Larry Flynt je americký vydavatel pornografie a titulní hrdina posledního filmu Miloše Formana. Flyntova demoralizující publikační činnost naráží na odpor obhájců mravnosti zejména mezi církevními představiteli. Střetnutí obou stran vytváří základní dějovou osu díla. Film se proto z větší části odehrává v soudní síni. Forman dokáže vystihnout mentalitu průměrného amerického diváka, ví, co si ještě může dovolit, i co by už bylo nežádoucí. Napadá americkou církev jako instituci zpátečnickou a pro budoucnost vyřízenou, přežitou. Kritika církve však zůstává nevyostřená, riskantně balancuje na hranici denunciace, kterou jakoby překračuje pouze titulní hrdina, zatímco vypravěčský subjekt zůstává zdánlivě neutrální, obléká si škrabošku klauna, který diváka přesvědčuje, aby celý problém neviděl zas až tak vážně. Forman zůstává v určitém nadhledu a chvílemi se zdá, jako by opustil i sympatického darebáka Flynta. Larry se pak na krátký okamžik stává tím, čím doopravdy je: společenským vyděděncem. Obraz hlavního hrdiny se tak objektivizuje. Do tohoto procesu objektivizace však režisér už nezahrnul Flyntovy protihráče z církevních kruhů. Církev je v celkovém výsledku prezentována jako temná síla ohrožující americkou svobodu, zatímco vydavatel pornografie Larry Flynt je vyzdvižen jako ručitel ústavních práv amerického občana. V konečné verzi je to právě on, kdo je modelován jako ušlechtilý hrdina tragického formátu, zatímco hlasatelé mravnosti zůstávají typickými formanovskými karikaturami. Forman zde totiž použil jednoduchý kompoziční trik. Flynt vyroste do podoby osamoceného, neohroženého a těžce zkoušeného titána, ostatní postavy však tuto výsadu nemají. Film má tak pouze jediného hlavního hrdinu bez rovnocenných partnerů. A proto jedině Larry Flynt může okouzlit diváky a získat jejich city.

Zatímco kazatelé jsou vykresleni jako povrchní tmáři, skutečně hluboký a trpící je pouze Larry. A nejedná se jen o utrpení osobní, nýbrž nadosobní. Vždyť Larry bojuje za zachování americké svobody. To je nebezpečný okamžik ve vývoji hlavního hrdiny. Forman manipuluje publikum zkresleným výkladem pojmu svoboda. Svoboda už není spojena s nejvyššími mravními hodnotami. Svoboda znamená smět člověka formovat podle jeho nejnižších pudových přání a zvířecích instinktů. Tuto manipulující tendenci zaznamenala i filmová kritika. Forman by nikdy nenatočil podobně benevolentní film o drogách. Drogy jsou nebezpečné a společensky nepřijatelné. O obdobné nebezpečnosti pornografie se však mluví nahlas pouze v církevních kruzích. Přitom její záludnost a společenská škodlivost je s drogami srovnatelná.

Prostřednictvím církevních masmédií se dovídáme o mravní a duchovní krizi Ameriky konce tisíciletí. Zřekne-li se Amerika křesťanství jako přežitku ve prospěch anarchisticky vymezené svobody, znamená to konec Ameriky i svobody. Neboť svoboda je neoddělitelná od mravnosti a odpovědnosti, které nemohou mít původ jinde než v hluboké křesťanské víře. Film Miloše Formana potvrzuje zprávy o stavu Ameriky z druhé strany. Je to cenný pohled z palebné pozice nepřítele. Film je zároveň chmurnou vizí budoucí Ameriky, pokud v ní zvítězí podobné tendence, jaké reprezentuje Larry Flynt.

- M. S. -