Někteří lidé převracejí evangelium Kristovo

Jsme na samotném začátku listu Galatským, ale jsme u věcí, které jsou natolik zásadní a důležité, že musíme postupovat velmi pomalu, abychom dobře rozuměli tomu, co Pavel napsal církvím v Galacii. Tyto církve byly ohrožené falešným učením a křesťané byli na cestě k tomu, aby opustili Krista. Vážnost a naléhavost situace je podtržena skutečností, že se Pavel nezdržuje obvyklými konvencemi a místo díkůvzdání, které by mělo následovat po pozdravu, přechází rovnou k věci – a to pěkně zhurta. Budeme číst prvních dvanáct veršů první kapitoly a potom se budeme zabývat sedmým veršem. Ga 1,1-12.

Nemělo by nás překvapit, když se někde objeví falešní učitelé, kteří budou kázat falešné evangelium. Ani Pavla to nepřekvapilo. Ale žasne nad tím, že se křesťané tak snadno a rychle nechali svést. Novozákonní autoři si nedělali žádné iluze o falešném učení. Některé listy – jako např. tento – byly napsané jenom kvůli falešnému učení. Podívejte se, co napsal Juda:

• Judův 1:3 Milovaní, velmi jsem si přál psát vám o našem společném spasení, ale teď pokládám za nutné napomenout vás, abyste zápasili o víru, jednou provždy odevzdanou Božímu lidu.

Juda mluví o zápase. Slovo, které používá, je ze sportovní terminologie a ukazuje na usilovnou snahu, na úporné úsilí, které mají křesťané vyvinout na to, aby uchovali víru, aby udrželi evangelium v jeho čistotě, v jeho jednoduchosti a prostotě a tím také v jeho moci. Jenom samotné evangelium je Boží mocí ke spasení. Judův list je o tom, jak rozpoznat falešné učení a falešné učitele a jak s nimi naložit. Podobně Petr napsal:

• 2 Petrův 2:1 V Božím lidu bývali ovšem i lživí proroci; tak i mezi vámi budou lživí učitelé, kteří budou záludně zavádět zhoubné nauky a budou popírat Panovníka, který je vykoupil.

Další z apoštolů, Jan, napsal známá slova na adresu falešných učitelů:

• 1J 2:19 Vyšli z nás, ale nebyli z nás. Kdyby byli z nás, byli by s námi zůstali. Ale nezůstali s námi, aby vyšlo najevo, že nepatří všichni k nám, kdo jsou s námi.

Proto bychom se ani my neměli divit, když vidíme tolik falešného učení, když vidíme falešné učitele, kteří převracejí evangelium v pravý opak. A je naprosto přirozené, že dnes to bude ještě horší, než v rané církvi. Jaká je jediná odpověď na falešné učení? Nic jiného než evangelium. Samotné evangelium o spasení z milosti skrze víru v Ježíše Krista. Od tohoto evangelia se křesťané v Galacii začali odvracet k jinému evangeliu. Ale odvrácení se od evangelia (1.) znamená odvrácení se od Boha samotného, odvrácení se od evangelia dále (2.) znamená odvrácení se od Kristovy milosti a nakonec odvrácení se od evangelia znamená, že (3.) není, kam jinam bychom se mohli obrátit. A toto je místo, kde dnes musíme začít.

I. Prázdnota falešných učitelů

Poté, co Pavel s milostí napomenul Galatské v šestém verši a řekl jim, že se odvracejí k jinému evangeliu, velmi jasně a důrazně prohlašuje:

• Galatským 1:7 Jiné evangelium ovšem není!

Jestliže se odvracíte od evangelia, nemáte se kam obrátit, nemáte kam jít, protože není nic takového, jako nějaké jiné nebo další evangelium. Je jenom jedna jediná dobrá zpráva a jakékoliv překroucení, doplnění nebo ubrání z této zprávy, není vylepšením evangelia, ale dělá z dobré zprávy zprávu špatnou. Musíme se ujistit, milovaní, že tomu opravdu rozumíme – žádné jiné evangelium není!

Není jiná zpráva, která by byla mocí Boží ke spasení, kromě evangelia samotného. Je mnoho náboženských zpráv, je mnoho zpráv, které mohou být a dokonce jsou podobné evangeliu, ale všechny tyto zprávy mají úplně opačný účinek, než evangelium. Jenom evangelium zachraňuje. Proto potřebujeme dobře vědět, co je to evangelium.

Evangelium je dobrá zpráva o spasení z milosti skrze víru v Pána Ježíše Krista. Ale není to jenom zpráva, nejsou to jenom slova. Slova nikoho nezachrání. Neexistuje žádná kouzelná formulka, žádná věta, kterou byste mohli odrecitovat a být zachráněni. Neexistuje nic takového, jako je tzv. modlitba hříšníka, jejíž zopakování z vás udělá spaseného člověka, tedy křesťana. Jenom nové narození z vás může udělat nového člověka. Proto Pavel napsal v závěru svého listu Galatským jako shrnutí následující:

• Galatským 6:15 Neboť nezáleží na obřezanosti ani neobřezanosti, nýbrž jen na novém stvoření.

A nové stvoření je dílem Ducha svatého, který použil zvěst evangelia, které hříšný člověk slyšel (nebo četl) a obsah tohoto evangelia Duch svatý aplikoval do života hříšníka, takže tento hříšník se narodil z Ducha svatého. To je spasení z milosti. To je celé dílo Boží milosti, v němž není žádný prostor pro lidské zásluhy ani skutky, které by nám ke spasení dopomohly. Vidíme tedy, že to podstatné, oč jde, je obsah, smysl, význam evangelia, význam dobré zprávy, těch slov. A tady přicházíme k jádru věci – evangelium je bytostně spjaté s osobou a dílem Ježíše Krista. On sám a to, co udělal pro svůj lid, je evangeliem. Jeho osoba a jeho dílo jsou natolik jedinečné, že Písmo říká, že není žádné jiné evangelium.

Toto je důvodem, proč můžeme zvěst evangelia vyjádřit mnoha způsoby. Můžeme říci evangelium dvěma slovy: „Hospodin zachraňuje“ (Sof 3,17), nebo pěti slovy: „Milostí jste spaseni skrze víru“ (Ef 2,8), nebo jedním krátkým zvoláním: „Hle, Beránek Boží, který snímá hříchy světa“ (J 1,29). Nebo můžete použít jednoduché souvětí, jako Pavel, když připomínal evangelium křesťanům v Korintu:

• 1 Korintským 15:3-4 Kristus zemřel za naše hříchy podle Písem a byl pohřben; byl vzkříšen třetího dne podle Písem.

Nebo můžete použít složitější souvětí jako anděl popsaný ve  Zjevení 14, který zvěstuje věčné věčné evangelium všem obyvatelům země:

• Zj 14:7 Volal mocným hlasem: „Bojte se Boha a vzdejte mu čest, neboť nastala hodina jeho soudu; poklekněte před tím, kdo učinil nebe, zemi, moře i prameny vod.“

Evangelium můžete vysvětlit ve dvanácti verších, jako to dělá Pavel v listu Titovi 2,11-3,7. Můžete ho vysvětlit vysvětlit ve třech kapitolách jak je to v Efezským 1-3, nebo šestnácti jako to v celém listě Římanům, evangelium může být popsáno v dvaceti osmi kapitolách, jako to dělá Matouš ve svém evangeliu a konečně plnost evangelia najdete v šedesáti šesti knihách Starého a Nového zákona, protože celé Písmo svědčí o Kristu (J 5,39). Celé Písmo je evangelium, pokud je zaměřené výhradně na Ježíše Krista a jeho dílo na kříži Golgoty. Proto můžeme kázat evangelium z Genesis, Exodu, Levitiku (ano, i z Levitiku), z Žalmů i z Přísloví, můžeme evangelium kázat z kteréhokoliv místa celého Písma, protože nejde o doslovnou formulku, ale o osobu a dílo našeho Spasitele, Pána Ježíše Krista.

Ale pokud z Kristovy osoby nebo z jeho díla cokoliv ubereme, nebo k tomu cokoliv přidáme, potom můžeme ocitovat klidně celé Písmo, ale nebude to evangelium. A přesně to dělali lidé, kteří přišli do církví v Galacii. Přidali obřízku a zachovávání zákona k Ježíši Kristu! Tak vyprázdnili evangelium, protože k němu přidali lidské skutky.

• Skutky 15:5 Pohané musí přijmout obřízku a musí se jim nařídit, aby zachovávali Mojžíšův zákon.

Už to není samotný Kristus, ale Kristus a skutky, Kristus a zákon. A je jedno, o jaké skutky ve výsledku jde, zda jde o skutky zákona nebo o skutky lidské tradice. Ten první případ je ale horší, protože vypadá mnohem „zbožněji“, vždyť je to přece v Písmu. Tato falešná zpráva byla o tom, že Bůh nemůže člověka přijmout, pokud člověk nezachovává některé skutky zákona. Ale co říká evangelium? Že Kristus je jedinou cestou, jediným způsobem, jak se člověk stává přijatelným pro Boha a u Boha. Kristova oběť je dokonalá a také dokonaná. Je hotovo. Jeho obětí jsme spaseni. Tou jedinou dokonalou obětí jsme cele posvěceni. Jsme-li v Kristu, máme doširoka otevřený přístup k Bohu, byli jsme přijati Bohem – nikoliv na základě toho, co děláme, nebo kdo jsem, ale na základě toho, co udělal Kristus na Golgotě. To je evangelium o spasení z milosti. Celé je to o otázce, co dělá člověka přijatelného pro Boha – a není to nic jiného než evangelium, tedy osoba a dílo Pána Ježíše Krista. Rád kladu otázku, proč by tě Bůh měl pustit do nebe – pokud odpověď není, že to jenom kvůli tomu, co udělal Pán Ježíš, potom jsme u falešného evangelia, které není evangeliem, ale prokletím.

Moji milí, pamatujte si, že ten nejlepší padělek je takový, který je na první pohled k nerozeznání od originálu. Přesně takové bylo učení falešných učitelů, kteří přišli do církví v Galacii. Víte, falešný učitel nikdy nepřijde, neřekne, že je falešný učitel a přišel vás odvést od Krista a evangelia. Falešný učitel je vlk, ale je v rouše beránka! Vypadá jako ovce, smrdí jako ovce, ale žere ovce! Jiné evangelium, které ve skutečnosti není evangeliem, také může vypadat jako evangelium, může na první pohled znít jako evangelium, bude používat stejná slova jako evangelium, ale není to evangelium a nezachraňuje! Místo toho zabíjí. Skrze falešný pocit jistoty, skrze odvádění od Krista. Jiné evangelium nikdy nepřinese milost a pokoj, nikdy nepřivede ke spasení. Jiné evangelium působí rozvrat, působí neklid mezi křesťany, přináší nepokoj – a to nás vede k druhému bodu dnešního kázání, protože právě takto Pavel popisuje falešné učitele, kteří v době napsání tohoto listu nejspíš stále ještě byli v církvích v Galacii.

II. Charakter falešných učitelů

• Galatským 1:7 Jiné evangelium ovšem není; jsou jen někteří lidé, kteří vás zneklidňují…

Evangelium o Boží milosti přináší kromě odpuštění hříchů také pokoj, zatímco falešné, jiné nebo převrácené evangelium nepřináší pokoj. Místo toho zneklidňuje. Rozechvívá srdce strachem. Na jedné straně vede k falešnému uspokojení, které je založené na vnějších věcech, na viditelných skutcích, ale spolu s nimi přináší také nepokoj, protože nikdy nevíte, zda jste už udělali dost, resp. vždycky víte, že nikdy neudělali dost, že pořád máte ještě co zlepšovat, a tak jste hnáni od jednoho skutku k druhému, od jedné aktivity k další. Taková duše nikdy nespočine, nikdy nemůže vyznat spolu s Davidem:

• Ž 131:1-3 Neženu se za velkými věcmi, za divy, jež nevystihnu, nýbrž chovám se klidně a tiše. Jako odstavené dítě u své matky, jako odstavené dítě je ve mně má duše. Čekej, Izraeli, na Hospodina nyní i navěky.

Pavel v našem textu používá stejné slovo, jaké použil Ježíš v J 14, když vyzval své učedníky k víře a ubezpečil je pokojem:

• Jan 14:1 Vaše srdce ať se nechvěje úzkostí! Věříte v Boha, věřte i ve mne.

Pravé evangelium přináší pokoj – přináší na prvním místě pokoj s Bohem (Ř 5,1), ale skrze milost přináší také pokoj s lidmi, protože ruku v ruce s usmířením s Bohem, je zde smíření a odpuštění, ve vztazích s lidmi. Proto se modlíme: „Odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům.“ (Mt 6,12). Evangelium přináší pokoj do lidského svědomí, protože naše hříchy jsou odpuštěny. Je to Kristův pokoj, který nám zanechal.

• Jan 14:27 Pokoj vám zanechávám, svůj pokoj vám dávám; ne jako dává svět, já vám dávám. Ať se srdce vaše nechvěje a neděsí!

I to byl jeden z důvodů, proč Pavel hned v úvodním pozdravu přeje milost a pokoj (Ga 1,3). Evangelium je evangelium milosti a pokoje. Víte, jaká byla Ježíšova první slova, když se po svém vzkříšení ukázal svým učedníkům? Pokoj vám (Lk 24,36; J 20,19). Evangelium přináší pokoj. Pavel napsal křesťanům do Filip:

• Filipským 4:7 A pokoj Boží, převyšující každé pomyšlení, bude střežit vaše srdce i mysl v Kristu Ježíši.

Tento pokoj je určen všem, kdo se s důvěrou ve všem obracejí na Krista a spoléhají jedině na něj a na jeho dílo. Však to je v tomto verši také zdůrazněné – pokoj Boží je jenom v Kristu Ježíši.

Jak odlišné je to s převráceným evangeliem. Nepřináší pokoj, ale neklid, nedává odpočinutí v Kristu, ale zoufalé, těkavé hledání toho, co mám ještě udělat, nebo co jsem naopak ještě neudělal. Výsledkem je odsouzení, nejistota, strach. Použité slovo na tomto místě znamená neklid, nepokoj, pobouření nebo rozvíření – jako když anděl sestupoval do rybníku Bethesda v Jeruzalémě, kde Pán uzdravil jednoho chromého. Anděl vždy rozvířil vodu. To slovo může označovat příčinu velkých výkyvů emocí a nestabilitu - takové vnitřní rozechvění. Stejné slovo je ve Sk 17,5, kde čteme o tom, že židé s pomocí několika ničemných lidí vyvolali srocení davu a tak pobouřili celé město. Takto působí převrácené evangelium v životech lidí. Vede k nepokoji, neklidu, působí roztržky a sváry. Když se o něco málo později sešli zástupci církve z Antiochie se staršími jeruzalémské církve a s apoštoly a řešili tutéž otázku, jakou řeší Pavel v tomto listu, výsledkem byl dopis, který společně napsali a ve kterém mimo jiné stojí:

• Sk 15:24 Dověděli jsme se, že vás někteří lidé od nás zneklidnili a zmátli svými slovy, ačkoliv jsme jim k tomu nedali žádný pokyn.

Přesně k tomu vede převrácené evangelium, přesně k tomu vede kázání zákona spolu s Kristem – lidé jsou zneklidnění, ale nikoliv Duchem, nýbrž tělem, jsou znepokojení vnějšími, tělesnými věcmi, ale nejsou usvědčeni Duchem svatým z nevěry v Krista, což jedině je podstata hříchu. Lidé jsou zmatení, protože cokoliv je přidáno ke Kristu, říká, že Kristus nestačí. A nakonec vede falešné evangelium k pýše, povyšování se, k odsuzování druhých, k upírání podílu na spasení. Když nepřijmete obřízku a nebudete zachovávat Mojžíšův zákon, nemůžete být spaseni (Sk 15,1). Všimněme si, co napsal apoštol Pavel do podobné situace křesťanům do Kolos.

• Ko 2:16-18 Nikdo tedy nemá právo odsuzovat vás za to, co jíte nebo pijete, nebo kvůli svátkům, kvůli novoluní nebo sobotám. To všechno je jen stín budoucích věcí, ale skutečnost je Kristus. Ať vám neupírá podíl na vykoupení nikdo, kdo si libuje v poníženosti a uctívání andělů, jak to v marné pýše své mysli viděl při svém zasvěcování.

Tady bylo falešné učení, které odsouzovalo ty, kteří se spoléhali na Krista. Znovu tady šlo o zákon – o zachovávání dnů, oddělování pokrmů, šlo o další věci, jako bylo uctívání andělů, prožívání nějakých duchovních zkušeností. Byli tu lidé, kteří upírali věřícím podíl na vykoupení. Ale Bůh ospravedlňuje! Pavel o těchto lidech napsal, že:

• Koloským 2:19 Takový člověk se nedrží hlavy, Krista…

A v listu Galatským čteme, že tito lidé křesťany vedli k tomu, že se rychle odvracejí od toho, který je povolal milostí Kristovou. A nesmíme opominout důležitou skutečnost, která je v sedmém verši – ono zneklidnění bylo dílem těchto falešných učitelů. Není jiné evangelium, které by člověka mohlo zachránit, ale jsou jenom někteří lidé, kteří zneklidňují, vnášejí neklid, nechápou, o čem sami mluví.

• 1 Timoteovi 1:7 Chtějí být učiteli zákona a nechápou ani svá vlastní slova ani podstatu toho, o čem s takovou jistotou mluví.
• Ju 19 To jsou ti původci roztržek; jsou pudoví a nemají Ducha Božího.

Musí to být evangelium, které způsobí neklid v duši člověka, a Kristus samotný, který způsobí pokoj. Pokud byste hledali pokoj kdekoliv jinde než u Krista, jste na cestě od Krista a ne k němu, jste dost možná ve vleku lidí, kteří vás zneklidňují. Juda o nich ještě napsal, že:

• Ju 12-13 … jsou jako pastýři, kteří pasou sami sebe. Jsou jako mraky bez deště, hnané větrem, podzimní stromy bez ovoce, dvakrát mrtvé a vykořeněné, divoké vlny mořské, vyvrhující své vlastní hanebnosti, bludné hvězdy, jimž navěky je připravena nejčernější tma.

Neklid a nepokoj je jejich charakteristikou. Kam přijdou, tam ho vnášejí. I když to může na začátku vypadat dobře – jsou jako mraky, které by mohly přinést déšť, ale často se velmi rychle ukáže, že jsou bez deště, prázdní, neklidní, nemají, co dát, protože jsou vykořenění a zmítají se sem a tam, jako divoké vlny mořské. Nemohou přinést pokoj, protože sami žádný nemají. Mají jenom slova, ale nestojí za nimi žádné skutky.

Dokonce o těch falešných učitelích, kteří přišli do církví v Galacii, Pavel napsal, že sami nedodržují, co nakládají na ostatní. Byli jako farizeové, které Ježíš nazýval pokrytci a o kterých řekl, že:

• Matouš 23:4 Svazují těžká břemena a nakládají je lidem na ramena, ale sami se jich nechtějí dotknout ani prstem.

Zákonictví může být nejrůznějšího druhu – může být založené na Mojžíšově zákoně, nebo na lidských tradicích, na lidském učení, může být založené na kultuře společnosti nebo sboru. Vždycky však posuzuje člověka na základě dodržování nějakých vnějších pravidel, což je něco, co vždycky vyvěrá z pýchy a vede k pýše. Za zákonictvím vždycky stojí převrácené evangelium, a to nás vede k poslednímu bodu dnešního kázání:

III. Cíl falešných učitelů

• Galatským 1:7 Jiné evangelium ovšem není; jsou jen někteří lidé, kteří vás zneklidňují a chtějí evangelium Kristovo obrátit v pravý opak.

Jejich touhou je, jejich cílem, jejich směřováním je obrátit Kristovo evangelium v pravý opak, obrátit milost v nezřízenost, obrátit svobodu milosti v otroctví zákona. Pavel volá křesťany k tomu, aby na sebe nenechali znovu otrocké jho. Vždyť Kristus vysvobozuje z otroctví hříchu, z otroctví ďábla i z pout smrti. V Kristu můžeme volat:

• 1K 15:55-57 Kde je, smrti, tvé vítězství? Kde je, smrti, tvá zbraň? Zbraní smrti je hřích a hřích má svou moc ze zákona. Chvála buď Bohu, který nám dává vítězství skrze našeho Pána Ježíše Krista!

Když ve druhé kapitole Galatským Pavel popisuje falešné učitele, falešné bratry, říká, že se vloudili mezi křesťany, aby slídili po svobodě, kterou křesťané mají a chtějí nás znovu dostat do otroctví zákona. Chtějí znovu navléknout křesťany do pout, zotročit je. Přinášejí zprávu, o které mluví jako o evangeliu, ale není to evangelium. Mluví o Kristu, ale jeho milost je podle nich potřeba doplnit poslušností zákonu. Ale Pavel zdůrazňuje, že Galatští byli povoláni milostí Kristovou, že je učil doktríny milosti, které vedou ke svobodě od zákona, svobody od hříchu a smrti. Doktríny, díky kterým i my jsme svobodní v Kristu a už nemusíme otročit tvrdému Mojžíšovu zákonu. Může být buď milost, nebo zákon. Pokud to smícháme, tak to znamená, že úplně odstraníme Krista. Může to vypadat jako jenom maličká směs zákona a evangelia, víry a skutků, ale to co z toho vznikne je výbušná směs, která vede jenom jediným směrem – do záhuby. Směs zákona a evangelia zatemňuje poznání milosti a odděluje od Krista. Trochu kvasu prokvasí celé těsto. Maličký přídavek převrací evangelium v prokletí. Proto Pavel píše Galatským, že lidé, kteří je zneklidňují, chtějí obrátit Kristovo evangelium v pravý opak. Ale vy jste byli povoláni ke svobodě, bratří (Ga 5,13). Je to svoboda, kterou nám vydobyl Kristus.

• Ga 5:1 Stůjte proto pevně a nedejte si na sebe znovu vložit otrocké jho.

Milovaní, křesťanská svoboda není automatická. Je to sice důsledek evangelia, ale je pod neustálým útokem. Vždycky byli – a dokud Pán nejpřijde, také budou – lidé, kteří budou chtít zničit svobodu v Kristu, budou jí chtít spoutat okovy zákona, lidskými nařízeními, budou chtít „zjednodušit“ evangelium na „musíš – nesmíš“, budou chtít ovládnout lidské životy a chlubit se vnějšími věcmi. Ale Boží slovo nás vyzývá k tomu, abychom stáli pevně a nedali na sebe znovu vložit otrocké jho. Nevracejte se ke starému způsobu života, ani se nevrhejte do pout zákona – to obojí vás bude odvádět od milosti, která je v Kristu. Nikde jinde svobodu nenajdeme. Nikde jinde nenajdeme milost a pokoj a nikde jinde není ani skutečná radost. Jediný způsob, jak můžeme stát pevně, je držet se Krista.

• Koloským 2:6-7 Žijte v Kristu Ježíši, když jste ho přijali jako Pána. V něm zapusťte kořeny, na něm postavte základy, pevně se držte víry, jak jste v ní byli vyučeni, znovu a znovu vzdávejte díky.

Žijte v Kristu Ježíši! To je nejúčinnější obrana, kterou máme. Mít pevný vztah s Ježíšem Kristem. Budovat tento vztah ve víře – skrze Boží slovo, protože nikde jinde nenajdeme pravdu o Kristu, skrze modlitbu, protože modlitba je jediným způsobem komunikace, který nám Pán dal, skrze společenství Božího lidu, protože to je tělo Kristovo a zde se nám Kristus dává poznat způsobem, jakým ho nemůžeme poznat jako jednotlivci. Znát pravdu evangelia a zakoušet jeho proměňující moc ve svých životech – to je cesta, jak můžeme obstát, když přijdou falešní učitelé se svým evangeliem obráceným v úplný opak.

Milovaní, máte prohlubující se vztah s Ježíšem Kristem? Rozumíte stále více těm jednoduchým pravdám evangelia o spasení z milosti skrze víru v Pána Ježíše Krista? Jste připraveni čelit falešnému evangeliu?

I dnes přicházejí lidé, kteří tvrdí, že musíte zachovávat přinejmenším některé části Mojžíšova zákona, aby vás Bůh přijal. Přicházejí jiní, kteří tvrdí, že se musíte učinit spasitelnými tím, že se napřed pokoříte před Bohem, že nejdřív uznáte svou hříšnost a tak dovolíte Bohu, aby jednal ve vašem životě a zachránil vás. Stále znovu můžete slyšet o tom, jak všechno závisí na vašem rozhodnutí – vy musíte udělat první krok a teprve potom Bůh bude dělat další krok. Dnes je populární mluvit o velkém člověku a malém bohu – o svrchovaném člověku a bůžku, který zoufale čeká, jestli mu člověk dá svůj hlas, jestli mu dá svůj souhlas, jestli se nad tímto bůžkem smiluje a dovolí mu, aby člověka zachránil. Taková „evangelia“ jsou převrácením Kristova evangelia v pravý opak. To všechno je zákonictví, protože to všechno přidává lidské skutky, lidské zásluhy, lidskou víru, kterou si nějak vypůsobíte, ke Kristu. A Kristus se stává nejen nedostatečným, ale stává se nakonec nepotřebným, protože veškerá pozornost je zaměřená na člověka. Už to není o hledání toho, co je nad námi, kde Kristus sedí po pravici Boží (Ko 3,1-2), ale je to realizaci sebe sama. To je zvrácenost, je to rouhání.

Bůh poslal svého, aby byl spasitelem světa, ale člověk ve své pýše říká, že Bůh potřebuje pomoct, že se bez člověka neobejde, že Kristovo potřebuje doplnit na straně člověka. Milí přátelé, musíme být připraveni odmítnout každý takový pokus, odmítnout každou takovou zprávu a označit ji přesně tak, jak si zaslouží – jako jiné evangelium, jako zvrácenost.

Přijde den, kdy se budeme muset ukázat před svatým a spravedlivým Bohem. Bůh je dokonale spravedlivý a proto musí vyžadovat dokonalou spravedlnost. Tohle je ta nejhorší zpráva, kterou můžete uslyšet. Každé lidské náboženství, každá lidská snaha si myslí, že svými skutky může přesvědčit Boha o spravedlnosti. Ale Bůh žádá dokonalost. Ne takovou dokonalost, jakou žádá váš šéf nebo vaše manželka, ale absolutní dokonalost. Dokonalost, jakou můžeme získat jenom jedním jediným způsobem – z milosti skrze víru. Bez skutků, aby se nikdo nemohl chlubit (Ef 2,9). Tuto dokonalost nám vydobyl Kristus. Proto je každá, i ta sebemenší snaha, doplnit tuto Kristovu dokonalost svou vlastní, rouháním.

Můžete utíkat seberychleji, ale pokud poběžíte špatným směrem, nikdy nedoběhnete do cíle. Potřebujeme Krista, aby nás vedl od začátku až do konce. Jenom tak můžeme doběhnout do cíle.

Za každým falešným učením stojí lhář, který je lhářem od počátku, tedy ďábel. Proto je ovocem každého lidského náboženství, každého falešného evangeliu jenom zkáza, věčná záhuba a nejčernější temnota. Lidmi vymýšlené náboženství skutků a zásluh je prázdné a beznadějné. Je to jiné evangelium, které ve skutečnosti žádným evangeliem není. Vede k nepokoji, roztržkám, hádkám. Soustředí na člověka a odvádí od Krista. Proto musíme trvat na tom, že jiné evangelium není!

• Římanům 16:17-19 Prosím vás, bratří, abyste si dali pozor na ty, kdo působí roztržky a chtěli by vás svést od učení, které jste přijali. Vyhýbejte se jim! Takoví lidé totiž neslouží Kristu, našemu Pánu, nýbrž svému prospěchu a snaží se krásnými a pobožnými řečmi oklamat mysli bezelstných lidí. Všude se ví o vaší oddanosti evangeliu. Mám z vás proto radost a přeji si, abyste byli moudří v dobru a nezkušení ve zlu.

Kéž bychom i my byli takovými lidmi, kteří budou cele oddaní evangeliu. Kéž bychom byli lidmi, kteří budou upnutí jenom na Krista a cele závislí na něm. Milí přátelé, spěchejme ke Kristu. On má slova života. On je vzkříšení i život. V něm jsme i my doplněni k dokonalosti (Ko 2,10). Amen.