• ...odřekli jsme se věcí ukrývaných kvůli hanbě... (2. Korintským 4,2 NS)

Odřekli jste se ve svém životě "věcí ukrývaných kvůli hanbě" - věcí, které vám pocit důstojnosti nebo vaše pýcha nechtějí dovolit vynést na světlo? Dají se snadno skrývat. Je ve vašem srdci taková myšlenka o jiném člověku, že byste byli velice neradi, kdyby vyšla najevo? Potom se jí zřekněte ihned, jak vám vstoupí na mysl - odříkejte se takových věcí, až ve vás nezůstane žádná skrytá neupřímnost ani vychytralost. Závist, žárlivost a svár nemusejí nutně pocházet z vaší staré hříšné přirozenosti, ale z těla, které bylo na takové věci v minulosti zvyklé (viz Římanům 6,19 a 1. Petrova 4,1-3). Musíte se mít neustále na pozoru před vším, co by mohlo vašemu životu způsobit hanbu.    

• ...nepočínáme si chytrácky... (2. Korintským 4,2 NS)

To znamená nerozhodovat se pro něco jen proto, že si chcete prosadit svou. To je nebezpečná past. Víte, že Bůh vám dovolí jednat jediným možným způsobem - pravdivě. Dávejte si tedy pozor, abyste se nikdy nesnížili k cestě klamu. Klamete-li, přivoláváte na sebe Boží rány a zhoubu. Může se stát, že lidé vaše chytráctví ani nerozpoznají - Boha však oklamat nemůžete. Nikdy nesmí vyprchat vaše odhodlání dát Bohu vše - být tím nejlepším k Jeho slávě. Kdybyste přistoupili na určité věci a začali byste chytračit, do vašeho života by se vetřela nepoctivost, která kazí vše, co je nejvyšší a nejčistší. Tak byste potupili povolání, které vám Bůh dal. Mnoho lidí se k Bohu obrátilo zády, protože se báli na věci dívat Božím pohledem. K největší duchovní krizi dochází tehdy, když má člověk ve své víře pokročit o kousek dál.

- Oswald Chambers -