Kdy se z chlapce stane muž? Nejedná se pouze o hypotetickou otázku, protože neuvěřitelně vysoký počet chlapců a mladých mužů se snaží na tuto otázku odpovědět, ale mnozí z nich nemají otce oddané tomu, aby je vedli, nebo jiné mužské vzory, které by jim poskytly inspiraci a vedení. Naše společnost je navíc v těchto otázkách tak zmatená, že chlapci mají v této záležitosti pochopitelně chaos. Je tragickou skutečností, že ani církve se téměř nikdy touto otázkou nezabývají, a tak zasévají semena většího a ještě trestuhodnějšího zmatku.

V první části tohoto seriálu jsem představil šest životně důležitých znaků mužství, podle nichž lze určit, že se chlapec proměnil v muže. Nyní se budeme zabývat dalšími sedmi znaky, aby byl náš obraz úplný:

7. Etická zralost dostatečná k odpovědnému rozhodování

Být mužem znamená činit rozhodnutí. Jedním z nejdůležitějších úkolů v rámci vedení je rozhodování. Nerozhodnost příliš velkého množství současných mužů je důkazem zakrnělého mužství. Je samozřejmé, že muž nedělá rozhodnutí ve spěchu, aniž by přemýšlel a zvážil různé faktory a aniž by se ohlížel na druhé. Muž se při činění rozhodnutí dává všanc, a rovněž při jeho naplňování. To vyžaduje růst morální zodpovědnosti do schopnosti činit zralá etická rozhodnutí, která přinášejí slávu Bohu, jsou věrná Božímu slovu a jsou otevřená morálnímu přezkoumání. Rodiče často své syny na tuto roli nepřipraví, protože rozhodují za ně a protože chlapce neučí, jak myslet zodpovědně, zvažovat důkazy, jasně uvažovat a jaké hodnoty podle biblického standardu upřednostňovat. Skutečný muž ví, jak učinit rozhodnutí a žít s jeho důsledky, i když to znamená, že bude muset později uznat, že se učil děláním špatných rozhodnutí a jejich nápravou.

8. Vyspělost světonázoru dostatečná k pochopení toho, co je opravdu důležité

Postmoderní věk se vyznačuje převrácenými hodnotami a složitost moderního mužství je komplikovanější tím, že mnoho mužů postrádá schopnost konzistentního smýšlení o světě. Pro křesťana je to dvojnásob tragické, protože křesťanské učednictví se musí prokazovat rozvíjením křesťanského smýšlení. Křesťanský muž musí pochopit, jak interpretovat a hodnotit problémy napříč spektrem politiky, ekonomiky, morálky, zábavy, vzdělávání a zdánlivě nekonečného seznamu dalších oborů. Absence konzistentního biblického náhledu na svět je hlavním znakem duchovní nezralosti. Chlapec musí být vyučován, jak převést křesťanskou pravdu do ryzího křesťanského smýšlení. Musí se naučit, jak bránit biblickou pravdu před svými vrstevníky a ve veřejném shromáždění, a musí si osvojit schopnost rozšířit křesťanské myšlení založené na biblických principech na každou oblast života.

9. Zralost ve vztazích dostatečná k pochopení a respektování ostatních

Psychologové nyní mluví o „emoční inteligenci“ nebo o EQ jako o hlavním faktoru osobního vývoje. I když svět věnuje velkou pozornost spíše IQ, EQ je stejně důležité. Jednotlivci, kteří nemají schopnost jednat s ostatními, jsou předurčeni k selhání v těch nejdůležitějších životních výzvách a k neschopnosti naplnit své nejdůležitější povinnosti a role. Mnoho chlapců se od přirozenosti obrací do sebe sama. Zatímco dívky se učí, jak číst emocionální signály a jak se napojit v komunikaci, mnoho chlapců tuto schopnost nemá a podle všeho si absenci těchto dovedností ani neuvědomují. Má-li muž prokazovat emoční sílu, stálost a vytrvalost, musí být schopen komunikovat se svou manželkou, svými dětmi, vrstevníky, svými kolegy a řadou dalších tak, aby jim prokazoval respekt, porozumění a přiměřenou empatii. To se nenaučí hraním videoher a uzavřením se do svého světa, které zažívá mnoho adolescentů. Rodiče, zejména otcové, musejí vytáhnout své syny z uzavřenosti do sebe a ukázat jim, co to znamená komunikovat s ostatními jako muž a jako křesťan.

10. Sociální zralost dostatečná k tomu, aby byl muž prospěšný pro společnost

I když se zodpovědnost muže nezbytně a nevyhnutelně zaměřuje na oblast jeho rodiny, je také povolán mimo domov, na pracoviště i mimo něj jako svědek a jako ten, kdo má přispět ke společnému dobru. Bůh stvořil lidské bytosti jako společenské tvory, a přestože je naše konečné občanství v nebi, musíme žít i své občanství na zemi. Chlapec se musí naučit naplňovat politickou odpovědnost občana a morální odpovědnost člena lidského společenství. Křesťanský muž má zodpovědnost vůči společnosti, v níž žije, a chlapci musí být vedeni k tomu, aby sami sebe viděli jako reformátory společnosti v tom smyslu, ve kterém náš Pán označil církev za sůl i světlo. Podobně se musí křesťanský muž naučit, jak se chovat k nevěřícím, a to jako svědek i jako spoluobčan pozemského království.

11. Verbální zralost dostatečná ke komunikaci a vyjadřování se jako muž

Toto je pozoruhodný fenomén naší doby – mnoho dospívajících chlapců a mladých lidí komunikuje pouze prostřednictvím řady hrdelních zvuků, vrčení a nerozvinutého jazyka, který lze jen stěží označit za slovní vyjadřování. Muž musí být schopen mluvit, musí mu být dobře rozumět a musí komunikovat způsobem, který bude ctít Boha a zprostředkuje Boží pravdu ostatním. Rodiče musí pracovat s chlapci a požadovat, aby hovořili, vyjadřovali se a učili se úctě k jazyku. Tento respekt se musí rozšířit na schopnost vyjádřit slova tak, aby vyjádření bylo jasné a komunikace úspěšná. Této dovednosti se musejí naučit u jídelního stolu, při rodinné konverzaci a v rozhovoru mezi čtyřma očima, zejména mezi otcem a synem. Nad rámec dialogu se chlapec musí naučit mluvit před větší skupinou, překonat přirozené obavy a strach, který pramení z pohledu na dav, otevřít ústa a vyprodukovat slova. Ačkoli se všichni muži nestanou veřejnými řečníky, každý muž by měl mít schopnost vyjádřit své stanovisko, zformovat svou řeč a obhájit pravdu, když je napadána a když je třeba víru a přesvědčení zformulovat do argumentů.

12. Zralý charakter postačující k prokázání odvahy

Literatura o mužských hrdinech je plná příběhů odvahy, kuráže a smělých činů. Aspoň tak to bývalo. Nyní, kdy se různé kulturní a ideologické skupiny a média snaží mužství minimalizovat a odsunout na okraj, se musíme znovu zavázat k odvaze, která se promítá do skutečných výzev, jimž křesťanský muž v životě čelí. Někdy se tato odvaha projeví, když muž riskuje svůj vlastní život při obraně ostatních, zejména své manželky a dětí, ale také každého, kdo potřebuje pomoc. Častěji se tato odvaha projevuje tím, že zaujme správný postoj v nepřátelském prostředí či odmítne podlehnout pokušení mlčet. Jindy se projeví tím, že muž jedná jako vzor a jde příkladem ostatním, kteří tím budou povzbuzeni a také zaujmou správné stanovisko. V těchto dnech vyžaduje biblické mužství velkou odvahu. Převládající ideologie a světonázory tohoto věku jsou svojí podstatou nepřátelské vůči křesťanské pravdě a snaží se narušit křesťanskou věrnost. Je opravdu odvážné, když se chlapec rozhodne pro sexuální čistotu a muž pro bezvýhradnou oddanost své manželce. Chce to velikou odvahu říci ne tomu, co tato kultura pokládá za oprávněná potěšení a tělesné radosti. Je třeba odvahy, aby muž sloužil jako zbožný manžel a otec, vychovával děti v přikázáních Pána. Je třeba odvahy k tomu, aby si muž uchoval osobní integritu ve světě, který znevažuje pravdu, snižuje Boží slovo a zaslibuje sebenaplnění a štěstí pouze prosazováním ničím neomezované osobní nezávislosti. Pravé sebevědomí muže plyne ze zdroje odvahy a odvaha je důkazem charakteru. V konečném důsledku se charakter muže projevuje v mlýnu každodenních výzev. Většině mužů přinese život také chvíle, které budou vyžadovat mimořádnou odvahu, má-li zůstat věrný a upřímný. Rodiče by měli věnovat velkou pozornost charakteru svých synů, protože pokud je charakter pokřiven, na ničem jiném už nebude záležet.

13. Biblická zralost dostatečná k vedení v církvi

Bližší pohled na mnoho církví odhalí, že ústředním problémem je nedostatek biblické zralosti mužů ve shromáždění a nedostatečná znalost Bible, což znamená, že muži jsou špatně vybaveni a zcela nepřipraveni k vykonávání duchovního vedení. Chlapci musí být vedeni ke známosti, úctě, cenění a porozumění Bibli. Musí vědět, jak zacházet s biblickým textem a cítit se dobře při studiu Božího slova. Musí se učit, jak číst pečlivě, „správně rozdělovat slovo pravdy“, a musí se naučit, jak aplikovat věčné pravdy Božího slova na výzvy moderního mužství. Kromě toho musí být připraveni zaujmout své místo jako vedoucí v místním sboru. I když Bůh ustanovil pro svou církev konkrétní muže do úřadů – muže, kteří jsou zvláště nadaní a veřejně povolaní –, každý muž by měl v životě shromáždění plnit určitou vůdčí zodpovědnost. Pro některé muže to může znamenat menší veřejnou roli vedení, než je tomu u jiných. V každém případě by měl být muž schopen někoho učit a vést nějakou službu, převádět své osobní učednictví do plnění zbožného povolání. V každém sboru je vůdčí role pro každého muže, ať už je veřejná nebo soukromá, velká nebo malá, oficiální nebo neoficiální. Muž by měl vědět, jak se modlit před ostatními, prezentovat evangelium a postavit se na místo, kde je potřeba vedení zřejmá.

Kdy se z chlapce stane muž? Jsem rád, že mi byla tato otázka položena. Tato série je pokusem poskytnout odpověď věrnou Písmu a použitelnou pro výzvy skutečného života, kterým dnešní muži čelí. A co víc, bylo pro mě dobré si tuto otázku promyslet a vyjádřit tyto charakteristické znaky, protože se sám snažím ukázat svému synovi, jak vyrůstat do biblického mužství. Jsem si naprosto jistý, že je ještě třeba promyslet mnoho věcí a mnohem více k tomu říct, ale i to nám všem může pomoci vidět výzvy, které před námi stojí.

Tátové, v procesu růstu chlapce do muže máte naprosto zásadní úlohu. Nikdo jiný nemůže naplnit vaši zodpovědnost a nikdo jiný nedostane takovou příležitost ovlivnit vašeho syna. Své syny učíme významu mužství slovem a příkladem. Kéž nás Bůh učiní věrnými při vedení svých chlapců, aby se z nich stali skuteční křesťanští muži.

https://albertmohler.com/2005/04/21/from-boy-to-man-the-marks-of-manhood-part-one/

Přeložila Julie Petrecká