Milí Steigerovi,

děkujeme za váš pozdrav a přání. Častokrát na vás vzpomínám a říkám si, jak se asi máte a že bych vás ráda po dlouhých letech zase viděla. Naše domácí škola už skončila, protože je povolena jen na 1. stupni ZŠ. J. chodí do 8. třídy a M. začala v září 6. třídu. Ano, určitě vás zajímá, jak se zařadily do kolektivu apod. Na to se ptá úplně každý, to je jasné. Mohu říct, že holky neměly nějaký zvláštní problém, protože byly často s druhými dětmi na hřišti a v různých kroužcích a taky mají své kamarády ve sboru. Já stále tvrdím, že školní docházka nic nezmění, protože extroverti i introverti zůstanou v podstatě vždy tím, čím jsou. J. je jasný extrovert a snadno navazuje přátelství. Tak to bylo, je a bude. M. je uzavřenější, protože je intovert. I kdyby chodila do školy od 1. třídy, nikdy nebude takový nadšenec jako J. Způsob, jak se dítě zařadí do kolektivu, je dán jeho temperamentem.

Milí Steigerovi,

děkujeme za váš pozdrav a přání. Častokrát na vás vzpomínám a říkám si, jak se asi máte a že bych vás ráda po dlouhých letech zase viděla. Naše domácí škola už skončila, protože je povolena jen na 1. stupni ZŠ. J. chodí do 8. třídy a M. začala v září 6. třídu. Ano, určitě vás zajímá, jak se zařadily do kolektivu apod. Na to se ptá úplně každý, to je jasné. Mohu říct, že holky neměly nějaký zvláštní problém, protože byly často s druhými dětmi na hřišti a v různých kroužcích a taky mají své kamarády ve sboru. Já stále tvrdím, že školní docházka nic nezmění, protože extroverti i introverti zůstanou v podstatě vždy tím, čím jsou. J. je jasný extrovert a snadno navazuje přátelství. Tak to bylo, je a bude. M. je uzavřenější, protože je intovert. I kdyby chodila do školy od 1. třídy, nikdy nebude takový nadšenec jako J. Způsob, jak se dítě zařadí do kolektivu, je dán jeho temperamentem.

Měla jsem obavy, jak to M. zvládne, ale Bůh vyslyšel mou modlitbu a poslal do její třídy novou dívku, s kterou se hned skamarádila. Její problém byl spíš zvyknout si na nové učitele pro každý předmět, jejich způsoby, množství nového učiva a přecházení ze třídy do třídy. Ale J. jí byla nablízku a mnohé jí pomohla vyřešit. Je jí dobrou oporou.

Byli jsme moc vděčni, že díky domácí škole jsme měli různé výhody a možnosti. Byla jsem s holkama 2x v létě na 3 měsíce v USA a nic nemusely ve škole dohánět. Mám radost, jak dobře umí anglicky a že i tento experiment se podařil na výbornou! Mnozí si myslí, že je to tím, že byly rok ve Státech. Ne, není. Je to jen neúnavnou vytrvalostí, kterou jsem jim věnovala před tím, než tam jely, a pak samozřejmě i tím, že tam byly, měly kamarády a hlavně, hodně četly. Jenny tam jedno léto přečetla přes 60 knih, jako např. Boxcar children, Little House on the Prairie, etc. Minulé léto jsme tam prožily úžasnou dovolenou, projely 10 států, navštívily jsme Rocky Mountains, Estes Park, Grand Canyon, Dinosaur Tracks, Monument Valley, Wupatki Indian ruins, Sunset Crater, Meteor Crater, Petrified Forest, Las Vegas, Hoover Dam... Ale Vy jste určitě všechna ta nádherná místa taky navštívili. Začátkem června budu mít cestu do Prahy a třeba bych se mohla u Vás na skok zastavit.

Mějte se dobře a Bůh Vám žehnej ve Vaší činnosti, kterou konáte pro Něj a pro druhé.

- Vaše Anička -

Revize mého e-mailu:

Vážení přátelé!

Velice se Vám omlouvám za unáhlené a neuvážené rozhodnutí ohledně ukončení zasílání Vašeho časopisu „Zápas o duši". Přečtení časopisu, který jste mi poslali v lednu, bylo pro mě tak velkým přínosem za který Vám moc děkuji. Pokorně Vás prosím, zasílejte mi Váš časopis i nadále. Přeji úspěch vaší práci. V Kristově lásce,

- Květa D. -

Milí Steigerovci,

príjemný Boží deň prajem a objednávam týmto 20 ks časopisu Zápas o dušu - Leden 2007, prípadne aj viac kusov predchádzajúcich čísiel časopisu. Chcem tento časopis rozdať v našom kresťanskom zbore k čítaniu a prípadne o ďalej rozširovať medzi rodinu a svojich známych. Ďakujem Vám za prácu na Božom diele, ktorú konáte a pomáhate nám viac a bližšie poznať a konať Božiu vôľu. Nech Pán Boh žehná prácu vašich rúk v diele časopisu Zápas o dušu.

- JUDr. L. V., Nové Zámky -

Vážený bratře a učiteli Pavle Steigere!

Děkuji Hospodinu, našemu Bohu, že v tomto světě plném lákadel od jiných bohů, vedl své věřící, nevěřící i odpůrce, k objasnění svých elektronických tajemství a umožnil komunikaci pomocí internetu. My pak máme jedinečnou možnost sytit naše hladovějící duše slovy duchem obdařených lidí, jako jste bratře i Vy. Prosím Boha, aby mi dal další příležitosti najít a slyšet více takových kazatelů.

- S úctou, Ing. Petr F. -

Milí bratři a sestry v redakci časopis Zápas o duši,

I když jsem se s vámi osobně nesetkal, miluji vás, protože tak, jak i já, milujete Boha Otce a našeho Pána Ježíše Krista. Chci vám ze srdce poděkovat za mnohaleté pravidelné zasílání vašeho časopisu, na který jsem se vždycky moc těšil, neboť jsem v něm vždy našel nové porozumění a tím byl posílen a povzbuzen ve víře.

V této souvislosti vás také prosím o prominutí opožděných plateb předplatného. Vždy, když se tak stalo z různých důvodů, tak mě to mrzelo.

V této druhé části mého dopisu bych vás chtěl ale poprosit, což možná bude pro vás překvapivé, abyste mi už časopis neposílali. Důvodem tohoto mého rozhodnutí je, že mi je „duchovní pokrm rozdávaný v pravý čas tím věrným služebníkem" zasílaný na DVD nosičích a oběžných dopisech přímo domů. První časopis 2007 ještě zaplatím.

Moc vám děkuji za pochopení. Pán Ježíš vám žehnej ve všem vašem konání.

- Rudolf F., Třinec -

P.S.: Za vaši věrnou službu dovolte, abych se i já vám odvděčil a naplnil tak aspoň z části výše uvedené slovo, že vás miluji. Posílám vám DVD nosič s půlhodinovým kázáním živého Božího slova přímo skrze misionáře Dr. Evalda Franka, které je vysíláno a tak neseno do celého světa všem národům, rasám, kmenům, jim na svědectví. Pevně věřím, že budete mocně osloveni a že se o vaší radosti se mnou podělíte. Pán vám žehnej.

Milí Steigerovi,

předem mého dopisu vás chci hlavně povzbudit a poděkovat za časopis „Zápas o duši", který vydáváte. Vždy se těším na každé další číslo, protože všechny články jsou pro mne i biblickým vyučováním a inspirací k přemýšlení nad Božím slovem.

Nevlastním internet, na mém radiopřijímači nenaladím Rádio 7, ani další vaše programy, tak že ZOD je pro mne jediné spojení s vámi a věřím, že nás starších je víc.

Velmi mne zaujal článek „Křesťanský polyteismus" a také děkuji za článek „Služebníci slova Božího", ve kterém uvádíte ukázku ze života a díla Vladislava Santáriuse (1915 - 1989). Pravdivá jsou jeho slova: „Ne nová dogmata, organizace, formy a náboženské praktiky, zbožné tlachy, ale nový člověk, Kristův člověk - to je program Božích lidí a všeobecné církve Kristovy."

Moje zamyšlení se bude týkat Ekumenické rady církví a České biskupské konference, reprezentující římsko-katolickou církev a jejich společného dokumentu, který se jmenuje „Charta oecumenica" a co znamená následovat Krista. Musím říct, že jako bývalá katolička se podivuji nad tímto spojením církví a jejich snahou o jednotu.

V 6. bodě „Charty" je napsáno: „Přes naše rozdílná teologická a etická stanoviska má zásadní význam naše sounáležitost založená na Kristu."

Často přemýšlím nad slovy Pána Ježíše, kde říká, že:

Ne každý, kdo mi říká „Pane, Pane", vejde do království nebeského, ale ten, kdo činí vůli mého Otce v nebesích. Mnozí mi řeknou v onen den: „Pane, Pane, což jsme ve tvém jménu neprorokovali a ve tvém jménu neučinili mnoho mocných činů? A tehdy jim prohlásím: „Nikdy jsem vás neznal. Jděte ode mne, kdo se dopouštíte nepravosti." (Mt 7:21-23).

Komu patří tato Ježíšova slova a proč Ježíš odmítl ty, kteří se k Němu hlásili? Co dělali špatně, v čem chybovali? Proč je tak rázně a nekompromisně odmítl?

Soren Kierkegaard ve své knize „Nácvik křesťanství" (1848) popisuje rozdíl mezi následovníkem a obdivovatelem Krista:

„Kristus přišel na svět s úmyslem svět spasit a zároveň chtěl, aby se stal příkladem, aby zanechal stopu pro toho, kdo se k němu připojí; musí to být následovník, jenž stopě odpovídá. Kristus je tedy příkladem a aby se příkladem stal, narodil se a žil v úzkosti a ponížení.

Kristus nemohl nabídnout víc než své podmínky tomu, kdo se k němu připojil a za těchto podmínek se žádný obdivovatel nikdy nepřidal.

Jaký je tedy rozdíl mezi obdivovatelem a následovníkem? Následovník je, nebo se snaží být tím, co obdivuje, ale obdivovatel se osobně zdržuje mimo a vědomě či nevědomě si nevšimne, že ho předmět obdivu vyzývá, aby se stal, nebo aby se snažil stát se tím, koho obdivuje.

Obdivování Krista místo následování je nepravda, klam v křesťanstvu dosti obvyklý, kdy se zneužívá Kristovy vyvýšenosti pouze k adoraci."

„Následovat Krista, to jest „trpět pro učení" je dnes už úplně vymýceno, ani se o něm v kostelech nekáže" - konstatuje Soren Kierkegaard (v roce 1848).

Opravdu už nezáleží na „učení", to jest následování Krista? A jestli ano, tak jak a jakým způsobem se chtějí „protestantské" církve sjednotit s učením římsko-katolické církve, aby dosáhly jednoty, o které v „Chartě" mluví?

Touto otázkou končím svoje zamyšlení. Bůh vám žehnej a provázej vás v následování Krista.

- Ludmila F., Kunovice -

Odpověď:

• Proto vám zdůrazňuji, že žádný, kdo mluví z Ducha Božího, neřekne: „Ježíš buď proklet", a že nikdo nemůže říci: „Ježíš je Pán", leč v Duchu svatém. (1 Korintským 12:3)

Jde o to z jakého ducha „Pane, Pane" někteří říkají.

Milí Steigerovi,

už mnoho let čteme Zápas o duši. Těšíme se na každé nové číslo, i když ne vždy přečteme úplně všechno. Je to vinou naší pohodlnosti, že některé delší články jsou prostě „příliš" dlouhé. Zvláště oceňujeme publikaci nových neobvyklých pohledů na části Písma, které jsme si za léta navykli interpretovat tím „naším a jedině správným" způsobem - např. téma vyvolení nebo tisíciletého království. Věříme, a je to z oněch textů zřejmé, že za vším je pečlivé studium Písma tím vzácným způsobem „jako bys to četl poprvé". Vůbec nevadí, že s něčím nesouhlasíme, vždyť právě ta odlišnost vede čtenáře do Písma ke zkoumání a porovnání. Pokud ovšem ZOD ihned neodhlásí jako bludařský a kdovíjaký ještě. Ale myslíme si, že tito „majitelé navždy jediné pravdy" už mezi vašimi pravidelnými čtenáři nejsou. Ale - co dá člověku četba něčeho, co by byl sám schopen odříkat téměř zpaměti?

Co se skladby obsahu týče, uvítali bychom např. životopisy významných Božích služebníků i formou seriálů a více kritických ohlasů v korespondenční rubrice. Na druhé straně chápeme, že každý by rád něco jiného a není možné vyhovět všem, Takže budeme za ZOD děkovat Pánu i pokud zůstane stejný a stále stejně dobrý. Křesťanských periodik vychází mnoho a díky Pánu za to, ale „hutného pokrmu" tam mnoho není.

- Jaroslav a T. H., Šumperk -

Vážení Steigerovi,

srdečně Vás zdravím a děkuji Pánu Bohu za obrovskou práci, kterou skrze Vás koná. Je toho málo z obsahu Vašich článků, nad čím si dělám otazníky. Tím nechci říci, že byste i v tom nemohli mít pravdu. To však teď nechci rozebírat.

S velkým zájmem jsem sledoval ve Vašem časopise diskuzi o svobodné vůli člověka, o znovuzrození a predestinaci. Svrchovanost Boží je pro mne jasná. Dokonce bych šel ještě dál: z biblických příkladů vysvítá, že Bůh ve své svrchovanosti může změnit i své postoje a stanoviska vůči člověku a lidským společenstvím. Kdo jsme my, abychom museli nutně všemu rozumět, co Bůh činí a proč to činí (Job 42, 1-6). To je jen naše často tak ošidná logika, která si to nedokáže srovnat s Boží vševědoucností a předvídavostí.

Z Vašeho časopisu mám velký užitek. Škoda, že už v rubrice „Napsali jste nám" se neobjevují dopisy, obsahující nesouhlas nebo pochybnosti k Vašim výkladům Písma a Vaše odpovědi na ně. To bylo velmi poučné a Vaše vysvětlení, byť opakovaná, jistě posloužila i těm, kteří Vám z ostychu nebo nesmělosti své obdobné názory nenapsali. (Fp 3,1).

Trochu mi vadí, že jsou ve Vašich článcích uváděna jména theologů málo známých (alespoň mně), pokud to nejsou jména hodně známá jako třeba Spurgeon, Stott, Wesley, Barth a pod. Alespoň národnost nebo příslušnost k církvi by pomohla. Ale to jsou jen maličkosti. Mohu se jen připojit k těm, kteří Váš časopis chválí a Vaší práce si velmi cení. Jsem už starý člověk a jako mnozí z mé prvorepublikánské generace jsem dalek toho, abych vlastnil počítač. Nemám ani televizor, natož pak internet. A tak jsem odkázán jen na tištěné texty.

Napište někdy něco podrobnějšího o hříších, nejen o hříchu. Myslím si totiž, že znovuzrozený člověk velice brzy žije v permanentním pokání a to nejen při pohledu do své minulosti, ale i do přítomnosti. Bylo by dobré vysvětli blíže Pavlovo „Co není z víry, je hřích" (Ř 14:23) nebo Augustinovo „Miluj a dělej si co chceš!" v souvislosti se svobodou křesťana.

Přeji Vám všechno dobré od našeho společného Pána a myslím na Vás a na Vaši práci na modlitbách.

- Rostislav K., Praha -

Z dopisu č. 186 [k ekuméně]

... Je možné, aby představitelé církví protestantských a katolických byli vedeni jedním Duchem Kristovým a přitom měli rozdílná teologická a etická stanoviska a jejich sounáležitost založená na Kristu přitom byla shodná?

Přemýšlím o tom jako bývalá katolička. Asi před 18 lety jsem začala číst Bibli svatou a zjistila jsem velké rozdíly mezi učením římsko-katolickým a Písmem svatým. Začala jsem hledat pravdu a dlouho jsem nechápala, proč se mě tenkrát protestanté ptali, jestli jsem přijala Pána Ježíše jako svého Spasitele - vůbec jsem nerozuměla, proč se tak ptají. Vždyť já jsem v Něho věřila už od dětství, chodila jsem do kostela, ke zpovědi a k přijímání, ... atd. Ale pak jsem s Boží pomocí porozuměla, že se musím rozhodnout a když se rozhodnu, tak pak jen Jeho jediného uctívat, k Němu jedinému se modlit a skrze Něho přistupovat k Bohu Otci, (totiž v katolické církvi se modlí k různým svatým, k Marii a skrze Marii se dostáváte k Ježíši, ... atd.), a všechno toto ostatní marné modlení opustit, ba vyznat to jako hřích činěný v nevědomosti a stát se následovníkem Pána Ježíše Krista. Bylo to tak šokující poznání (do té doby, asi 40 let, se mně toto učení zdálo správné a pravé, jiné jsem do té doby nepoznala) a tak velký zásah do mého života, že kdyby mě Pán Bůh nevedl a nedal sílu se vymanit z tohoto „dědictví otců", tak z mé lidské síly a snahy bych to nikdy nedokázala.

Právě proto se divím tomuto spojení církví, protože ze strany římsko katolické církve zatím k žádné „obnově církve" nedošlo, aspoň já jsem to nezaznamenala. Zdá se mi totiž, že tento „tolerantní" postoj protestantů vůči katolíkům vůbec nepomůže a to mě trápí ze všeho nejvíce. Obávám se, že to nepomůže ani k „obnově církví" protestantských, a to přestože:

• Pijete nejčistší vodu, tu ostatní nohama kalíte. (Ez 36:17-23)

Na závěr tohoto mého dopisu uvádím k zamyšlení citáty ze spisu J.A. Komenského „Obnova Církve":

Na tom tedy stojí, že ostatkové církve mají se k Bohu horlivě obraceti a padlý způsob poct jeho mezi sebou napravovati mají. Jak by tedy i nynější po těch antikristovských nečistotách církve obnova státi se měla, k tomu ne mozek něčí náleží, než Bible svatá a první skvetlé církve příklad.

Napomenutí k reformátorům:

Chrámů napravení v tom bude, abyste je od poškvrn modlářských vyčistili a abyste je posvětili.

Podobně se nám evangelíkům přihodilo, že ač nás Bůh od Antikristských bludů oddělil, nám se však rytin a slitin všelijakých opustit nechtělo, až Bůh, teď skrze téhož Antikrista hrozné zpuštění na nás uvedl.

Tak chrámy od modlářství a pověr vyčistíc potřebí bude znovu je posvětiti. Ale jak? Zdali nějaké svěcené vody kropením, či solí posypáním, či kazatelnic mrskáním, či novým oltářů mazáním, či křížů nějakých po stěnách děláním? Nikoliv. Antikristoviť to byli šermové pověry, k čarám a kouzlům nežli k posvěcení podobnější věci.

Jiný daleko, jiný sprostnější, avšak mocnější způsob Duch Boží nám ukazuje skrze apoštola řkoucího: Všeliké stvoření Boží posvěcené bývá skrze slovo Boží a modlitbu (1Tm 4:5) ...Nebo dům, můj dům modlitby, slouti bude u všech národů (Mk 11:17)"

- L. F. K. -

Milí Steigerovi,

moc děkuji za zveřejnění článku o Chartě Oecumenice. Posílám i odkaz na jeho odpověď Pavlovi Černému:

http://www.granosalis.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=6718&mo…

Další rozdíly v učení najdete na:

http://prokrestany.sweb.cz

Milí Steigerovci,

pravidelne nám posielate ZOD do Kanady a dávno som vám už nič nenapísal, neodpísal na otázky. Ľúto mi, že časopis už nevychádza v slovenčine, nám v češtine nie je praktický, lebo slováci z YU česky nerozumejú dobre a stará generácia Čechov vo Windsore ťažko hovorí vlastným jazykom. Posielajte mi iba jedno číslo pre mňa osobne.

- S pozdravom Jan F., Kanada -