě tolik bolesti a trápení.“