Před lety se mnou jedna moje kolegyně sdílela velké tajemství, které se týkalo pohostinnosti. Ne každý se cítí nejlépe ve společnosti a jen někteří lidé mají přirozený talent pohostinnosti, kdy se jejich hosté cítí dobře. Můžete si myslet, že geny pohostinnosti jsou dědičné, ale to neznamená, že pokud nejste dcerou Magdaleny Rettigové, že se vás pohostinnost netýká.

Pohostinnost je totiž definice křesťanství nově přidaná. Nikdy nezapomenu, co mi řekla, protože to bylo tak jednoduché: „Když pořádáme párty, pozornost a chvála patří hostitelům. Kdo prokazuje pohostinnost, přináší slávu Bohu."

Někteří křesťané považují pohostinnost za duchovní dar. V Písmu se dočteme, že každý věřící má alespoň jeden duchovní dar, určený k tomu, aby budoval Boží církev a sloužil Kristovu tělu. Jinými slovy můžeme říci, že tento dar není určen k našemu prospěchu, ale k užitku ostatním.

Máme sloužit lidem kolem nás, tělu věřících, rodiny a přátel. Zamyslete se. Jak snadno se do pohostinnosti vloudí pýcha. Oběd nebo večeře je „vizitkou" kuchařského umění hostitelky. Domácnost, která je uklizená a nazdobená ukáže „kvalitu" domácnosti. A když se pozvání vydaří, každý je přesvědčený, že hostitel a hostitelka mají jedinečný „společenský talent". Ale pozor, takové soustředění na sebe může vést k inflaci sebehodnocení!

Biblická pohostinnost, na druhé straně, není o tom, jak udělat dojem. Je to umění zůstat sám sebou tak, aby se i hosté cítili sami sebou. Nezáleží na tom, zda připravíte hostům mraženou pizzu, nebo zda každé zákoutí svítí čistotou. Neformálnost, osobní vřelost a skromnost způsobí, že se hosté budou cítit přirozeněji a společně můžeme být blíže k Bohu. Pořekadlo, že nechodím na návštěvy tam, kde se necítím lépe než doma, je dostatečně výmluvné.

Také máte přátele, které rádi navštěvujete? Je to proto, že u nich bývá obvykle připraveno mnoho chodů servírovaných na nejlepším porcelánu a každé zákoutí domácnosti by obstálo „test bílé rukavice"? Sotva. Extravagance a perfektnost není to pravé, proč se cítíme na návštěvě příjemně. Pohostinnost, která není výsledkem generálního gruntování a zruinování rodinného rozpočtu, je požehnání, které promění setkání kolem stolu v něco, na co budeme rádi vzpomínat. I nevěřící může pocítit dotek Boží lásky skrze hostitele, přijde rád znovu a i jeho srdce může být povzbuzeno a potěšeno. V Římanech 12,13 jsme vyzýváni, abychom pěstovali pohostinnost:

• … v potřebách se dělte se svatými, věnujte se pohostinnosti.

Věnujeme se pohostinnosti, jak bychom měli nebo mohli? Téměř každý z nás dává přednost společenským událostem, kdy se jedná o setkání s kolegy ze zaměstnání nebo hosty z jiných míst. Setkání o svátcích a oslavách výročí bývá největší stresový faktor, i když pro mnohé svátky a oslavy nejsou jediným zdrojem napětí. Pokud ve vás představa „dokonalé hostitelky" vyvolává paniku, zapomeňte na snahu ukázat hostům, co dokážete. Místo toho ukažte, co skrze vás dokáže Bůh. Přestaňte si dělat starosti, vložte je na Hostitele a On se postará i o prašná zákoutí.

Pamatujme si, že většina hostů nepřichází proto, abychom jim ukázali, jak žijeme. Určitě by dali přednost tomu, aby se mohli chovat jako součást rodiny. V 1. Janově jasně říká, že když máme v lásce jeden druhého, ukazujeme svoji lásku k Bohu. On nás přijímá a miluje bez podmínek. Podobně, když projevujeme lásku a pohostinnost jeden druhému, sloužíme Bohu.

Opakování vede k dokonalosti

Pro někoho je pohostinnost snadná, pro jiné je to velmi obtížné. Není jednoduché vydat sám sebe, natož když jsou naše finanční možnosti omezené. A tak jako většina věcí v životě, ani pohostinnost se nám nepodaří napoprvé, ale nedejte se odradit. Ten, kdo to zkusí opakovaně, má naději, že se bude cítit lépe při dalším pokusu. Vše záleží na osobním postoji a ochotě překonat sebe sama. Mnozí lidé jsou soustředěni spíše na to, co jim chybí, místo na vděk za Boží požehnání. S trochou přípravy – a vrchovatou mírou modliteb – budete i vy připraveni sdílet váš domov s přáteli, sousedy a dokonce i s cizinci, které vám Bůh pošle do cesty. Přesvědčte se. Časem poznáte, že lidé k vám nepřicházejí jen proto, aby se u vás dobře najedli a napili, ale přicházejí proto, že cítí skutečný zájem. To je ta chvíle, kdy se i vaše domácnost stane útočištěm bližních, které k vám Bůh posílá.

– Nancy Twigg –

www.SheLovesGod.com